Stát motivuje k výstavbě sociálního bydlení. Je to nutné?

Státní fond rozvoje bydlení začal 15. 10 . 2009 přijímat žádosti o dotace na výstavbu sociálního bydlení. Od začátku listopadu jsou dotace úspěšným žadatelům k dispozici. Na základě zásahu EU mohou v rámci právě běžícího programu žádat o dotace nejen města a obce, ale i soukromí investoři.

Podpora výstavby sociálních nájemních bytů je podle Ministerstva pro místní rozvoj ČR jedním z nástrojů, jak zmírnit dopady deregulace nájemného na nízkopříjmové skupiny. Program podporuje vznik nájemních bytů pro osoby, které díky nízkým příjmům "nejsou schopny pořídit si či udržet bydlení na tržní úrovni".

Kdo a kolik může čerpat? Kdo bude byty obývat?

Pro koho jsou byty určeny?
Nájemníkem podporovaného bytu se může stát pouze člověk, který pobírá dávky v hmotné nouzi, nebo jeho průměrný čistý měsíční příjem v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 0,4 násobek průměrné měsíční mzdy. Nájemníky se mohou stát také lidé se sníženou soběstačností a nízkými příjmy.

Tip: Podrobné informace o podmínkách programu naleznete v Nařízení vlády 333/2009 Sb.,
zde .


Jaká je výše státní podpory?
Podpora je poskytována nejen na výstavbu nových bytů, ale také na rekonstrukci již existujících a na úpravu těchto bytů pro nájemníky pohybově hendikepované, přičemž rozloha bytu nesmí překročit 120 m2.

V případě novostavby činí dotace 6500 Kč na metr čtvereční s horní hranicí 500 000 Kč na jeden byt. U stavebních úprav a rekonstrukcí je výše dotace stanovena na 5500 Kč na metr čtvereční, maximálně však 420 000 Kč.

Další dotace lze získat na byty v budovách zařazených do třídy A energetické úspornosti. V takovém případě se dotace o 100 000 Kč; v případě kritérií třídy B pak o 50 000 Kč. Dotaci ve výši 50 000 Kč lze také získat na výstavbu tzv. upravitelných bytů, což jsou byty, které bez dalších stavebních úprav mohou sloužit pro bydlení osob s omezenou schopností pohybu a orientace (přesnou technickou specifikaci takového bytu uvádí vládní nařízení 333/2009 Sb.)

Celková výše dotace, která se vypočte jako součet dotací na jednotlivé sociální byty, nesmí přesáhnout 30 % celkových investičních nákladů na výstavbu sociálních nájemních bytů. Dotace se následně čerpá na základě předložených faktur, přičemž také na jednotlivých úhradách faktur se může dotace podílet nejvýše 30 %.

Za kolik lze byt následně pronajmout?
Nájemné za 1 m2 podlahové plochy sociálního bytu sjednané při uzavření nájemní smlouvy nebo změně nájemní smlouvy nesmí překročit limit 43 Kč měsíčně. Tento limit platí pro smlouvy uzavřené v období do 31. ledna 2010. Tento limit se však bude každoročně k 1. červenci (nejdříve však po 12 měsících) upravovat (navyšovat) v souladu s aktuálním navýšením spotřebitelských cen (inflací). 

Po 10 letech s bytem na trh
Příjemci státní dotace na sociální bydlení se při výplatě dotace zavazují, že v období 15 let od dokončení stavby budou tyto byty minimálně 10 pronajímány lidem z výše uvedené cílové skupiny. Po uplynutí této doby bude možné byty prodat nebo je převést na systém smluvního nájemného. V případě, kdy by investor tuto podmínku nesplnil může Státní fond rozvoje bydlení požadovat vrácení poskytnuté dotace.

Hlásí se první zájemci

Podle posledních zpráv Ministerstva pro místní rozvoj na podatelnu SFRB dorazily zatím žádosti o podporu od 6 subjektů, kteří plánují výstavbu 124 bytů splňujících definici sociálního bydlení. Lze předpokládat, že další žádosti budou přicházet. Dotační program může být pro řadu investorů zajímavý a výše podpory rozhodně stojí za zvážení.

Tabulka 1: První žadatelé o dotace na výstavbu sociálních nájemních bytů:

Zdroj: MMR

Názor z druhé strany – "Sociální bydlení nahrává korupci"

Systém podpory výstavby sociálního bydlení má však také celou řadu kritiků. Ti nejvíce kritizují fakt, že nastavení systému nemotivuje nájemníky ve finanční tisni k tomu, aby se pokusily svou situaci změnit – začaly pracovat a vydělávat více. V takovém případě by totiž o levné bydlení přišly. Výsledkem může být také situace, kdy nájemník bude oficiálně vydělávat tolik, aby o nárok na sociální bydlení nepřišel a další sumu peněz si bude vydělávat tzv. "na černo". 

Mezi největší kritiky patří Občanské sdružení majitelů domů (OSMD), kteří slovy jejich předsedy Tomislava Šimečka považují celý systém za finančně náročný, netransparentní a tím pádem "korupčně náchylný". 
OSMD v současnosti připravuje paragrafové znění zákona, na jehož základě by vznikl nový systém adresné finanční podpory lidí v nezaviněné sociální nouzy. Ti by dostávali po určitou omezenou dobu příspěvek k nájemnému a svou bytovou situaci by mohli řešit nájmem bytu za standardní tržní ceny a podpora výstavby sociálních bytů by v takovém případě byla zbytečná. 

Jedná se bezpochyby o velmi zajímavou myšlenku. Bohužel návrh zákona z pera OSMD zatím nebyl zveřejněn, a proto zatím nelze analyzovat jeho výhody/nevýhody a vůbec systémovou funkčnost navrhovaného řešení.