Realitním makléřem se může stát kdokoli. Stačí zaplatit 1000 Kč za živnostenský list s živností volnou, registrovat se na správě sociálního pojištění, zdravotní pojišťovně a finančním úřadu a lze začít s podnikáním. Požadavky na odbornost či zkušenosti jsou veškeré žádné. Vzdělání není rozhodující. Jedinou podmínkou je plnoletost a čistý trestní rejstřík.
Snadnost vstupu do odvětví realitního makléřství a realitní boom před rokem 2008 způsobily doslova zaplavení realitního trhu nejrůznějšími zlatokopy, pod jejichž krumpáči padlo nemálo peněz jimi poškozených klientů. Není proto divu, že je i v tomto oboru voláno po regulaci.
„Ve schváleném dokumentu [koncepce bytové politiky, pozn. red.] se neobjevila ani jedna zmínka o principech fungování realitních kanceláří. Stejně tak se o nich nezmiňují autoři koncepce ani v souvislosti se zákony a vyhláškami, které bude třeba pro faktickou realizaci záměrů stran bydlení připravit či novelizovat. Kolem realitních kanceláří je tak i po zpracování nové koncepce bydlení ticho po pěšině,“ stěžuje si Petr Hulinský, stínový ministr pro místní rozvoj za ČSSD.
Důsledkem neregulace realitních makléřů je nízký podíl transakcí na realitním trhu uskutečněných prostřednictvím realitních kanceláří. „
Zatímco u nás se tento ukazatel pohybuje slabě nad polovinou, v zahraničí je to kolem pětadevadesáti procent,“ uvádí Petr Hulinský.
Ministerstvo pro místní rozvoj v současnosti regulaci činnosti realitních makléřů nepřipravuje. A to navzdory včerejší schůzce náměstka ministra pro místní rozvoj Miroslavem Kalousem se zástupci Českomoravské realitní unie, která se týkala možností regulace realitního trhu.
REKLAMA
Představitelé především větších realitních kanceláří by dle svých slov regulaci uvítali. Jedním motivem může být skutečně snaha o kultivaci trhu, nelze ovšem opominout ani skutečnost, že obecně regulace snižuje konkurenci a výhodu získávají silní hráči, kteří jsou na trhu již zavedení.
„Naše sdružení je pro jistou regulaci realitního trhu,“ odpověděl na náš dotaz Ondřej Koutný, prezident Českomoravské realitní unie, jedné ze tří asociací realitních kanceláří působících na českém trhu, sdružující spíše menší realitní kanceláře.
„Bylo by více než vhodné, aby zde vznikla určitá forma regulace činnosti
realitních makléřů. Regulace funguje v mnoha odvětvích, někde lépe, někde
hůře. V realitách vidím regulaci jako přínos,“ uvedl Hanuš Němeček ze společnosti RE/MAX Česká republika.
Na otázku, zda má být práce realitních kanceláří regulována, odpověděl též Jan Rosák, předseda představenstva Century 21 Bonus Praha: „
Jednoznačně ano. V oboru realit jde o vysoké částky. Většinou celoživotní úspory, o které mohou lidé velmi snadno přijít. Podvodných jednání bylo zaznamenáno nespočet a ne všichni občané se dokáží těmto praktikám bránit. Je to především proto, že dům či byt většinou kupujeme pouze jednou za život, tudíž nemáme žádné zkušenosti. Regulace je tedy nutná tak, jako v jakémkoliv jiném odbornostním oboru.“
REKLAMA
Shoda na potřebě regulace, zdá se, panuje. Jakým způsobem by ale regulace měla být uskutečňována? „Varianty se nabízejí v zásadě dvě. Samosprávná organizace po vzoru advokátní komory nebo stát, obdobně jako u institucí finančního trhu. V současné době nefunguje ani jedna z těchto variant,“ doplňuje Jan Rosák.
Jak by měla vypadat regulace realitních makléřů
„ Přivítali bychom změnu živnostenského zákona tak, aby realitní činnost nebyla již volná, ale koncesovaná. Současně bychom přivítali i větší kontrolu nad práci realitních kanceláří tak, aby nedocházelo k poškozování spotřebitelů,“ uvádí pohled na regulaci Ondřej Koutný.
„Máme okolo sebe pár příkladů, jak se to dělat nemá (viz Slovensko). Každá země je svým způsobem specifická, takže nejde tak úplně "opisovat" ze zahraničí,“ uvádí Hanuš Němeček a dodává: „Jsem přesvědčen, že základní regulace realitních makléřů – jako je prokázání základních znalostí ještě před započetím podnikání, jasná specifikace práce makléře a z toho plynoucí zodpovědnost – by vedla ke kýženému výsledku, tedy kultivaci realitního trhu.“
Inspiraci v zahraničí vidí Jan Rosák: „Myslím, že nemusíme objevovat Ameriku, ale můžeme se inspirovat nejrozvinutějším trhem USA, kde roli regulátora plní stavovská organizace NAR. Kdo se chce stát realitním makléřem (agentem), musí složit profesní zkoušky. Pokud má někdo v úmyslu založit vlastní realitní kancelář (Brokera), musí mít minimálně tříletou praxi v oboru a složit další zkoušky. Složením těchto zkoušek to ale nekončí, NAR organizuje celoživotní vzdělávání makléřů. Stát by měl dát zákonný rámec pro obdobné fungování silné profesní organizace.“
Povinné zkoušky, povinná praxe, stavovská organizace… to vše vede ke dvěma efektům – na trh se dostanou pouze lidé, kteří se v oboru vyznají a mají s ním zkušenosti, a omezí se konkurence. Jaký to může mít dopad na kvalitu služeb realitních kanceláří?
Znalosti a zkušenosti nejsou zdaleka zárukou poskytování kvalitních služeb. Omezí se pouze nekvalitní služby z chyb makléřů, což ale je také úspěch. Co se pravděpodobně neomezí, jsou nekvalitní služby společností fungujících na hraně či dokonce za hranou zákona. Navíc ani regulace jednoho z nejregulovanějších trhů – bankovnictví nezaručuje, že bankéř na přepážce klientovi poradí dobře.
Naopak omezení konkurence povede spíše ke snížení kvality. Vždyť silný konkurenční tlak je nejlepší cestou ke zkvalitňování služeb poskytovaných klientům. Konkurenční tlak i dnes vede realitní kanceláře k vytváření nových nástrojů přínosných pro klienty.
Vstoupit do diskuze
2 komentáře
