Vztahuje se na vypořádání po rozvodu daň z převodu nemovitosti?

S manželkou jsme si pořídili byt na hypotéku, ale před několika měsíci jsme se rozvedli. Nyní jsme se domluvili, že v bytě zůstanu bydlet, manželka na mě převede svou polovinu a já budu hypotéku dále splácet. Chtěl bych se vás zeptat na 2 otázky.

1) Doporučujete takové řešení?
2) Vztahuje se na tuto transakci povinnost zaplatit daň z převodu nemovitosti? Bylo by řešením vypořádání závazků ještě před rozvodem?

Co s hypotékou a bytem po rozvodu/rozchodu?

První – nejjednodušší – řešení, které většinou rozvádějící/rozcházející se páry napadne, je, byt či dům prodat a z utržených peněz splatit hypotéku a případný zbytek si rozdělit. Závazek v takovém případě zanikne a oba bývalí manželé mohou začít žít "na novo".

^REKLAMA

Jenže hypotéku zpravidla nelze předčasně splatit jen tak, ze dne na den, aniž by vás banka nepokutovala za předčasné splacení. Navíc ceny nemovitostí v uplynulých měsících klesly, takže se klidně může stát, že za nemovitost by v danou chvíli „utržili“ méně než kolik peněz do společného bydlení vložili. A tak zpravidla přichází na řadu výše uvedené řešení, kdy jeden z manželů zůstane v bytě bydlet a druhého případně "vyplatí".

Řada párů takto řeší porozvodovou situaci. Jedná se o přirozený způsob řešení, ale bohužel ani takové není bez komplikací. Banka totiž bude chtít od zůstanuvšího dlužníka doložit jeho bonitu a pokud klient neprokáže dostatečné příjmy, aby mohl hypotéku nadále pohodlně splácet, banka druhému z partnerů výstup z hypotéky nepovolí.

Tip: Více informací o možnostech ukončení či „vystoupení“ jednoho z partnerů ze společné hypotéky naleznete v článku Petra Zámečníka
„Rozvádíte se a máte hypotéku? Jak z toho ven?“

Daň z převodu nemovitosti

Vypořádání společného jmění manželů může dojít třemi způsoby. Nejelegantnějším způsobem je dohoda obou manželů, kde si oba určí jaký majetek komu zůstane. Pokud dohoda nepřipadá v úvahu, bohužel dost častý případ, provede vypořádání na návrh některého z manželů soud. Řízení o vypořádání společného jmění manželů se zahajuje podáním žaloby jednoho z manželů. Návrh na vypořádání je nutno podat nejpozději do 3 let po zániku manželství.

^REKLAMA

V těchto dvou případech, kdy vypořádání proběhne do 3 let od rozvodu se žádná daň z převodu nemovitosti neuplatňuje.

"Základem systému majetkových vztahů mezi manžely je společné jmění manželů, které se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Z
povahy společného jmění manželů vyplývá , že každý z manželů je nositelem všech práv a povinností plynoucích ze společného jmění ke společné věci, resp. ke společným věcem. V případě zániku těchto práv a povinností např. k nemovitosti na straně jednoho z bývalých spoluvlastníků, nenabývá druhý z nich práv a povinností k jiné nemovitosti ani její konkrétně určené části," upřesňuje Radek Lažatka z Ministerstva financí.

"Ke změně dochází pouze v tom smyslu, že jeden z dřívějších spoluvlastníků napříště vykonává práva a povinnosti k téže nemovitosti zcela samostatně a nedochází fakticky k žádnému převodu takovéto věci, která byla dříve ve společném jmění obou manželů. Z tohoto důvodu také ani nedochází v případě vypořádání společného jmění k nemovitosti, v důsledku něhož se jeden z manželů stává výlučným vlastníkem nemovitosti, ke zdanění daní z převodu nemovitostí," doplňuje Radek Lažatka.

Nedojde-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebude-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu platí, že nemovitý majetek je v podílovém spoluvlastnictví obou bývalých manželů a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné.

A v takovém případě, pokud by následně jeden z manželů převáděl za úplatu svůj podíl na druhého z manželů, tak z uskutečněné transakce by již vyplývala povinnost, zaplatit daň z převodu nemovitosti.