Hypotéky jen na 40 % ceny nemovitosti? Nesmysl…?

Hypoteční úvěry stály na počátku dnes snad již překonané hospodářské recese. Vlna se rozšířila ze Spojených států a silou tsunami se vrhla nejen na evropské břehy. Již v průběhu finanční krize si úředníci na všech úrovních začali brousit zuby na zpřísnění regulace. Trh se ukázal jako nebezpečný – a je tedy nezbytné mu vytýčit správné mantinely.

Jedním z návrhů probíhajících v Evropské unii bylo již v roce 2009 zpřísnění poskytování hypoték. Výsledkem mělo být omezení poskytování hypoték jen do výše 40 % zástavní hodnoty nemovitosti. Pro hypotéky vyšší by banky museli tvořit mnohem větší rezervy, což by fakticky znamenalo zdražení hypoték nad touto hranicí. Návrh byl ale shozen ze stolu.

V tomto týdnu se ale znovu médii prohnal obdobný návrh jako aktuální. Jak už to tak ale ve státní (i "nadstátní") sféře bývá, materiály odložené do šuplíku se čas od času vytahují zpět na světlo úřednických lamp.

"Nepovažujeme tento návrh za krok správným směrem. Navrhovaná regulace může mít dopad do konečné ceny hypotečního úvěru pro klienta a může tak snížit dostupnost hypoték," uvedl k našemu dotazu Radko Belada, šéf marketingu pro retailové bankovnictví Komerční banky. Výši dopadu pochopitelně nelze zatím určit.

Jiný názor zastává Jan Sadil, generální ředitel Hypoteční banky: "Nepředpokládám, že by případná realizace této úvahy měla v praxi významnější dopady do nejběžněji poskytovaných úvěrů a že by zásadním způsobem ovlivnila hypoteční trh."

^REKLAMA

Pokud by banky skutečně museli začít vytvářet větší rezervy na hypotéky s vyšším podílem úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti, znamenalo by to snížení jejich dostupnosti prostřednictvím zvýšení ceny. Při současných úrokových sazbách klient zaplatí za každý milion 20leté hypotéky 6 208 Kč měsíčně. Pokud by v důsledku regulace stouply sazby o 1 procentní bod, prodražil by se každý milion o 547 Kč měsíčně. Při zvýšení sazeb o 2 procentní body by zdražení znamenalo zvýšení měsíční splátky o 1 118 Kč.

Vyšší úvěry než 40% by banky ale přestat poskytovat neměly. "Osobně bych velice mírnil jakékoli reakce. Z informací, které mám k dispozici, rozhodně nevyplývá, ze by banky měly přestat poskytovat úvěry, jejichž hodnota překračuje 40 % ceny nemovitosti!" uvedl Jan Sadil.

Banky ostatně již nyní nabízí vyšší úrokové sazby při vyšších úvěrech (vztaženo k zástavní hodnotě nemovitosti). Před "hypoteční krizí" se objevovaly nabídky hypoték přesahující 100 % LTV. I dnes se ještě zdráhají poskytovat 100% hypotéky a své klienty pro tento typ úvěru velmi pečlivě prověřují – a účtují jim přirážky k úrokové sazbě.

"Tak, jak byla již před časem tato úvaha prezentována, mělo by se jednat o krok, který by měl dopad na nakládáni s kapitálem poskytovatele úvěru. To není nic nového, protože již dnes rizikovější úvěry vážou bankám více kapitálu a to banky samozřejmě promítají do externích cen svých úvěrů. I proto tedy úvěry, které mají lepší zajištění, jsou pro klienta levnější, a naopak rizikovější úvěry, resp. úvěry s nižším zajištěním dražší," doplnil Jan Sadil.

^REKLAMA

Na druhou stranu jsou to právě banky, kdo může mít zájem na tom, aby se o návrhu opět hovořilo. Zvýšení by se netýkalo aktuálně fixovaných úrokových sazeb. A zejména velké banky mají zájem, aby lidé uzavírali fixaci na delší dobu.

Regulace míří mimo…?

Zjednodušeně lze říci: Hypotéky způsobily finanční krizi. Na druhou stranu toto tvrzení není pravdivé. Závažné problémy světové ekonomiky, z nichž kupříkladu Řecko a další "evropská prasátka" nevyjdou zřejmě "bez ztráty kytičky", sice začaly na americkém hypotečním trhu… jenže za nimi stojí především státní politika snahy o rozšíření podílu vlastnického bydlení mezi národnostními menšinami.

Regulace by tedy mohla směřovat i směrem k politikům. Nebýt některých jejich projektů, k finanční krizi by dojít nemuselo…

Jistá míra regulace je rozhodně prospěšná. Snižuje nejistotu a dává jasné mantinely, v nichž se mohou lidé i lidmi řízené společnosti pohybovat. Nic se ale nemá přehánět. Již staré dobré české přísloví praví cosi o zlatě a prostřední cestě.