Úvěry ze stavebního spoření: Kdo a kolik čerpá?

Stavební spoření, nebo hypotéka?

„Mám si vzít úvěr ze stavebního spoření, nebo raději hypotéku?“ zní poměrně častá otázka lidí zvažující čerpání úvěru na vyřešení vlastní bytové situace. Statistiky hovoří poměrně jasně. Většina klientů, kteří potřebují větší úvěr, volí hypotéku. Naopak na menší investice – zpravidla opravy a rekonstrukce – přichází spíše vhod úvěrování stavební spořitelnou.

V loňském roce poskytly banky podle údajů FINCENTRUM HYPOINDEXu celkem 66 114 hypotečních úvěrů. Stavební spořitelny půjčily téměř dvojnásobku klientům, když poskytly 127 063 úvěrů. Neznamená to ale, že by financovaly o tolik více projektů – u stavebního spoření je poměrně běžné, že klienti čerpají prostředky z více smluv uzavřených na jednotlivé členy rodiny. Na jednu rekonstrukci bytového jádra tak mohou být poskytnuty dva i více úvěrů dokonce i od více stavebních spořitelen.

Průměrná výše poskytnutých úvěrů podporuje dlouhodobou oblibu hypoték na větší investice – zpravidla koupi či výstavbu bytu či domu. Jen v loňském roce činila průměrná výše hypotéky 1,77 mil. Kč. U stavebního spoření se přitom pohybovala kolem 270 tis. Kč.

Řádný, nebo překlenovací úvěr?

Zda využít řádný nebo překlenovací úvěr již není zpravidla otázkou osobního vkusu či jednoduché volby, ale výsledkem dlouhodobého plánování. Využít řádný úvěr lze pouze po splnění podmínek stavební spořitelny nejdříve po dvou letech spoření, kdežto překlenovací úvěr je dostupný téměř na počkání.

Složitější přístup k řádnému úvěru je vykoupen jeho mnohem nižším poskytováním. U jednotlivých stavebních spořitelen v loňském roce čítaly řádné úvěry od řádově jednotek procent po přibližně 20 % všech poskytnutých úvěrů. Bilanci zlepšují až překlenovací úvěry překlápěné na řádné úvěry po splnění podmínek.

^REKLAMA

Snížená dostupnost řádných úvěrů se podepisuje nejen na jejich množství, ale také na jejich průměrné výši. Získat řádný úvěr je totiž buď otázkou dlouhodobého plánování a spoření vyšších částek, nebo „běžného“ spoření cca 20 tis. Kč ročně a následného spokojení se s úvěrem mnohem nižším. A tak zatímco překlenovací úvěry dosahují průměrných výší kolem 450 až 500 tis. Kč, řádné úvěry se pohybují přibližně na pětině této částky – kolem 100 tis. Kč.

Úvěry ze stavebního spoření: I děti a důchodci

Na úvěry ze stavebního spoření nedosáhnou jen lidé v produktivním věku. Ve statistikách stavebních spořitelen se vyskytují jak penzionovaní, tak nezletilí klienti. V případě penzistů ovšem musí stačit na splácení jejich závazků důchod, případně musí přibrat spoludlužníka či ručitele. Případně musí být stále výdělečně činní. U dětí je situace ještě složitější – žádá za ně jejích zákonný zástupce, zpravidla některý z rodičů. A ten také následně úvěr splácí.

Obě „netradiční“ kategorie z pohledu úvěrů jsou poměrně vzácné i v portfoliích stavebních spořitelen – vyskytují se spíše v řádech desetin procenta, než že by tvořili jádro úvěrových klientů.

Poměr mezi muži a ženami je celkem pochopitelně vyrovnaný. Stavební spoření má „téměř každý“, tak to není příliš překvapivé zjištění. Co lze ale vyčíst ze statistik stavebních spořitelen, je, že ženy častěji čerpají řádné úvěry, než by spoléhaly na úvěry překlenovací. V obou úvěrových kategoriích vedou co do počtu muži, ale u řádných úvěrů s mnohem menším náskokem.

Překvapivé zřejmě není ani zjištění, že klienti čerpající úvěr jsou v průměru starší, než jaký je průměrný věk všech klientů. To by mohlo být vysvětleno také nejčastějším užitím stavebního spoření na financování rekonstrukcí než pořízením nemovitosti – k potřebě rekonstrukce zpravidla nemovitost i její majitel dospějí až časem.