Jednou z metod, jak riziko neplacení nájemného nájemníkem minimalizovat, je požadovat po nájemci, aby při nastěhování do bytu složil kauci, která bude sloužit k úhradě škod nebo nedoplatků. Vybraná kauce může být ve výši až tří měsíčních nájmů.
Důležité: Pokud se rozhodnete z kauce čerpat, dbejte na to, aby tak probíhalo podle zákona. V opačném případě by se vám mohlo stát, že budete muset plnou výši kauce vyplatit nazpět i přesto, že na ni objektivně máte nárok.
Pokud se váš nájemce dostane do potíží a nebude schopen platit nájem, můžete (dle zákonných podmínek) čerpat dlužnou částku ze složené kauce. Pokud navíc nájemce do určité doby "vyčerpanou" část kauce nedoplní, můžete mu dát z nájmu bytu výpověď.
Co ale s případem, kdy kauce nebyla složena, nájemce je v prodlení a dluhy rostou?
K tomu, abyste mohli nájemci dát výpověď z důvodu "hrubého porušení povinností nájemce", musí být v prodlení tři měsíce.
Jinými slovy: Nájemce, který nezaplatil nájemné za tři měsíce, hrubě poruší své povinnosti až v momentě, kdy se ocitne v prodlení s placením byť jen části nájemného i za měsíc čtvrtý.
REKLAMA
Dobrou zprávou je, že se nemusí jednat o dluh za tři po sobě jdoucí měsíce, ale že jde o součet měsíčních nájmů.
Pokud tedy nájemce v lednu a únoru nájem nezaplatil, v březnu sice ano, ale v dubnu už zase ne, prvním dnem května (kdy je splatný další nájem) své povinnosti porušil natolik, že můžete nájemci dát výpověď.
Nájemci tedy doručíte výpověď. Ta musí splňovat tři důležité parametry (a nesplnění byť jediného činí výpověď neplatnou). A nájemce má nyní možnost (po omezenou dobu) podat k soudu žalobu na určení neplatnosti vaší výpovědi a tím oddálit svou povinnost se vystěhovat.
Někdy si nájemci myslí, že stačí, když dlužnou částku zaplatí až v momentě, kdy jim doručíte výpověď, a ta se tímto jejich krokem anuluje.
REKLAMA
Opak je pravdou.
Soud posuzuje existenci výpovědního důvodu k okamžiku doručení vaší výpovědi. Pokud tedy k tomuto dni dluh činil více než trojnásobek měsíčního nájmu, vaši výpověď uzná.
Všechny žaloby však soud vždy zkoumá z hlediska dobrých mravů a výpověď potvrdí jen tehdy, pokud s nimi nebude v rozporu.
V případě neplacení nájemného např. soud zkoumá, jestli jste neplatiče řádně upozornili na vzniklý dluh, jestli jste se s ním snažili dohodnout na jeho úhradě, a pokud mu sociální situace neumožňuje dluh uhradit celý, zda-li jste mu nabídnuli splátkový kalendář.
REKLAMA
Po přečtení těchto řádků se může zdát, že je nájemce-neplatič ve výhodě. V krátkodobém termínu to je sice pravda, ale protože používá váš majetek a zavázal se za jeho užívání platit nájemné – své povinnosti uhradit nájemné se nezbaví.
A jeho dluhy navíc porostou.
Podle §697 Občanského zákoníku má každý pronajímatel, jemuž nájemce dluží za nájem, nárok na poplatek z prodlení. A ten je stanoven Nařízením vlády č. 142/1994 na 0,25 % za každý den prodlení.
Na první pohled to vypadá jako zanedbatelné číslo. Když si ale spočítáte, že 0,25% vyroste za rok na 91,5%, váš názor na jeho nicotnost se jistě změní.
Žaloba na zaplacení dlužné částky, soukromá exekuce, obstavení účtu, zabavení majetku a další kroky, které následně můžete jako pronajímatel podniknout, vám proto dávají argumenty, které si nájemce možná neuvědomuje.
A pokud se z vašeho nájemce stane neplatič, je na vás abyste mu je vyložili.
Při jednání s neplatícím nájemcem hraje velkou roli právě strategie jednání a psychologie. Vysvětlením výše uvedeného a vyčíslením toho, jak jeho doživotní dluh roste, bývá nástrojem pro rychlé dosažení dohody a dlužníkova opuštění bytu.
Autor článku je autorem investičního kurzu
"Jak kupovat a pronajímat byty" .