Zruší stát výběr daně z převodu nemovitostí?
Daň z převodu nemovitostí
Podmínky platby daně z převodu nemovitosti upravuje Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
Plátce
Plátce této daně je většinou prodávající. Kupující funguje jako věřitel a přechází na něj povinnost platit daň, pokud ji nesplnil, z jakýchkoliv důvodů, prodávající. Při dražbách, exekucích atp. je naopak plátcem daně nabyvatel nemovitosti. Sazba daně je 3 % z ceny stanovené buď odhadem nebo prodejní cenou s tím, že za základ daně je brána ta vyšší. V případě nabytí nemovitosti dražbou se bere za základ vydražená cena.
Zákon stanovuje výčet osvobození od daně. Ta se však běžných majetkových převodů mezi fyzickými osobami netýkají.
Splatnost daně
Přiznání daně je nutno učinit u místně příslušného finančního úřadu do konce třetího měsíce po vkladu do katastru nemovitostí nebo po vydání potvrzení o nabytí vlastnictví k vydražené nemovitosti. Součástí daňového přiznání je ověřený opis nebo ověřená kopie smlouvy a znalecký posudek o ceně.
Činila-li by daň méně jak 100 Kč, pak správce daně tuto daň nepředepíše.
REKLAMA
Jak je to při směně nemovitostí?
Poněkud opomíjená je problematika výměny nemovitostí. Tam platí, že vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se vybere z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší.
Tímto způsobem je možné snížit daňovou povinnost (respektive dohodnout se vzájemně na platbě poloviny z vyměřené daně), znamená to však, že převod musí být právně ošetřen jen jednou smlouvou o výměně nemovitosti. Dvě smlouvy budou již považovány za dva převody, z nichž každý musí být daňově zpoplatněn.
REKLAMA
Majetkové daně
Jsou to daně, které se platí buď z držení nebo z převodu majetku. Jde logicky o vůbec první daně, které byly vymáhány snad od středověku. S vývojem společnosti a vznikem nových daní, zejména daní z příjmů se o budoucnosti majetkových daní stále diskutuje. Hlavní argument pro jejich zrušení je, že při nich dochází ke dvojímu zdanění. Princip dvojího zdanění nemusí být u ekonomické činnosti vždy nevýhodný, nicméně převod majetku je právě případ klasického zdvojení daňové povinnosti. Nemovitost byla kupována za již zdaněné peníze.
Jiný argument je nízká efektivnost výběru majetkových daní. Bohužel právě daň z převodu nemovitostí je jedna z nejefektivněji vybíraných daní a přináší ročně do státního rozpočtu více jak 7 mld. Kč.
REKLAMA
Jaké změny lze očekávat?
Očekávat je silné slovo a zdaleka nepostihuje reálné varianty vývoje této daně. Jde v tomto případě jen o můj osobní názor, ale velmi pravděpodobně nelze očekávat její zrušení, i když se obdobné náměty občas objevují. Obávám se, že jde jen o populistická prohlášení, která občas politici s oblibou pronášejí.
Systémem daní se zabývala v roce 2006 expertní skupina. Ta sice navrhla ve svém materiálu o daňovém systému v ČR pro tuto daň určité úlevy, na druhé straně minimum místa, které této dani věnovala vzhledem k ostatním daním, má velmi jednoznačnou vypovídací hodnotu.
Tou zásadní změnou by bylo zrušení požadavku na vypracování odhadu ceny. Podmínkou pro akceptaci prodejní ceny jako základu daně by mohlo být, že prodejní cena nesmí být nižší jak 80 % ceny použité pro stanovení daně z nemovitostí. Tento návrh předjímá možné a dosud jen diskutované změny ve stanovení základu daně z nemovitostí z její hodnoty. Oficiální představa je, že hodnota nemovitosti bude stanovena správcem daně hromadně na základě údajů obce a poplatníka. Za současného stavu je tato možnost samozřejmě neproveditelná. Základ daně z nemovitostí se u budov odvíjí od výměry v m2 a sazby daně stanovené zákonem.
Reálnější navrhovanou změnou by bylo pro kupujícího zrušení institutu věřitele. Bylo by to bezesporu správné. Vždyť se jedná o jeden z mnoha případů, kdy stát, který není schopen něco zajistit u části obyvatel, navrhne pro svoje pohodlí řešení, které zatíží všechny. Mohlo by to mít ale jeden drobný háček. Aby měl stát svoje jisté, je možné, že změní plátce této daně a učiní jím nabyvatele. Až k takovým logickým kotrmelcům by mohl vést původně chvályhodný záměr.
Ostatní úvahy směřují spíše ke zpřísnění. Např. pro zamezení daňových úniků se navrhuje zrušit osvobození od daně při převodu majetku na účelově založené obchodní společnosti.
Závěr
Z výše uvedeného je myslím jasně patrné, že se u daně z příjmů žádné větší změny nechystají, resp. její případné změny závisí na zásadní změně oceňování nemovitosti pro účely stanovení jejího daňového výměru. Daň jako taková je z hlediska výběru a přínosu pro státní rozpočet velmi efektivní a její zrušení by bylo pro příjmy státu poměrně citelné.