Nejdůležitějším ukazatelem inflace je index spotřebitelských cen. Ten je postaven na spotřebním koši, který by měl odpovídat struktuře výdajů domácností. Čím přesnější je spotřební koš, tím větší vypovídací schopnost má index pro spotřebitele. I proto se čas od času upravuje. Nebo nejen proto?
Úprava spotřebního koše pro výpočet inflace může být použita i k jiným účelům. Kupříkladu k optickému snížení inflace. „Cenová inflace zuřila během Reaganovi vlády a to bylo tehdy, kdy se CPI poprvé změnil v to, čemu říkám CPI-Lie (lživý index spotřebitelských cen). Domy se staly dražšími, než bylo žádoucí, a proto BLS rozhodl, že své domy vlastně nevlastníme, my si je od sebe najímáme…Tato změna způsobuje, že inflace vypadá nižší, kdykoli ceny nemovitostí stoupají rychleji než nájmy,“ cituje ve své diplomové práci Václav Pechanec Michaela Meloneyho[1].
Vlastnické bydlení je v Česku preferovaným způsobem bydlení. Mezi čtenáři Hypoindex.cz je preference osobního vlastnictví bytu či rodinného domu extrémně oblíbená. Podle odpovědí na anketní otázku „Jakému typu bydlení dáváte přednost?“ se sešlo více než 80 % odpovědí (dosud z 1309) ve prospěch osobního vlastnictví.
__ANKETA4__
Preferenci vlastnického bydlení potvrzuje i struktura právního užívání bytu podle výsledků sčítání lidu v roce 2011. Přes 40 % lidí užívá byt ve vlastním domě a dalších více než 30 % v bytě v osobním vlastnictví.
REKLAMA
Graf 2: Právní důvod užívání bytu
Zdroj: Sčítání lidu 2011
Přesto ani v českém spotřebním koši nákup bytu či domu uveden není, na rozdíl např. od automobilu Škoda Octavia 1,2 TSI Active (77 kW). Je nahrazen „imputovaným nájemným“, tedy fiktivním nájemným, které „platí“ vlastníci nemovitostí za užívání vlastního bytu či rodinného domu. Navíc v domácnostech penzistů uvedeno není ani imputované nájemné – penzisté tedy „ve vlastním“ nebydlí…
Bydlení je přitom jednou z největších položek ve spotřebním koši. „Bydlení představuje ve spotřebním koši největší podíl (28,0%). Z toho nájemné vč. Imputovaného (hypotetického) nájemného vlastníků 15,5 %, elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva 9,9 %,“ uvádí metodická příručka Českého statistického úřadu k výpočtu indexu spotřebitelských cen.
REKLAMA
Samotné imputované nájemné majitelů bytů přestavuje ve spotřebním koši více než 10,8 %. Nejedná se tedy o zanedbatelnou položku. A jak se vypočítává?
„Subindex „Hypotetické nájemné“ – pro výpočet byla zvolena metoda imputace cenového indexu složeného ze 41,5 % z indexu cen stavebních prací (vč. materiálu), ze 41,5 % z indexu cen materiálových vstupů v bytových budovách a ze 17 % z indexu úhrad placených v bytech bytových družstev. Při výpočtu za Prahu byla zvolena imputace indexu složeného ze 40 % z indexu cen stavebních prací, ze 35% z indexu cen materiálových vstupů v bytových budovách a z 25 % z indexu úhrad placených v bytových družstvech,“ uvádí příručka ČSÚ.
Jistá abstrakce při zahrnování (či nahrazování) cen nemovitostí pro výpočet indexu spotřebitelských cen je nejspíš nutná. Vždyť ceny nemovitostí jsou Českým statistickým úřadem zveřejňovány se zpožděním – aktuálně jsou vydány za 1. čtvrtletí 2012, kdežto index spotřebitelských cen je vydáván měsíčně. A koneckonců i americký Case-Shiller Indexje vydáván také na čtvrtletní bázi… a nebo jde přeci jen o příliš velký růst cen nemovitostí, který by rozproudil inflaci?