Nový trend: děti zůstávají bydlet s rodiči až do třiceti let
Podle průzkumu ČSOB, který se uskutečnil letos v létě, děti zůstávají bydlet u svých rodičů čím dál tím déle. Není tedy výjimkou, když ve svém dětském pokojíčku bydlí lidé i přes třicet let. Často se stává, že do tohoto pokoje si mladí nastěhují i svého partnera, či partnerku.
Mladí mnohdy oddalují zajištění vlastního bydlení až do středního věku. Důvodem je pohodlnost, nepříznivá finanční situace nebo i rodiče.
„Rodiče se tímto způsobem také často brání situaci, kdy děti odejdou a najednou po nich zbude prázdné hnízdo. Rodič pak musí v podstatě řešit svůj vlastní život, ale tím, že je dítě stále doma, snaží se tuto situaci oddálit,“ říká psycholožka Renata Míková.
Mladí lidé se pak po vážném vztahu začínají poohlížet až kolem třiceti let a rodinu plánují zhruba v 35 letech. Podle Renaty Míkové se lidé po třicítce hůře přizpůsobují rodinnému životu, protože mají již zaběhnuté standardy, které si do té doby vytvořili. Opouštění základní rodiny je pak pro člověka mnohem složitější. Během krátké doby si totiž člověk musí zařídit bydlení, sžít se s novou partnerkou nebo partnerem a postarat se o sebe najednou úplně sám.
I doma se musí platit
Příspěvek na domácnost rodiče po svých dětech většinou vyžadují, až když si sami začnou vydělávat. Pro necelých pět procent je mezníkem pro finanční příspěvek na chod domácnosti, studium na vysoké škole. I když rodiče po svých „dětech“ chtějí peníze na společné výdaje, částky jsou většinou velmi nízké a stále se vyplatí bydlet doma.
„Devadesát procent rodičů požaduje po svých dětech příspěvek na domácnost až ve chvíli, kdy nastupují do prvního zaměstnání. Jen čtyři procenta rodičů je toho názoru, že by jim děti neměly na domácnost přispívat vůbec,“ uvádí Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB.
Mamahotel je levný
Rodiče si většinou nechávají přispívat částkou 500 až 2 000 korun měsíčně. Navíc, když na „nájem“ jejich potomek nemá, bez problémů počkají, až sefinanční situace zlepší nebo mu dokonce poplatek odpustí. Pro takové bydlení se vžil mezi mladými výraz „mamahotel“, teplé jídlo, levné ubytování a běžný úklid. To se u žádného jiného domácího nestane.
Vše postupně
Nejlepší je postupné opouštění základní rodiny. Například, když dítě začne studovat vysokou školu v jiném městě nebo na nějakou dobu odjede pracovat do zahraničí. Mladý člověk ví, že má určité zázemí, kdyby se mu nedařilo, ale už se staví na vlastní nohy.
Když se pak mladý člověk vrátí z ciziny nebo ze studií, většinou nechce bydlet zase s rodiči, ale snaží se najít si spolubydlící, ať už s přáteli nebo s partnerem, či partnerkou. U rodičů jim pak stačí strávit jeden nebo dva víkendy za měsíc.
O průzkumu |
---|
Průzkum pro ČSOB a Poštovní spořitelnu probíhal v červenci 2011 v celé České republice na reprezentativním vzorku populace. Účastnilo se ho 2000 rodičů a děti. |