EUR 25.200

USD 23.143

REPO sazba ČNB 6.25 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.200

USD 23.143

Text: Lubomír Šibor

09. 04. 2009

0 komentářů

Ušetřit na vytápění: Nejlevnější i ekologické je stále dřevo

 


 

Výběr způsobu vytápění je determinován celou řadou prvků. Pokud stojíme na začátku před rozhodnutím, jaký způsob vytápění zvolit, musíme si definovat, o jaký typ objektu se jedná (rodinný dům, byt), jaký je jeho stav a stávající topná soustava (či se jedná o novostavbu), jaké možnosti vytápění jsou v dané lokalitě přístupné a kolik jsme schopni do takového zařízení investovat, případně jaké jsou naše nároky na roční provozní náklady.

Podívejme se na konkrétní příklad rodinného domu a roční náklady na vytápění  nejdostupnějších a nejběžnějších alternativ, jako je dřevo, hnědé uhlí, černé uhlí, koks, zemní plyn a elektřina – přímotop. Výpočty aplikuji na skutečnou vytápěnou plochu domu 165 m2. Dům je starý 6 let a je stavěn podle běžných norem, nejedná se tedy o nízkoenergetický či pasivní dům, ale měl by představovat dnešní průměr.

Na základě reálného objemu spotřebovaného plynu k vytápění za loňský rok (2 455m3), jsem převodem stanovil společnou základnu pro všechny alternativní paliva na hodnotu 81,83 GJ, což představuje celkovou potřebu domu za rok, vyjádřenou v energii. Veškeré ceny paliv jsou pouze přibližné či průměrné, jelikož se značně liší podle regionů a dodavatelů. Ceny elektřiny a zemního plynu jsou uvažovány aktuální od 1. 1. 2009 v konkrétním regionu, v tomto případě E.ON a RWE Jihomoravská plynárenská. Jedná se o běžné spotřebitelské tarify pro domácnosti.

Palivo (výhřevnost)

Cena paliva

Spalovací zařízení (účinnost)

Spotřeba paliva za rok

Náklady na vytápění za rok

Dřevo          (14,6 MJ/kg)

1,69 Kč/kg

Krbová kamna s vložkou  (50%)

9100 kg

15 400 Kč

Hnědé uhlí   (18 MJ/kg)

2,20 Kč/kg

Klasický kotel na uhlí (55%)

8266 kg

18 185 Kč

Černé uhlí    (23,1 MJ/kg)

4,00 Kč/kg

Klasický kotel na uhlí (55%)

6441 kg

25 763 Kč

Koks            (27,5 MJ/kg)

7,00 Kč/kg

Klasický kotel na koks (62%)

4799 kg

33 593 Kč

Zemní plyn (37,82 MJ/m3)

1,16659 Kč/kWh + 271,88 Kč/měsíc

Kotel běžný (89%)

2455 m3          (25902 kWh)

33 480 Kč

Elektřina – přímotop                       (nízký tarif)

2,17937 Kč/kWh + 345 Kč/měsíc

Přímotopné panely (98%)

23194 kWh

54 688 Kč

Vytápění dřevem stále vyjde nejlevněji. Výpočet vychází z předpokladu hustoty dřeva 650 kg/m3 (buk, dub), roční spotřeby paliva 14 m3 a ceny 1100 Kč/m3. Pokud bychom topili např. odřezky z pily a protopili o něco méně, snížili bychom náklady na vytápění až o 50 %.  

Vysoké účinnosti lze dosáhnout ve zplynovacích kotlech na dřevo, které nejsou nijak náročné na obsluhu, s pořizovací cenou kolem 75 tisíc Kč. Oblíbenou možností jsou krbová kamna, která lze pořídit do 25 tisíc Kč, ale ta slouží spíše k přitápění.

Výhodou tuhých paliv je, že jsou nezávislá na výpadcích elektrické energie. Nevýhodou ale je potřeba skladovacích prostor, jelikož tvrdé dřevo by mělo vysychat až 4 roky, což jsou další náklady navíc.

Hnědé i černé uhlí se vyplatí např. tam, kde není možné zajistit dostatek levného dřeva nebo kde není přípojka na zemní plyn. Výhřevnost, ale i cena, je vyšší než u dřeva. Pořizovací náklady na klasický kotel jsou podobné (20 tisíc Kč), automatické kotle stojí kolem 70 tisíc Kč. Značnou nevýhodou uhlí však zůstává vyšší časová náročnost na obsluhu i skladování.

Výhodou koksu (ořech II) je vysoká výhřevnost, u stáložárných kotlů i nižší náročnost na obsluhu a dokonalejší spalování (méně popelu). Celkové náklady na tento druh vytápění jsou však srovnatelné s vytápěním na zemní plyn, což je daň za rostoucí komfort.

Při výpočtu nákladů na vytápění zemním plynem je uvažován tarif pro domácnosti 25 – 30 tisíc kWh, s čímž je spojen měsíční poplatek za distribuci ve výši 271,88 Kč. Průměrná cena zemního plynu pro rok 2009 na území ČR se pohybuje kolem 1,2 Kč/kWh. Pořizovací cena běžných kotlů je 20 tisíc Kč, u kondenzačních plynových kotlů, které jsou ještě až o 13 % účinnější, se cena pohybuje kolem 50 tisíc Kč.

Velkou výhodou plynu je komfort spojený s obslužností a ekologická čistota vytápění. Nevýhodou je stále rostoucí cena a jistá rizika spojená s možností výbuchu plynu a přerušením dodávek z politicky nestabilních zemí, např. Ruska.

Elektřina stále zůstává nejdražším způsobem vytápění, a tak by měla být využívána, pouze pokud není jiné možnosti. Poskytovatelé elektřiny lákají na tzv. nízké tarify (NT), speciálně určené pro topiče na elektřinu, kde tento tarif platí pro veškerou elektřinu spotřebovanou v domácnosti. Může se tak zdát, že částečně ušetříme na elektřině spotřebované jinak než na účely vytápění. Ve skutečnosti jsou však roční provozní náklady např. oproti zemnímu plynu stále minimálně o 15 tisíc Kč vyšší.

Cena elektřiny v NT se pohybuje okolo 2,18 Kč/kWh plus měsíční tarif za distribuci 345 Kč. Výhodou vytápění elektřinou jsou nízké pořizovací náklady na systém přímotopů, který se pohybuje v rozmezí 30 – 50 tisíc Kč, a velmi pohodlná obslužnost.

Další možností vytápění jsou na západě velmi oblíbená tepelná čerpadla. U nás přicházejí na řadu až v posledních letech zejména kvůli doposud nízkým cenám energií, které tak prodlužovaly již tak vysokou dobu návratnosti tepelného čerpadla. Náklady na počáteční investici se pohybují v rozmezí 200 – 300 tisíc Kč. Tato částka má být vyvážena nízkými provozními náklady a možnostmi využití dotace na pořízení.

Průměrné roční provozní náklady tepelných čerpadel kalkulovány ke spotřebě elektřiny 7 577 kWh (rodinný dům) vychází na 23 tisíc korun. Prodejci tepelných čerpadel uvádí dobu návratnosti investice na 10 – 12 let. Životnost tepelných čerpadel je 15 – 20 let, při současných cenách zemního plynu však nelze celkovou návratnost investice vyhodnotit, jelikož při vztažení právě k zemnímu plynu je doba návratnosti delší než je životnost tepelného čerpadla.

Závěrem se tak dá říci, že bez dotace, případně výjimečně výhodných přírodních podmínek pro zřízení tepelného čerpadla, se stále jedná o ekonomicky nevýhodný způsob vytápění, pokud k ekonomickému faktoru neuvažujeme faktor ekologický, který hraje v západních zemích významnou roli.

V současnosti se k nám dostávají nové projekty tzv. nízkoenergetických a pasivních domů, které se stávají běžnými v západních zemích Evropy. U nás se spíše jedná o první vlaštovky. Nízkoenergetické domy jsou o více než polovinu energie úspornější než běžné normované novostavby, u pasivních domů je úspora energie nižší až o 90 % a dokonce nepotřebují rozvody topení a radiátorů.

Úspory energie je u pasivních domů dosaženo vhodným umístěním domu do terénu a maximálním využitím přírodních podmínek, tvarem budovy, použitím nadstandardních materiálů a izolací, velkých prosklených ploch orientovaných na jih, dobře nastaveným systémem vytápění přes vzduchotechniku, která neodvádí teplo z domu, ale vyměňuje vzduch v objektu. Distributoři takovýchto projektů tvrdí, že tato investice prodraží novostavbu asi o 10 %, přičemž cena těchto domů začíná na 2,5 mil. Kč. Po zkušenostech se stavebními firmami bych byl k odhadu této ceny spíše skeptický…

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *