Daň z nabytí: Nejdřív zvýšení, pak rušení

V roce 2013 vláda Petra Nečase změnila dani z převodu nemovitosti jak jméno, tak i pravidla. Od té doby máme daň z nabytí a sazba se o procentní bod zvýšila. Dnes chce ODS tuto daň, kterou musí uhradit prodávající nemovitosti, zrušit.

V loňském roce daň z nabytí přinesla do státní kasy zhruba devět miliard korun. Tato daň se neplatí v případě dědictví nebo darování dané nemovitosti.

„Daň z nabytí nemovitých věcí se platí z již jednou zdaněných peněz – jestliže si kupuji nemovitost, musel jsem na ni vydělat a vydělané peníze zdanit. Chceme tedy odstranit dvojité zdanění. Zároveň je to překážka ve volném obchodu mezi lidmi,“ vysvětluje předseda ODS Petr Fiala.

Sazba daně z nabytí jsou čtyři procenta.  Kupříkladu při koupi bytu za dva miliony korun, tak musí nový majitel zaplatit o 80 tisíc korun víc, než je cena bytu.

Se zrušením daně souhlasí například i Strana svobodných občanů. „Svobodní za zrušení této a podobných „malých“ daní bojují již od svého vzniku v roce 2009, tedy i v době, kdy ji ODS zvýšila ze 3 na 4 %. Jelikož je třeba hlásat nejen rušení daní, ale abychom nebyli populisté, musíme zároveň říci, co stát má dělat s výpadkem příjmu ze zrušené daně. V případě nemovitostní daně se přímo nabízí zrušení státního příspěvku na stavební spoření a výdaje státu na podporu bydlení a renovace. Výnos z této daně byl vloni přibližně 9 mld. Na podporu stavebního spoření jde asi polovina této částky, o zbytek se více než podělí různé podpory renovací a výstavby ministerstva pro místní rozvoj a dalších agentur. Dochází tedy k tomu, že z daní platí podporu bydlení několika lidí všichni a to i ti, kteří na své bydlení i díky daním nemohou dosáhnout,“ uvedl pro server Hypoindex.cz David Forbelský, krajský předseda Svobodných.

^REKLAMA

Novela zákona může zdražit nemovitosti

V připomínkovém řízení je novela zákona o dani z nabytí nemovitých věcí. V ní je také obsažena zásadní změna, podle níž by se plátcem daně z nabytí nemovitých věcí nově stal kupující. Toto opatření může vést ke zdražení pozemků pro developery a posléze i k růstu cen nových bytů. Novela zákona by měla platit od 1. ledna 2016.

„Jedná se o zcela nevhodný zásah do stávajících smluv a právního prostředí, které tu fungovalo mnoho let. V předkupních smlouvách (smlouvách o kupních smlouvách budoucích) u pozemků, které se mnohdy uzavírají i na mnoho let dopředu, se totiž uvádí konkrétní cena a předpokládá se, že daň z nabytí nemovitých věcí bude platit prodávající. Nově tak hrozí, že kvůli změně plátce daně – a při zachování současného znění předkupních smluv – dojde k prodražení pozemků o 4 procenta (sazba daně). Toto zdražení budou muset developeři promítnout i v cenách nových bytů. Odhaduji, že to může způsobit nárůst cen nových bytů i v řádu desítek tisíc korun. Za zcela tristní považuji stav, kdy se zde o chystané změně vůbec nemluví a téměř nikdo o ní neví. Je to další případ českého legislativního Kocourkova, kdy se tu zcela nesystematicky mění daňové zákony a narušuje prostředí, které zde fungovalo dlouhá léta,“ říká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti EKOSPOL.

Nejsou daňová přiznání k nemovitostem zbytečná?

Podávání daňových přiznání k dani z nabytí a z nemovitého majetku v současnosti jen zbytečně zatěžuje daňové poplatníky. Ti zpravidla nemohou finančnímu úřadu dát více informací, než kolik jich finanční úřad již má, přesto je stát nutí daňové přiznání vyplnit a podat. V dnešní době digitalizace státní správy a propojení finančních úřadů s katastrem nemovitostí by konečně mohl být čas na změnu (více se dočtete v nedávném článku Petra Zámečníka).