Čím vytápět rodinný dům?

Na trhu se po roce 1989 začala objevovat spousta alternativních typů vytápění budov, ať už pro novostavby nebo i pro stávající budovy. Omezme nyní námi zkoumaný trh pouze na rodinné domy s tepelnou ztrátou Q_c = 15 kW a celkovou roční potřebou tepla na vytápění Q_r = 60 GJ/rok (16,7 MWh/rok). Tyto údaje odpovídají průměrnému rodinnému domu umístěnému v České republice. Tímto omezením jsme fakticky vyřadili ze zkoumaných variant vytápění vzduchotechnikou s rekuperací, protože investiční náklady na tuto variantu vytápění se pohybují ve výši statisíců a nelze obecně určit náklady na provoz v otopném období bez bližšího specifikování typu budovy a jeho měrné potřeby tepla, počtu osob apod. Vzduchotechnika se navíc používá převážně pro „větší“ budovy, jako jsou například úřady, školy, kancelářské budovy a nebo hypermarkety.

Budeme srovnávat pouze takové zdroje tepelné energie, které jsou navzájem vyměnitelné připojením na již instalovanou otopnou soustavu bez jakýchkoliv dalších investic do ní. Tímto opět omezíme zkoumaný trh o kondenzační kotle, které jsou vhodné především na nízkoteplotní vytápění a s tím spojené zvětšení plochy otopných těles ve vytápěných místnostech.  

Po všech těchto omezeních se tedy zaměříme na tyto zdroje tepla: kotel na zemní plyn, vytápění elektřinou, tepelné čerpadlo vzduch – voda, centrální zásobování teplem a biomasa (pelety).

Kotel na zemní plyn

Zemní plyn je jedním z nejrozšířenějších zdrojů tepla pro vytápění a přípravu teplé vody. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady, bezobslužný a tichý provoz, nenáročná údržba a možnost napojení do téměř jakéhokoliv otopného systému. Nevýhodou však je závislost ČR na dodávkách plynu ze zahraničí. Tuto závislost se však snaží přenosové soustavy eliminovat stavbou nových zásobníků.

Pro představu cena kotle na zemní plyn se pohybuje okolo 25 000 Kč.

Vytápění elektřinou

Vytápění budov a obytných domů elektřinou byl velice populární v době silné státní podpory pro instalaci elektrických kotlů. Silná mediální kampaň v posledních pěti letech úspěšně utvrdila veřejnost, že elektrické vytápění a zejména potom tzv. „přímotopy“ jsou zavrženíhodným, velmi drahým a do budoucna neperspektivním způsobem vytápění. Soustavné zdůrazňování zvyšování cen elektřiny a taktní mlčení o vývoji cen ostatních energií vyvolalo klamný názor společnosti na tento typ vytápění.

Dodavatele elektrické energie pro srovnání volím ČEZ s tarifem D26d, jistič nad 3×25 A do 3×32 A. Pořizovací cena kotle je přibližně 15 000 Kč.

Tepelné čerpadlo

Tepelné čerpadlo odebírá větší část energie pro vytápění a přípravu teplé vody z okolního prostředí a přibližně jednu třetinu svého výkonu, v závislosti na topném faktoru, spotřebovává ve formě elektrické energie pro pohon kompresoru. Lze jej tedy z hlediska ekonomického považovat za úsporný zdroj. Ekonomickým hlediskem je myšleno snížení potřeby energie a tím i nákladů za odebranou elektřinu.

Výhodou tepelného čerpadla jsou nízké provozní náklady, bezobslužný provoz a minimální nároky na údržbu. Problémem jsou bezesporu vysoké pořizovací náklady a podle druhu primárního zdroje požadavky na zábor venkovního prostředí.

V našem případě budeme uvažovat instalaci vzduchových výměníku na vnější stranu budovy a tedy zanedbatelnou investici v porovnání na pořizovací náklady tepelného čerpadla. Dodavatele elektrické energie volím ČEZ s tarifem D56d, jistič nad 3×16 A do 3×20 A. Investice do tepelného čerpadla o výkonu přibližně 15 kW je přibližně 210.000,- Kč.

Centrální zásobování teplem

Centrální zásobování teplem je v současné době velmi často skloňovaným obratem především v českých médiích společně s plánovaným zdaněním tepla dodávaného velkými teplárnami „někde za městem“. Současná cena tepla se pohybuje okolo 350 Kč/GJ a již nyní spousta spotřebitelů chystá instalaci vlastních zdrojů tepla. Výhodou je naprosto bezobslužný provoz bez jakýchkoliv požadavků na vlastní zařízení a tedy bez vysokých investice za kotel. Jedinou investicí majitele nemovitosti je do předávací stanice, ovšem ani toto není nutností, protože většina teplárenských společností nabízí možnost instalace jimi vlastněné předávací stanice. Tato cena se pak promítne do vyšší prodejní ceny tepla, a to je přibližně 500 Kč/GJ.

Biomasa (pelety)

Energetické využití biomasy je v současnosti jediné odvětví, v němž celosvětově přibývá pracovních míst. Biomasa je jediný dlouhodobě udržitelný zdroj energie pro vytápění staveb vzhledem k její „nevyčerpatelnosti“. Kvalita a cena pelet používaných k výrobě tepla do značné míry určuje i náklady na vytápění. Obecně platí, že levnější pelety jsou vyráběny ze slámy a podobných rostlin s nižší výhřevností a tedy je potřeba paliva podstatně vyšší než u kvalitních pelet z tvrdého dřeva. Standardní kotel na vysoce kvalitní pelety s výhřevností přibližně shodnou s hnědým uhlím v kotli na pelety stojí 95 000 Kč.

Výpočty nákladů na vytápění

Výpočty nákladů na vytápění jsem rozdělil do dvou kroků. Nejprve jsem určil výchozí tarify a ceny a následně jsem provedl výpočet pomocí [1].

Tabulka 1 ukazuje výchozí hodnoty, ze kterých jsem vycházel při výpočtu. Volba tarifu pro vytápění elektřinou nebo tepelným čerpadlem závisí na konkrétní stavbě. Mnou zvolené tarify jsou avšak velice běžné, proto použít nižší nebo vyšší tarif by nebylo v tomto případě vhodné.

Tabulka 1: Výhřevnost a cena paliv

V Tabulce 2 je již vidět výsledek výpočtů pro výše stanovené hodnoty.

Tabulka 2: Náklady na vytápění

Závěr

            Nejvýhodnější je vytápění tepelným čerpadlem a peletami a naopak nejdražší je vytápění elektřinou. Pokud bychom chtěli porovnat celkové náklady na vytápění jednotlivými palivy, museli bychom do ročních nákladů na vytápění zahrnout i pořizovací cenu jednotlivých zdrojů a tu po diskontování rozpočítat do životnosti daného zdroje.

Zdroje

[1]        Porovnání nákladů na
vytápění podle druhu paliva [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Tzb-info.

            Dostupné z WWW: .

[2]       Optimální volby zdroje – porovnání nákladů na vytápění – I. díl[online]. 2011

[cit. 2011-03-17]. Tzb-info. Dostupné z WWW: .

[3]       Plzeňská teplárenská [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Plzeňská teplárenská.

Dostupné z WWW: .