Za hypoteční krizí stojí několik faktorů. Jedním z nich je nenasytnost a nezodpovědnost bankéřů. Bylo to tak lákavé: Půjčíte peníze formou hypotéky na dům domácnostem, hypotéku zabalíte do úhledného balení MBS (mortgage-backed securities, cenné papíry podložené hypotékami) a prodáte. Tím získáte více peněz, které můžete půjčit domácnostem.
Ovšem jakým domácnostem? Ty, které na hypotéku standardním způsobem dosáhly, ji již mají. A ty ostatní? Ty jsou příliš rizikové… dokud nepřijde stát se svým programem na "antidiskriminaci národnostních menšin". Menšiny byly diskriminovány tím, že nedosáhnou na vlastní bydlení.
Před rokem a půl vystoupil na konferenci „Hypoteční a realitní trh v ČR aneb Co je před námi?“ pořádané hypotečním makléřem Simply vystoupil Ira Peppercorn, který byl za vlády Billa Clintona zodpovědný za bytovou politiku, s výsledky státní politiky:
V 90. letech se americká vláda v rámci boje proti diskriminaci rozhodla zvýšit mimo jiné podíl vlastnického bydlení u minoritních skupin obyvatel. Zatímco v roce 1995 bylo vlastníkem domů či bytů 71 % bílých obyvatel USA, mezi africkými Američany vlastnilo nemovitost jen 43 % a mezi Latinoameričany 44 %. Podíl sub-prime hypoték čerpaných minoritními skupinami obyvatel vzrostl mezi roky 1999 a 2006 z 15 % na 27 %.
REKLAMA
Politika byla úspěšná, měla jen jednu vadu na kráse: Sub-prime hypotéky přestaly být spláceny v mnohem vyšší míře než prime hypotéky. A protože již byly zabalené do balíčku MBS a prodané do celého světa, potíže se splácením umocněné poklesem cen nemovitostí na americkém trhu se promítly do rozvah a podrozvahových účtů finančních institucí na celém světě.
Diskriminace (v podobě "antidiskriminačních" opatření) ovšem nebyla jen pozitivní. Negativní diskriminaci dokládá nová studie prof. Douglase Masseyho a Jacoba Rugha z Woodrow Wilson School of Public and International Affairs na Princeton University. Podle jejích závěrů lidé černé pleti a v menší míře též Hispánci se srovnatelnými příjmy a rizikovým profilem jako bílí Američané získávali od bank horší podmínky hypotečních úvěrů, případně byli rovnou zařazeni mezi klienty sub-prime hypoték.
Studie zkoumala data stovky největších amerických měst. Negativní diskriminace se dotýkala zejména lidí žijících v určitých městských částech – sociálních ghett. Při posuzování jejich žádostí o hypotéku nepostačovalo jako v případech "prime" žadatelů doložit dostatečný příjem a určitou část vlastní hotovosti, ale bankéři v mnoha případech požadovali vyšší rizikovou přirážku k úrokové sazbě.
Rasová diskriminace, hypotéky a Česko
"Rasová diskriminace" popisovaná studií může mít kořeny i mimo rasový či národnostní podtext. Kupuje-li rodina byt či dům v oblasti, kde má banka negativní zkušenost se splácením dříve poskytnutých úvěrů i s prodejem bytů neplatičů, její neochota v takové oblasti financovat bydlení dalšímu žadateli ze zcela pochopitelných důvodů klesá. Její rozhodnutí nefinancovat takovou koupi nebo ji financovat pouze s vyšší rizikovou přirážkou, je ekonomicky odůvodnělé. Nemusí se zakládat na rasovém podtextu, ale na základě statistickém pozorování, že v dané lokalitě se nachází více neplatičů než v jiné.
Otázky rasové diskriminace (i když v českých podmínkách je přesnější hovořit o národnostní než rasové diskriminaci) se objevují i v České republice. Kupodivu (?) jsou probírány velmi často v souvislosti se sociálně nepřizpůsobivými občany, kupříkladu v kauze přestěhování neplatičů nájemného z lukrativních částí Vsetína na okraj města.