Hypotéky mohou ještě zlevnit

Směr úrokových sazeb u hypoték by měl být teoreticky odvislý od vývoje signálních úrokových sazeb centrální banky, potažmo od sazeb na mezibankovních trzích. V Evropě tržní úrokové sazby nyní rostou. Tak například 3měsíční EURIBOR (tržní to úroková sazba popisující peněžní trh v eurozóně) už opět vzrostla na úroveň nejvyšší od července loňského roku. To v české ekonomice je situace jiná. Centrální banka drží již nějakou dobu své signální úrokové sazby beze změny. A ani podle posledních náznaků z ČNB nic nenasvědčuje domněnce, že by se to třeba do konce roku mělo změnit.

A přesto, že centrální banka nijak na peněžním trhu nevíří prach, 3měsíční PRIBOR lehce klesá. A úrokové sazby, za které komerční banky poskytují hypotéky klientům, klesají také. Průměrný úrok u hypotéky se dostal (podle indexu Hypoindex) na 4,56 %. To není moc. Přesněji řečeno je to nejméně za tři roky.

Prémie, kterou si banky účtují za riziko spjaté s poskytnutím hypotéky, se tak přiblížila třem procentním bodům. Zdá se být logické, aby úrokové sazby – a teď myslíme i koncové úrokové sazby pro klienty – byly nejnižší, když je ekonomika v recesi, a s tím, jak ekonomika postupně zrychluje, zase rostly. Jenomže to se nestalo.

Vzpomeňme, jak se celá Evropa zoufale snažila srazit úrokové sazby, které platí klienti bankám, tím, že bude do ekonomiky pumpovat likviditu. Moc to nefungovalo. Vlastně to nefungovalo vůbec, protože ač likvidity přibývalo, úrokové sazby dál vesele rostly, ačkoliv měly dělat opak.

Důvodem bylo, že v bankovnictví vládla nejistota. Bez ohledu na to, jak levně banky získávaly peníze od centrální banky, nebyly ochotny je půjčovat dál. Leda za velmi vysoký úrok. Banky se prostě bály ztrátových úvěrů. A bály se půjčovat dokonce i jedna druhé. A teď v české ekonomice ledy povolují. Centrální banka stále nijak nejedná, a když už vysílá nějaké signály, tak se spíš mluví o utažení její měnové politiky, tedy zvýšení jejích úrokových sazeb. A přesto úroky pro klienty bank klesají, protože banky se již tolik nebojí. Klienti se také bojí méně. Světové ekonomiky se pomalu rozjíždějí a poslední data Českého statistického úřadu ukazují, že obavy z nezaměstnanosti slábnou. Takže se zvyšuje ochota půjčovat si. Počet hypoték tedy roste.                                                 

^REKLAMA

Budou sazby hypoték růst nebo klesat?
Takže jak se vlastně budou sazby hypoték vyvíjet v následujících měsících? Špatnou zprávou pro klienty bank je, že centrální banka už minimálně akademicky přemýšlí, kdy by zase mohla své signální úrokové sazby zvednout. Dobrou zprávou je, že to klientům bank může být tak trochu jedno. Krize ukázala, že na signálních sazbách centrální banky záleží až na druhém místě.
 
Na místě prvním stojí důvěra bank v budoucnost. Spread (rozpětí) mezi úrokovými sazbami ČNB a sazbami hypoték ukazuje, že úroky z hypoték zatím stále ještě mají prostor k poklesu. Protože i důvěra bank má prostor ke zlepšení. Kam? Věříme, že posuzováno podle průměrné úrokové sazby u hypotéky, může se důvěra bank zlepšit ještě o celou polovinu procentního bodu. V roce 2005 dosahovala rekordního minima kolem 3,7 %. To byl hypotéční trh značně přehřátý. V roce 2008 to bylo už kolem 5,7 % – a to byl zase trh úplně zamrzlý. Průměrná úroková sazba hypotéky kolem 4,0 % by mohla odpovídat nastavení měnové politiky centrální banky. Neboli – hypotéky ještě zlevní.

Konkrétně nejlevnější by mohly být na konci zimy. Těžko totiž lze očekávat, že signální úrokové sazby ČNB a tržní úrokové sazby pro klienty bank se mohou pohybovat rozdílným směrem příliš dlouho.