Jak se bydlí v cizině: V Rumunsku žije 41 procent obyvatel bez vany či sprchy

Podle úrovně bydlení se dá rozpoznat, jak je na tom celá země. Údaje z toho, jak lidé žijí vypovídají o celkové životní úrovni společnosti v daném státě.

Na základě údajů Eurostatu, který zkoumal kolik lidí má děravou střechu nebo promočené zdi, zda mají lidé dostatečně světlé byty, či domy, kolik lidí žije bez splachovací toalety a sprchy, případně vany, vyplývá, že nejhůře se žije v Rumunsku a nejlépe ve Finsku.

Sprcha nebo vana není samozřejmost

Například v Lotyšsku žije 18,2 % bez sprchy či vany. Ceny nemovitostí podle údajů Global property guide minulý rok stouply o necelých šest procent. Například v roce 2008 ceny oproti minulým rokům klesaly, takže nemovitosti byly zajímavou investicí. Podobný trend je patrný i u dalších Pobaltských zemí.

Podle údajů Eurostatu se nejhůře žije v Rumunsku. Bez vany nebo sprchy tam žije přes 41 % lidí. Takové bydlení by si většina z nás nedokázala představit. Ani na vesnicích nebo v hodně starých domech už mnoho takových bytů nenajdeme. Pokud ano, jedná se většinou o velmi staré zástavby se sociálním zařízením a koupelnou na patře, které jsou vhodné k rekonstrukci, nebo památkově chráněné objekty.

Rumunsko se na nepříjemné první příčce umístilo i v počtu splachovacích toalet. Bez záchodu ve svém bytě tam žije přes 42 % lidí.

^REKLAMA

Bez splachovací toalety u nás žije pouhých 0,7 % obyvatel. Překvapivě v Německu jich je o 0,5 procentního bodu víc. V Portugalsku je dokonce 2,4 % obyvatel, kteří bydlí bez „moderního“ WC.

Ve Švýcarsku se lidé do rekonstrukcí nijak zvlášť nehrnou. Oproti České republice není v zájmu lidí vlastnit nějakou nemovitost. Švýcaři považují za důležité spíš místo k práci, než k bydlení. Pokud dostanou práci jinde, prostě vypoví nájemní smlouvu a stěhují za zajímavějším zaměstnáním. Proto je ve Švýcarsku nižší podíl rekonstrukcí než například v České republice.

Ve slovenských bytech je šero

Na nedostatečné světlo ve svých obydlích si stěžuje 15,5 % Slováků, což je nejvíc z posuzovaných 27 států Evropské unie. V České republice temnota v bytech a domech vadí jen 4,3 % obyvatel.

Rumunsko, které v předchozích dvou kategoriích zvítězilo, je na tom celkem dobře. Sluneční paprsky se nedostanou jen do 8,7 % domácností.

^REKLAMA

Děravá střecha je problém

Slováci mají se svým obydlím další starosti. Podle Eurostatu 30,6 % lidí zatéká do domu nebo jim neúměrně vlhnou zdi. V České republice si na děravou střechu stěžuje necelých 15 % lidí. Druhé nejděravější střechy mají na Kypru. Slovensko „předběhlo“ Kypr jen o 1,2 procentního bodu.

Nejlépe se bydlí ve Finsku

V hodnocení ve čtyřech kategoriích nejlépe dopadlo Finsko. Bez splachovací toalety ani bez patřičně vybavené koupelny tu nežije skoro nikdo. Problémy ve Finsku nejsou ani se světlem v bytech, ani se zatékající střechou.

Česká republika je v první polovině mezi srovnávanými zeměmi. Nejvíce lidem vadí právě neopravená střecha. V ostatních kategoriích jsou procenta spíše zanedbatelná. V Česku se tedy podle Eurostatu žije nadprůměrně dobře.