Šalamounské snížení příspěvku stavebního spoření: Zdaníme ho!
Vláda ČR musí šetřit. V rozpočtu zeje díra velikosti ropné skvrny v Mexickém zálivu a je třeba vyčistit zbytečné výdaje. "Já se přiznám, že to je krok, kterému tleskám a dělám ho rád," reagoval v České televizi ministr financí Miroslav Kalousek na premiérův výrok, že snížení podpory koalice netleská a nedělá ho ráda.
Najít způsob, jak státní příspěvek snížit, nebylo zdaleka jednoduché. Pokud by došlo ke snížení pouze pro nové smlouvy, nedosáhlo by se potřebného efektu úspory výdajů. Spíše naopak. Pokud by se státní příspěvek snížil pro všechny smlouvy, mohlo by k tomu dojít až od roku 2011, ale za rok 2010 by se v příštím roce vydala plná suma, cca 13 mld. Kč. Aktuální řešení připomíná rozsudek biblického krále Šalamouna ve "sporu dvou matek"[1].
Bude zavedena nová daň ve výši 50 %, která bude uvalena na státní příspěvek ke stavebnímu spoření. Technicky celá záležitost bude vypadat přibližně následovně: Stát vybere od občanů peníze formou daní, z nich jim formou státního příspěvku vrátí 3 tis. Kč (4 500 Kč u starších smluv), z nichž následně vybere další daň ve výši 50 % z připsaného příspěvku. Peníze tak budou létat mezi občanem, státem a stavebními spořitelnami jako pingpongový míček.
Stav přehazování peněz vidlemi nebude trvat dlouho. Postupně by se měl státní příspěvek snížit na (zatím) cílových 1 500 Kč u všech smluv. Tímto krokem a zároveň zrušení osvobození úroků ze stavebního spoření od daně z příjmů klesne výnosnost stavebního spoření při optimální době spoření z cca 6 – 7 % ročně na cca 3 % ročně.
"Tento krok rozhodně přinese utlumení stavebního spoření. Stavební spořitelny budou muset podle našeho očekávání významně omezit poskytování překlenovacích úvěrů. Nebudou tak již moci konkurovat svými překlenovacími úvěry s nulovou akontací hypotečním úvěrům," uvádí ve své analýze Josef Rajdl ze společnosti Fincentrum.
Opatření dopadne nejvíce na stavební spořitelny. V současnosti je přibližně 75 % vkladů u stavebních spořitelen evidovaných na smlouvách, jejichž vázací doba již uplynula. Klienti tak mohou 3/4 naspořených prostředků vybrat tři měsíce po podání výpovědi. "Pokud započteme objem poskytnutých úvěrů ve výši cca 270 mld. Kč a zohledníme vlastní kapitál stavebních spořitelen, musely by spořitelny při pesimistickém scénáři odlivu 75 % prostředků pokrýt cca 140 mld. úvěrů jinými zdroji," uvádí Josef Rajdl.
REKLAMA
Zájemci o překlenovací úvěry pocítí nižší dostupnost vkladů delšími čekacími lhůtami přidělení překlenovacího úvěru a pravděpodobně i jeho vyšší cenou. A to navzdory současnému opačnému trendu, kdy např. včera oznámila snížení úroků překlenovacích úvěrů ČMSS, která patří mezi dvě stavební spořitelny s nejvyšším podílem úvěrů na vkladech (cca 80 %) a je případným odlivem klientů více ohrožena. Stojí za ní ale silná banka (ČSOB), která má přebytek vkladů, a tak může své dceřiné společnosti dodatečné zdroje poskytnout.
"Mnohem nebezpečnější pro stavební spořitelny než samotné snížení státní podpory by byla povinnost využít naspořenou částku včetně podpory pouze na bytové potřeby," uvedl k našemu dotazu Josef Rajdl a dodal: "Stavební spoření získalo dobré jméno a vzhledem k určitému výnosu, dobrému jménu a aktivnímu způsobu prodeje se dá předpokládat, že někteří klienti budou mít nadále o spoření zájem. Stavební spořitelny by povinně účelovým využitím prostředků prakticky přišly o klienty, kteří chtějí jen spořit a měly by tak problémy sehnat prostředky na klasické úvěry ze stavebního spoření – lidé by tak museli na úvěr ze stavebního spoření čekat mnohem déle než jsou minimální požadavky."
Konec stavebního spoření nás zřejmě nečeká. Výnosný byznys stavebních spořitelen hrazený z daní ale již nebude tak výnosný. A lidé si budou muset uvědomit, že bez ochoty podstoupit investiční riziko nelze očekávat zajímavý výnos.
Snížení státního příspěvku stavebního spoření by mohlo mít ještě jednu zprávu pro občany: Nic netrvá věčně a je rozumné rozložit své úspory do více investičních nástrojů. Stejně jako dojde ke zdanění výnosů a státního příspěvku stavebního spoření, může být zrušena daňová úleva životního pojištění a penzijního připojištění… a stejně tak snadno mohou být uvaleny daně na jiné investiční nástroje. Vhodné rozložení prostředků dokáže minimalizovat dopady politických rozhodnutí.
REKLAMA
[1] 16 Tehdy přišly ke králi dvě ženy nevěstky a postavily se před něj.
17 Jedna z těch žen řekla: „Prosím, můj pane, já a tato žena bydlíme v jednom domě a já jsem u ní v domě porodila.
18 Třetího dne po mém porodu také tato žena porodila. Byly jsme spolu a v tom domě s námi nebyl nikdo cizí, v domě nebyl nikdo kromě nás dvou.
19 Syn této ženy však v noci zemřel, neboť ho zalehla.
20 Proto v noci vstala, a zatímco tvá otrokyně spala, vzala mého syna od mého boku, položila si ho do klína a svého mrtvého syna položila do klína mně.
REKLAMA
21 Ráno jsem vstala, abych svého syna nakojila, ale on byl mrtev. Když jsem si ho však zrána pozorně prohlédla, zjistila jsem, že to není můj syn, kterého jsem porodila.“
22 Druhá žena však prohlásila: „Nikoli. Můj syn je ten živý, a ten mrtvý je tvůj.“ Ale první trvala na svém: „Ne. Tvůj syn je ten mrtvý, a ten živý je můj.“ A tak se před králem hádaly.
23 Král řekl: „Tato tvrdí: ‚Ten živý je můj syn, a ten mrtvý je tvůj.‘ A tato tvrdí: ‚Ne, tvůj syn je ten mrtvý, a ten živý je můj.‘“
24 Král proto poručil: „Podejte mi meč.“ Přinesli tedy před krále meč.
25 A král nařídil: „Rozetněte to živé dítě ve dví. Jednu polovinu dejte jedné a druhou polovinu druhé.“
26 Tu řekla králi žena, jejíž syn byl ten živý a jíž se srdce svíralo soucitem nad jejím synem: „Prosím, můj pane, dejte to živé novorozeně jí, jen je neusmrcujte!“ Ale druhá řekla: „Ať není ani moje ani tvoje. Rozetněte je!“
27 Tu král rozhodl: „Dejte to živé novorozeně té, která řekla: ‚Neusmrcujte je,‘ to je jeho matka.“
Zdroj:
Biblenet.cz
Vstoupit do diskuze
10 komentářů
