Daň z nemovitosti 2011: Pozor na spoluvlastníky!

Až do loňského roku daňové přiznání k dani ze staveb u spoluvlastníků podával pouze jeden z nich. Ten se tímto krokem stával jejich společným zástupcem, styčným bodem mezi vlastníky a finančním úřadem. S ním následně finanční úřad komunikoval a on odváděl daň společně za všechny spolumajitele.

Novela zákona o dani z nemovitosti účinná od 1. ledna 2011 přináší změnu: Každý spolumajitel stavby může podat daňové přiznání a následně odvádět daň pouze za svůj spoluvlastnický podíl. To dosud bylo možné pouze u daně z pozemků. Změna ovšem znamená hrozbu, díky níž se mohou spoluvlastníci dostat do konfliktu s finančním úřadem a vyfasovat nemalé sankce.

Již samotné spoluvlastnictví podává základ sporům. Spoluvlastníci se musí dohodnout na správě a nakládání se společným majetkem. A každý z nich může mít jiné představy o způsobu jeho využití. Chce-li některý ze spolumajitelů svůj podíl prodat a vytrhnout se z bludného kruhu, zjistí, že hodnota jeho podílu je nižší, než by odpovídalo podílu na hodnotě celé stavby. Případný kupující si do ceny započítává mimo jiné očekávané spory s dalšími spoluvlastníky, čehož si jsou ostatní spolumajitelé vědomi a snaží se tak cenu pro své předkupní právo stlačit co nejníže.

Zejména u staveb, jejichž spolumajitelé mezi sebou nemají nejpříznivější vztahy, může hrozit zneužití novely zákona o dani z nemovitostí. Podá-li kterýkoli ze spolumajitelů daňové přiznání za svůj spoluvlastnický podíl do 31. ledna 2011, vzniká tím povinnost i ostatním spolumajitelům daňové přiznání podat. Finanční úřad se přitom při vyměřování sankcí nebude zajímat, zda ostatní spoluvlastníci o podání daňového přiznání věděli, či nikoli.

Nepodají-li spoluvlastníci také daňové přiznání, vyměří jim daň finanční úřad. Samozřejmě s navýšením o sankci. Ta není nikterak malá.

^REKLAMA

Pokud daňový plátce nepodá daňové přiznání nejpozději do 5 dnů po termínu podání daňového přiznání, za každý následující den mu finanční úřad vyměří pokutu ve výši 0,05 % z daňové povinnosti za každý další den prodlení. Minimální výše sankce je přitom 500 Kč a maximální pokuta může dosahovat 5 % daňové povinnosti. To je do jisté míry zmírnění předchozí úpravy, kdy v případě nepodání daňového přiznání či jeho zpoždění činila sankce 10 % daňové povinnosti. Na druhou stranu stanovení minimální pokuty na 500 Kč prodraží zejména daň z nemovitosti, která bývá relativně nízká.

Nezaplatil-li by spoluvlastník navíc daň, na což má čas až do 31. května 2011 (o výjimkách čtěte v článku Nemovitosti a daně v roce 2011: Kdy podat přiznání a zaplatit daň?), hrozí mu úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 14 procentních bodů, tedy aktuálně 14,75 % ročně. Je-li ale daňová povinnost nízká, nemusí být tato sankce vyměřena.

Novela by byla příliš silnou zbraní v rukou rozhádaných spoluvlastníků. Proto finanční úřady nebudou sankce vymáhat v případě, kdy měli v minulosti spolumajitelé společného zástupce. Cílem finančních úřadů není stanovovat maximální sankce, veškeré pokuty a sankční úroky mají (a snad i slouží) sloužit především jako motivace k řádnému a včasnému plnění daňových povinností.

S jistotou se sankcím můžete vyhnout tak, že podáte daňové přiznání k dani z nemovitostí z vašeho podílu bez ohledu na kroky ostatních spoluvlastníků. Toto samozřejmě neplatí, nejsou-li mezi spolumajiteli spory a vše probíhá bez komplikací. Pak by podávání samostatných daňových přiznání bylo zbytečnou administrativní zátěží pro všechny spoluvlastníky i pro finanční úřad.

Novinkou u daně z nemovitostí je pro spolumajitele též možnost stanovit si společného zmocněnce. Tím může být kdokoli i bez vztahu k předmětné nemovitosti, kupříkladu daňový poradce. Zmocněnec podává daňové přiznání svým jménem a daň mezi spoluvlastníky rozúčtovává.