Češi stále nejsou zrovna finančně gramotní. Svým dluhům nerozumí
Mnoho lidí stále nezná ani neřeší pojmy, jako je RPSN, debetní karta nebo kreditní karta. Stejně tak je většině cizí zodpovědné hospodaření s rodinnými financemi. Jenže takové nezodpovědné jednání může vést k předlužení, k exekuci, nebo nedostatku peněz ve stáří.
„Při srovnání výsledků dvou průzkumů realizovaných s odstupem devíti let, které se zabývaly úrovní finanční gramotnosti, jsme zaznamenali jen velmi mírné zlepšení. V roce 2006 činil Index finanční gramotnosti české populace v průměru 66 bodů, letos v únoru jsme dospěli k hodnotě 71 bodů,“ říká Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C, která s ČBA na průzkumu spolupracovala.
Obvyklý problém je rozdíl mezi kreditní a debetní kartou. Rozdíl stále nechápe více jak polovina lidí a zhruba pětina se neorientuje v tom, co je to RPSN. Každý pátý Čech netuší, k čemu slouží finanční plán.
Skoro třetina domácností si nevytváří žádné finanční rezervy a 78 procent lidí v zabezpečení na stáří spoléhá především na starobní důchod od státu.
Špatné finanční návyky a problémy jsou na světě
„Čísla z průzkumu naznačují, že značná část lidí nemění své špatné finanční návyky a nedoplňuje si finanční znalosti. Tento stav je o to horší, že je v dnešní době finanční trh plný lákavých nabídek snadných půjček od predátorských poskytovatelů úvěrů. Dochází tak ke zvyšování rizika, že lidé snáze podlehnou relativně snadno dostupným finančním nabídkám, které jsou pro ně v konečném důsledku velmi nevýhodné až likvidační,“ říká Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace.
REKLAMA
O výzkumu ČBA
Výzkum byl realizován 13. – 26. února 2015 v rámci celé ČR. Celkem se výzkumu zúčastnilo 1 055 respondentů ve věku 18–79 let. Jako metoda dotazování byla využita kombinace telefonického a online dotazníku.
Spořit neumí až polovina Čechů
Podle dalšího průzkumu, který realizovala UniCredit Bank, polovina domácností v Česku i Slovensku nedokáže ušetřit měsíčně více než tři tisíce korun, respektive 100 eur. Čtvrtina dokonce neušetří aní dva tisíce korun měsíčně.
„Lidé, kteří již půjčku splácí, mají často vybudovanou jistou míru finanční disciplíny. Proto dokážou v konečném důsledku ušetřit měsíčně téměř stejně jako ti, co žádný úvěr nesplácí,“ vysvětluje Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank. Při nízkých částkách, které domácnosti obecně ušetří, je právě o to důležitější volné finanční prostředky vhodně uložit a zhodnocovat, než nechat peníze ležet na běžném účtu, jak to my Češi často děláme. „V době nízkých úrokových sazeb na spořicích účtech je třeba zvážit i možnost investovat ušetřené peníze do podílových fondů nebo dluhopisů se zajímavým výnosem. Je však potřeba sledovat zhodnocení svých investic ve střednědobém horizontu a nenechat se odradit každým výkyvem na finančních trzích,“ zdůrazňuje Plocek.
REKLAMA
O průzkumu UniCredit Bank
Průzkum o úsporách a spoření českých a slovenských domácností pro UniCredit Bank realizovala agentura Data Collect na online panelu. Dotazování proběhlo na přelomu roku 2014 a 2015 na vzorku 1000 obyvatel České republiky a 1000 obyvatel na Slovensku. U obou zemí byl věk respondentů mezi 18 – 64 let.