Proč je drahá ropa?
Důvody současného růstu cen ropy jsou v zásadě tři. Prvním je rychle rostoucí poptávka po této strategické surovině, hlavně v Číně, Indii a dalších rychle se rozvíjejících zemích. Za růst poptávky také může klesající kurz dolaru. Ropa je totiž typická dolarová komodita, jejíž cena se slábnoucím dolarem pro nedolarové odběratele klesá a zvyšuje tak jejich poptávku. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by měl dosavadní rychlý růst celosvětové poptávky po ropě zpomalit ještě v průběhu letošního roku. Přesto má ale zůstat až 15 % této poptávky neuspokojeno.
Druhým důvodem je nedostatek nabídky. Zájmem zemí kartelu OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu), které kontrolují zhruba třetinu současné těžby a tři čtvrtiny známých zásob ropy, není zvyšovat dodávky této suroviny tak, aby odpovídaly rostoucí poptávce. Drahá ropa pro ně totiž znamená vyšší zisky. Navíc se stále víc začíná projevovat nedostatek těžebních, dopravních i zpracovatelských kapacit. Stávající naleziště jsou z velké části vyčerpána a jiná, připravená je nahradit, nejsou k dispozici. Nově objevené zásoby ropy jsou vesměs obtížně dostupné a příprava jejich těžby je časově i finančně velmi náročná.
Třetím z důvodů rychlého růstu cen ropy je zvýšený zájem o spekulativní obchodování s ní. Individuální investoři i fondy se na obchodování s komoditami vrhli po poklesu cen akcií v důsledku americké hypoteční krize.
S komoditami se zpravidla obchoduje formou termínovaných obchodů (tzv. futures). Nakupuje a prodává se tedy ropa, která zatím ani nebyla vytěžena. Každý barel ropy, dříve než skončí v rafinerii, je dnes několikrát přeprodán s cílem vydělat na růstu jeho ceny. Ta je přitom leckdy účelově ovlivňována vypouštěním různých „zaručených“ zpráv podporujících další růst nebo naopak dočasný pokles cen.
Přijde třetí ropný šok?
Počátkem letošního roku se barel ropy prodával za 100 USD. Nyní je to kolem 130 USD. Nárůst ceny o 30 % v průběhu necelých pěti měsíců, a to navíc z poměrně vysoké výchozí hodnoty, budí obavy. Optimistické předpovědi hovořící o nafouknuté cenové bublině, která zase rychle splaskne, se prozatím nenaplnily. Naopak se začínají objevovat zprávy opatrně připouštějící, že cena ropy ještě poroste. Počátkem května prolétla českými médii zpráva o prognóze investiční banky Goldman Sachs, podle níž by se cena ropy nejpozději během dvou let mohla prodávat za 150 – 200 dolarů za barel.
REKLAMA
Pojmem ropný šok je označována situace, kdy celosvětová poptávka po ropě náhle a výrazně převýší její nabídku. Světová ekonomika už zažila dva takovéto šoky.
První a prozatím největší ropný šok přišel v roce 1973, kdy kartel OPEC reagoval na válečný konflikt mezi Izraelem a arabskými státy snížením těžby ropy a embargem na její vývoz do zemí podporujících Izrael, tedy zejména USA. Cena ropy během několika měsíců vzrostla ze 3 na 12 dolarů za barel. Důsledkem byl v řadě zemí vzrůst inflace a propad jejich ekonomického růstu, ale také snahy o úspory energií a hledání nových ropných nalezišť.
Druhý, mírnější ropný šok způsobilo zvýšení cen ropy v důsledku omezení vývozu íránské ropy po revoluci v roce 1979. Vlivem paniky tehdy její cena vyskočila na 38 dolarů za barel, tedy na donedávna historické maximum odpovídající zhruba 90 dolarům v dnešních cenách. Krize však pominula a cena ropy pak dalších dvacet let nepřekročila hranici 30 dolarů za barel.
Od přelomu století však cena ropy strmě roste. Současná situace je odlišná od té, v níž se svět nacházel v době dvou ropných šoků. To ale neznamená, že by následky nebývale vysokých cen ropy na světovou ekonomiku i národní ekonomiky byly mírnější, spíše naopak.
REKLAMA
Přijde vlna zdražování?
Předpovídání budoucího vývoje je vždy obtížné. Jisté však je, že udrží-li se cena ropy na současných vysokých úrovních anebo ještě poroste, vyvolá to řadu potíží. Celý současný ekonomický systém je totiž založen na hospodářském růstu, kterému vysoké ceny ropy rozhodně neprospívají. Lze tedy očekávat, že jedním z důsledků současného vývoje na světových trzích s ropou bude zpomalení ekonomiky všech zemí závislých na jejím dovozu. O tom, jak bude toto zpomalení výrazné a co všechno způsobí, lze jenom spekulovat. Modely snažící se o kvantifikaci makroekonomických důsledků ropné krize totiž selhávají.
Z analýzy dřívějších ropných šoků bylo odvozeno pravidlo, že růst ceny ropy o 10 dolarů za barel zpomalí globální ekonomický růst o 0,6 %. Při aplikaci tohoto pravidla na současný vývoj cen ropy by se však svět musel utápět v hluboké recesi, což se prozatím naštěstí nestalo.
Mnohem konkrétnějším nepříjemným důsledkem růstu cen ropy je růst spotřebitelských cen. Motorová nafta, benzin a další ropné produkty totiž doslova hýbou ekonomikou. Růst jejich cen se projeví nejen ve zdražování pohonných hmot na čerpacích stanicích nebo jízdného ve vlacích a autobusech, ale v růstu cen většiny zboží a služeb.
Prognostický model České národní banky (ČNB) předpokládá, že růst cen ropy o 25 % meziročně v rámci jednoho čtvrtletí zvýší meziroční inflaci až o 0,3 %. Na rychlý růst inflace každá centrální banka obvykle reaguje zpřísněním měnové politiky, tedy zvýšením základních úrokových sazeb. Pravděpodobnost, že ke zvýšení úrokových sazeb v Česku dojde, dále vzroste, nebude-li protiinflačně působit posilování kurzu koruny anebo dojde-li k růstu inflačních očekávání, tedy bude-li mezi finančními analytiky spolupracujícími s ČNB převládat názor, že inflace poroste.
Podraží opět hypotéky?
Český hypoteční trh procházel v uplynulých čtyřech letech téměř idylickým obdobím. Až do poloviny loňského roku úrokové sazby buď klesaly nebo se alespoň udržovaly na velmi přijatelných úrovních. Reálné mzdy rostly. Hypoteční banky se přetahovaly o klienty a nešetřily na nákladech na reklamu ani různé akční nabídky. Často zájemcům o hypotéku doslova vnucovaly nízké úrokové sazby anebo odpouštěly přinejmenším část úvodního poplatku za vyřízení úvěru. Výsledkem byly desetitisíce nových úvěrových smluv a stomiliardové meziroční nárůsty objemů poskytnutých úvěrů.
Obrat nastal loni v létě. ČNB zareagovala na růst spotřebitelských cen a začala zvyšovat základní úrokové sazby. V Česku se také začaly objevovat první obavy z důsledků krize amerického trhu s hypotékami pro méně spolehlivé klienty. Od té doby až do současnosti prakticky neustal příliv špatných a ještě horších zpráv. Inflace šla nahoru a s ní i úrokové sazby u hypotečních úvěrů. Banky notně přitvrdily při hodnocení bonity žadatelů o úvěr. Řada zájemců o hypotéku na ni buď vůbec nedosáhla nebo ji získala za výrazně horších podmínek, než kdyby si o ni požádali třeba před rokem.
Letošní jaro pak s sebou přineslo opětovné oživení nadějí v lepší zítřky. Představitelé ČNB i finančních analytiků svorně prohlašovali, že nejhorší je za námi. Dubnová inflace ve srovnání s březnem poklesla o 0,3 % a podle optimistických prognóz se na přelomu let 2008 a 2009 měla přiblížit inflačnímu cíli ČNB nastavenému na úrovni 3 %. Úrokové sazby u některých hypotečních úvěrů mírně poklesly. Kvůli drahé ropě ovšem bohužel mohou zase brzy povyrůst. Navíc i banky mohou být při poskytování úvěrů v obavách z budoucího vývoje ještě opatrnější než jsou dnes.
Vstoupit do diskuze
0 komentářů