Společnost MasterCard ve spolupráci s pražskou Vysokou školou ekonomickou a pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR připravila velice zajímavou studii zabývající se dosavadním vývojem jednotlivých regionů České republiky a jejich možným potenciálem pro růst v dalších letech.
Co stálo za zrodem tohoto projektu, který tvůrci pojmenovali MasterCard česká centra rozvoje, vysvětluje Ján Čarný, generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Ukrajinu: "Při vzniku projektu MasterCard česká centra rozvoje jsme se inspirovali globální studií MasterCard Worldwide Centre of Commerce, která zkoumá strategické postavení jednotlivých metropolí ve světové ekonomice a získala si svůj celosvětový ohlas. My jsme se rozhodli připravit podobný projekt zaměřený na kraje a města českého státu.“
Tvůrci průzkumu se pokusili určit sílu vlivu jednotlivých měst a regionů České republiky na tuzemskou ekonomiku. Nicméně kromě ekonomických ukazatelů (růst HDP na obyvatele, počet aktivních podnikatelů atp) se zaměřili také na kvalitu života (dostupnost bydlení a zaměstnání, úroveň vzdělanost a další faktory ovlivňující kvalitu života) v jednotlivých regionech. Celkem bylo v rámci průzkumu posuzováno více než 40 ukazatelů. Výstupem byla vždy vcelku rozsáhlá SWOT analýza (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) zkoumané lokality. Pro lepší představu, co například tvůrci studie hodnotili, následuje stručný výčet silných a slabých stránek, které podle autorů mohou ovlivnit další rozvoj České republiky.
Silné stránky rozvoje České republiky:
- kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla;
- vybudování množství výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání
- dostatečně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě;
- vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity;
- trvalé investice do ochrany životního prostředí;
- přírodní a kulturně historický potenciál pro cestovní ruch.
Slabé stránky rozvoje České republiky
Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje
V podobném duchu a na základě předem stanovených kritérií probíhalo hodnocení jednotlivých krajů a měst. Údaje čerpali autoři studie buď ze statistik Českého statistického úřadu či veřejně dostupných statistik. V některých případech kontaktovali samotné krajské či městské úřady. Jednotlivé regiony jsou v rámci průzkumu popsány a zanalyzovány velmi detailně, proto v následujících odstavcích uvádím pouze pořadí krajů a měst včetně krátkého komentáře. Veškeré další podrobné informace o projektu budou veřejně k dispozici na webových stránkách www.centrarozvoje.cz.
Kraje
Nejlépe se v krajském klání, podle předpokladů, umístilo s velkým náskokem Hlavní město Praha, které je nejdůležitějším centrem celé republiky. Zde sídlí velká část státních úřadů a velkých společností. Hlavní město je také regionem s největším počtem vysokých škol a logicky také disponuje nejvyšším počtem vysokoškolsky vzdělané populace. Na druhém místě se umístil Středočeský kraj, který bezpochyby těží ze své polohy a provázanosti s Prahou z geografické polohy, tudíž dobré dopravní obslužnosti. Bronz "vybojoval" Plzeňský kraj, který si dlouhodobě udržuje statut jednoho z nejrozvinutějších regionů v ČR. Plzeňsko je atraktivní pro investory a je také jedním z krajů s nejnižší mírou nezaměstnanosti.
Tabulka 1: Výsledné pořadí krajů
Pořadí krajů | ||
1. | Hl. m. Praha | 91,08 |
2. | Středočeský kraj | 61,91 |
3. | Plzeňský kraj | 61,58 |
4. | Jihočeský kraj | 60,17 |
5. | Liberecký kraj | 56,89 |
6. | Vysočina | 56,82 |
7. | Pardubický kraj | 56,80 |
8. | Jihomoravský kraj | 56,29 |
9. | Královehradecký kraj | 55,89 |
10. | Zlínský kraj | 54,63 |
11. | Olomoucký kraj | 53,11 |
12. | Moravskoslezský kraj | 51,88 |
13. | Karlovarský kraj | 49,44 |
14. | Ústecký kraj | 48,77 |
Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje
Města
V rámci průzkumu šli autoři ještě o stupeň hlouběji a pomocí částečně upravených kriterií podrobili zkoumání také 24 největších měst České republiky. Zde nikterak překvapivě první tři příčky obsadili 3 největší české aglomerace, tedy Praha, Brno a Ostrava, následované dalšími krajskými městy. Nejhůře naopak dopadly města Karviná a severočeské Teplice. Tedy města, která jsou součástí regionů, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností a sociálními problémy. Kde slabou roli má výzkum a vývoj, a kde je velký nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Tabulka 2: Výsledné pořadí měst
Pořadí měst | ||
1. | Praha | 86,08 |
2. | Brno | 59,56 |
3. | Ostrava | 58,82 |
4. | Plzeň | 52,51 |
5. | Hradec Králové | 50,41 |
6. | Olomouc | 46,26 |
7. | Liberec | 44,39 |
8. | Pardubice | 42,93 |
9. | Zlín | 42,35 |
10. | Ústí nad Labem | 40,04 |
11. | Mladá Boleslav | 38,94 |
12. | Jihlava | 38,80 |
13. | České Budějovice | 37,77 |
14. | Kladno | 37,22 |
15. | Opava | 30,94 |
16. | Frýdek-Místek | 30,76 |
17. | Děčín | 28,17 |
18. | Most | 28,07 |
19. | Karlovy Vary | 27,57 |
20. | Znojmo | 26,90 |
21. | Uherské Hradiště | 26,00 |
22. | Tábor | 24,12 |
23. | Karviná | 24,01 |
24. | Teplice | 23,76 |
Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje
Závěr
Cílem projektu je podle Jána Čarného představit nový nezávislý informační zdroj, který přinese laické i odborné veřejnosti zajímavé informace a souvislosti týkající se České republiky. Výsledky studie lze opravdu uchopit různým způsobem. Užitečné mohou být informace jak pro komerční subjekty (domácí i zahraniční investoři, developerské společnosti, obchodní řetězce, banky a hotely, cestovní agentury), tak pro státní správu a samospráva. Výstupy jsou však zajímavé také pro veřejnost. Odpovědi na své otázky si zde mohou najít například lidé, kteří hledají své uplatnění a případně plánují změnu místa bydliště.