Kde je lepší bydlet: ve městě, nebo na vesnici?

„Dříve jsme bydleli ve větším městě, ale když jsme se rozhodli pro založení rodiny, přestěhovali jsme se na vesnici do staršího domu. Oba s manželem sice dojíždíme do práce, ale do města už bych se vrátit nechtěla. Na vesnici je klid a žádné obchody nebo služby mi tu nechybí, “ říká pětatřicetiletá Jana.

Lidé se často stěhují do menších měst nebo vesniček právě kvůli dětem a jejich zdravotním problémům. „Mému synovi se ve městě špatně dýchalo a byl pořád nemocný. Od té doby, co bydlíme na vesnici, je mu mnohem lépe,“ potvrzuje čtyřicetiletý Petr.

I města však mají své zastánce. Jakub z Prahy by se nikdy do malého městečka stěhovat nechtěl. Říká, že ve městě má vše, co potřebuje a myslí si, že na vesnici by tomu tak nebylo. Na městech mnoho lidí také láká možnost větší zábavy, sportovního vyžití a samozřejmě lepší pracovní podmínky. Pro Čechy na rozdíl od jiných národností není typické, že by se stěhovali za prací. Většinou se snaží získat zaměstnání v okolí svého bydliště. Někdy jsou ale platy například v Praze a v menším městě diametrálně rozdílné. 

Ve městech se bydlí dráž

Pokud chce někdo bydlet a pracovat v Praze, musí počítat s tím, že vyšší bude nejen plat, ale i náklady na bydlení. Například v Praze koupíte 3+1 o velikosti 70 m² v paneláku zhruba za 2 700 000, kdežto třeba v Semilech na severu Čech koupíte za tu samou cenu dům.

Služby na vesnici a ve městech nejsou tak rozdílné, jak by se mohlo zdát. „ Ve společnosti stále panuje názor, že z hlediska dostupnosti služeb vesnice zaostávají za městy. To však ve většině případů už dávno není pravda. Například s  otevírací dobou poboček je spokojeno 89 % obyvatel měst a také 84 % lidí z menších obcí ,“ popisuje Milan Jursík, manažer marketingu Poštovní spořitelny. Návštěvy klientů na pobočce jsou prakticky totožné ve městech i na vesnicích, nejčastěji jsou ve frekvenci jedenkrát měsíčně, řeší se hlavně záležitosti přesahující rámec několika tisíc korun.

^REKLAMA

Na druhou stranu lidé na vesnici platí víc za pohonné hmoty, protože musí dál dojíždět a MHD často nejezdí, tak jak by si mnozí představovali.

Graf – za kolik se jezdí (měsíční spotřeba pohonných hmot)


Zdroj: Poštovní spořitelna

Dalším mínusem pro město je, že lidé jsou více ve stresu, protože platí, čím větší počet lidí na menším prostoru, tím častěji se člověk může dostat do nepříjemných situací. Život na vesnici je oproti tomu klidnější. Velkou výhodou je pro lidi, kteří žijí na vesnici velká blízkost přírody a tím pádem i čistší vzduch.

Podle průzkumu Poštovní spořitelny panuje názor, že vesnice zaostávají v šíři poskytovaných služeb za městy.  Co se týče bankovních služeb, mají lidé z měst většinou (67 procent) pobočku vlastní banky ve vzdálenosti do dvou kilometrů, kdežto na vesnici má takhle blízko potřebnou pobočku jen 30 procent.