S pětiletými tematickými cykly zlatých pamětních mincí začala ČNB symbolicky v novém tisíciletí, přičemž první minci vydala v první jarní den roku 2001. První pětiletý cyklus reprezentoval jednotlivé architektonické slohy od románského až po současnost. Mince měly váhu 1/5 unce (6,22 g), průměr 20 mm a nominální hodnotu 2 000 korun. Prodejní cena byla samozřejmě jiná, u mince v běžné kvalitě to bylo 3 300 korun, u mince v proof kvalitě pak 3 900 korun za minci. Tržní cena je vyšší a u jednotlivých mincí se dosti liší. Většinou platí, že dříve vydané mince vycházely v menších nákladech a postupem času jejich ceny výrazněji vzrostla. To platí zejména u kvality proof, u níž ČNB postupem času výrazně zvyšuje počty emitovaných kusů.
Románský sloh – rotunda ve Znojmě
První památkou zobrazenou na minci vydané na jaře 2001 byla rotunda sv. Kateřiny, původně zasvěcena p. Marii, která zastupuje románský sloh. Je součástí předhradí Znojemského hradu a jde o jednu z nejvýznamnějších kulturních památek (zapsaná na seznam památek v březnu 1960) na území ČR. Výjimečnost kaple spočívá hlavně v nástěnných malbách v apsidě i hlavní lodi, které propojují křesťanské (z prvních let Krista) a světské prvky zobrazující české i moravské Přemyslovce a jejich předchůdce. Na samotné minci je pak zobrazena postava Přemysla Oráče, jehož příběh je vyobrazen také na malbách.
Přesné datum výstavby rotundy ani její účel nicméně nejsou přesně známy a jsou předmětem několika vědeckých studií a sporů. Všeobecně přijímanou teorií je, že byla vystavěna začátkem 11. století po dobytí Moravy Přemyslovci Břetislavem I. a klenba i všechny malby přibyly v roce 1134 po nástupu Konráda II. Znojemského na pražský trůn po jeho svatbě s Marií Srbskou. Nejstarší datování je zasazeno do druhé poloviny 9. století a vlády krále Rostislava, přičemž za výzdobu (kromě čtvrté řady, která přibyla až v roce 1134) byl prý zodpovědný svatý Metoděj. Nejnovější teorie zase datuje její výstavbu do první poloviny 10. století a po poboření a znovupostavení byla vymalována na tři etapy v jedenáctém století.
Gotika – klášter ve Vyšším Brodě
Tématem druhé mince je klášter ve Vyšším Brodě, který reprezentuje ranou gotiku. Patří mezi nejvýznamnější kulturní památky v jižních Čechách a nejzachovalejší kláštery u nás. Byl založen v roce 1259 Vokem z Rožmberka (je také vyobrazen na minci), který sem povolal cisterciácké mnichy z Rakouska. Ti tady zůstali s přestávkami spojenými s rušením kláštera prakticky dodnes. Pověst říká, že Vok z Rožmberka se při jednom příchodu do Vyššího Brodu málem utopil ve Vltavě a tehdy slíbil, že když přežije, postaví zde klášter. Žádný důkaz však k této události neexistuje. Vyšší Brod je podle přání zakladatele rodovým klášterem, v němž bylo pohřbeno deset generací této rodiny. Vyšebrodský chrám tak představuje nejvýznamnější české rodové mauzoleum s kontinuitou od 13. do 17. století.
REKLAMA
Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn postupně od 60. let 13. století, dokončen byl v 80. letech 14. století. Specifickým slohovým projevem je klenba kapitulní síně (kolem roku 1285) tvořená čtyřmi trojpaprsky, vyrůstajícími z jediného sloupu uprostřed síně. Jedinečností se vyznačuje kružba středního kruhového okna. Její pojetí je velmi blízké katedrálním rozetám doby románské. Z evropského hlediska je zajímavostí také klínové dvojboké uzavření vnějších kaplí přiléhajících k východní straně příčné lodi. Zachovalo se zde i několik pozoruhodných sbírek, mezi něž patří sbírka obrazů českých malířů v obrazárně, sbírka bohoslužebných předmětů ze 17. a 18. století rozsáhlá sbírka Biblí ve 40 jazycích, rozsáhlá sbírka odborné teologické a filosofické literatury (přes 70 tisíc svazků). Světovým unikátem je pak Závišův kříž, který patří mezi deset nejvýznamnějších relikviářů na světě. Ten je však po většinu času ukryt v trezoru.
Pozdní gotika – kašna v Kutné Hoře
Na třetí minci, vydané na jaře 2002, je zobrazena kamenná kašna v Kutné Hoře zastupující pozdní gotiku. Byla postavena v roce 1495 jako součást kutnohorského vodovodu, prostřednictvím něhož se do města přiváděla pitná voda. Ta totiž byla ve své době kvůli důlní činnosti nedostatkovým zbožím a musela se přivádět několikakilometrovým potrubím, které fungovalo až do roku 1890 (na přelomu 19. a 20. století sloužila jako stanice transformátoru).
Autorem kašny byl známý architekt Matěk Rejsek, mezi jehož práce patří například Prašná brána v Praze a který také spolupracoval na chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Kašna je součástí nynějšího Rejskova náměstí a jde o dvanáctiboký bohatě zdobený hranol nesoucí znaky svatobarborské kamenické huti Matyáše Rejska. Kašna je jedinečná svou výzdobou (kromě množství kružeb a fiál to původně byly i sochy) i velikostí a patří mezi skvosty pozdně gotické architektury. I když z původní výzdoby kašny zůstalo pouhé torzo, je zařazena na český seznam památek Světového dědictví UNESCO.
Renesance – zámek v Litomyšli
Motivem čtvrté mince, vydané v září 2002, je zámek v Litomyšli jako zástupce renesance a další z řady národních kulturních památek zapsaných na seznamu UNESCO. Zámek byl postaven v letech 1568 až 1581 jako rodinné sídlo Vratislava z Pernštejna a jeho manželky Marie Manrique de Lara z rodu Mendozů. Původní stavbou zde byl hrad, dříve dřevěný (první zmínka v roce 981) a později kamenný. Jako architekt a stavební mistr se na výstavbě podílel Ital Giovanni Battista Aostalli.
Stavba je ukázkou vrcholné renesance a jeho původní podoba je i přes mnohé pozdější změny a doplnění v interiéru zachována dodnes. Veškeré vnější zdi i komíny zámku jsou pokryty malbami "psaníček", tzv. sgrafitti, a podle tradice se ani jeden motiv na nich se neopakuje. V 18. století byla rozšířena zahrada, která je součástí zámku již od jeho založení, a přibylo zde zámecké divadlo. To je zachováno dodnes a svou kompletně dochovanou jevištní technikou a naprosto výjimečným souborem kulis je unikátní památkou zámku. Své dětství zde prožil známý skladatel Bedřich Smetana a v zámku se nachází klavír, na němž Smetana hrával při svých návštěvách Litomyšle. Od roku 1945 je zámek ve vlastnictví státu.
REKLAMA
Renesance – Slavonice
Pátým architektonickým slohem, zobrazeným na minci z dubna 2003, je pozdní renesance reprezentována štíty domů v Slavonicích. Slavonice se poprvé zmiňují v písemných sbírkách z roku 1260, tehdy jako trhové město. Svou dnešní podobu získalo město koncem 15. a v průběhu 16. století, kdy zažilo největší hospodářský vzestup.
Renesanční výstavba a přestavba měšťanských domů udělala z města jedinečný architektonický klenot, kterému vévodí renesanční domy se sgrafitovými fasádami zobrazující obrazové, především biblické, cykly. Od roku 1961 jsou Slavonice městskou památkovou rezervací a historické jádro je postupně obnovováno.
Baroko – zámek v Buchlovicích
Šestá mince z cyklu architektonických slohů, vydaná v září 2003, zobrazuje zámek v Buchlovicích, jakožto zástupce baroka. Představuje typ italské barokní vily a je ojedinělou památkou v celém středoevropském regionu díky tomu, že jeho bohatá výzdoba a vybavení zahrnuje všechny výtvarné obory od architektury, přes malířství a sochařství až po umělecká řemesla. Součástí zámku je zahrada a rozsáhlý zámecký park v italském stylu, později upraven ve francouzském a zčásti v anglickém slohu. Zahrada a park představují jedny z nejvýznamnějších památek tzv. historické zeleně u nás.
Zámek se datuje do přelomu 17. a 18. století. Podle pověsti jej dal vystavět Jan Dětřich z Petřvaldu pro svou manželku Anežku Eleonoru z Colonna-Felsu, které prý bylo na nedalekém hradě Buchlov zima a chtěla žít v sídle, které by jí připomínalo Itálii. Vzorem tak byla Villa Colonna u Neapole. Jméno architekta je také opředeno tajemstvím, podle některých zdrojů byl autorem stavby Ital Carol Fontana, častěji se ale uvádí Domenico Martinelli. Svou současnou podobu získal zámek až v 20. letech dvacátého století, kdy provedl úpravy architekt Dominik Fey. Od roku 1945 je zámek ve vlastnictví státu.
Empír – zámek Kačina
Sedmá mince v tomto cyklu, vydaná v dubnu 2004, reprezentuje sloh empír, konkrétně zámek Kačina. Zámek byl postaven v přírodním parku vzniklém na loukách zvaných Kačina podle vzoru panských sídel v Anglii, Itálii a Francii. Jde o velkolepou stavbu ve tvaru luku, nebo otevřené podkovy s dvoupodlažní střední částí se sloupovým toskánským průčelím (pět jónských sloupů) završeným tympanonem s alegorickou a mytologickou sochařskou výzdobou znázorňující zemědělství a lov.
REKLAMA
Zámek dal postavit hrabě Jan Chotek v letech 1802 až 1922 podle plánů architekta Ch. F. Schurichta z Drážďan a pod dohledem stavitele J. P. Jöndla z Prahy (některé zdroje uvádějí jako stavitele J. Fischrea). Po stranách budovy jsou boční kruhová křídla, která jsou zakončena pavilony, v nichž je na jedné straně divadlo a na druhé straně knihovna. V knihovním sále je v původních knihovních skříních uložena rodová knihovna Chotků čítající více než 40 000 svazků z období 16. – 19. století. Ve vojně bylo vnitřní empírové zařízení zcela zničeno (kvůli dluhům tehdejšího majitele byl zámek prodán Hitlerjugend). Dnes je v budově Muzeum českého venkova, odborný úsek Národního zemědělského muzea v Praze.
Novogotika – zámek Hluboká
Na osmé mince cyklu, vydané v září 2004, je vyobrazen zámek Hluboká jako zástupce novogotiky. Původní stavbou na místě dnešního zámku Hluboká byl strážný hrad z poloviny 13. století jménem Fronburg. V 15. století vybudoval na tomto místě gotický hrad Vilém z Perštejna. Od té doby se zde vystřídalo mnoho vlastníků a hrad prošel několika proměnami. Nejvýznamnějšími proměnami prošel zámek v devatenáctém století, kdy dal Jan Adolf II. Schwarzenberg postavit nový zámek prakticky od základu v romantickém stylu a dal mu tak dnešní podobu.
Český název Hluboká je odvozen buď od polohy hradu nad hlubokým údolím Vltavy, nebo od umístění v hlubokých lesích, případně díky hluboké studně. Hluboká, která na první pohled vypadá jako pohádková stavba, patří s celým souborem staveb a okolních parků v anglickém stylu (předlohou byl královský hrad Windsor) k nejvýznamnějším zámeckým areálům ve střední Evropě. Za zmínku ale stojí interiéry zdobené dřevořezbami a obloženy ušlechtilým dřevem, vzácný nábytek, obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitráže a keramika z Delft – především ložnice a šatna kněžny Eleonory, tzv. Hamiltonův Kabinet a čítárna. Zajímavá je také zámecká zbrojnice.
Kubizmus – lázně Bohdaneč
Kubizmus, prezentovaný lázeňským domem Bohdanči, je zobrazen na minci vydané v dubnu 2005. Lázně v městečku Bohdaneč byly založeny v roce 1897 a jejich dominantou je pavilon Gočár otevřen 1. května 1913. Autorem projektu je prof. arch. Josef Gočár a realizace se zhostil stavitel Josef Novotný z Prahy. Původní stavba měla pouze přízemí s vlastními lázněmi a první patro s pokoji pro hosty, ale v roce 1926 bylo kvůli zvýšení kapacity dostavěno druhé podkrovní patro, které bohužel narušilo původní kubistické prvky.
Moderní architektura – Tančící dům v Praze
Na poslední minci z cyklu Deset století architektury je jako reprezentant moderní současné architektury vyobrazena jedna z nejrozporuplnějších staveb posledních let – Tančící dům v Praze. Jde o první stavbu prezentující moderní architekturu v Praze po sametové revoluci (dokončena v roce 1997) a patří mezi první tzv. stavby digitálního století. Název Tančící dům dostala stavba podle tanečního dua Fred Astaire a Ginger Rodgersová. Přiléhající části domu totiž tzto dvě postavy připomínají.
Volné formy tzv. dekonstruktivní architektury od amerického architekta kanadsko-polského původu Franka Gehryho a českého architekta jugoslávského původu Vlado Miluniče vyvolávají od začátku vlnu diskusí. Zejména laická veřejnost vyjadřovala svou nespokojenost s tím, že se taková moderní stavba do centra města jednoduše nehodí. I přes svou rozporuplnost (a možná právě díky ní) se budova stala jednou z dominant vltavského nábřeží a patří mezi nejznámější stavby moderní architektury u nás.
Zdroj obrázků: www.zlate-mince.cz
Vstoupit do diskuze
2 komentáře
