Jak zkrachuje sen na koupi domku v důchodu
V Česku je vlastnické bydlení přeceňováno. Preference lidí bydlet ve vlastním je v České republice významně vyšší než v jiných evropských zemích. Lidé jsou mnohdy ochotni vzdát se téměř čehokoli, aby mohli splácet hypotéku vyšponovanou na maximální míru. Rodinný dům nebo vlastní byt je spojen s chimérou jistoty a bezpečí.
Sny jdou ale ještě dál. Hodně rozšířená je představa: „Ve třiceti si koupím byt (rodinný domek) na hypotéku, tu za třicet let splatím a budu mít kde žít v penzi téměř zadarmo.“ A nebo: „Větší byt na penzi prodám a koupím si menší, nebo útulný domek na vesnici.“ Mnoho lidí s těmito představami bude ale zklamáno.
Vlastní bydlení? Víc nejistoty než nájem
Základním kamenem úrazu je již samotné vlastnictví nemovitosti. Koupě rodinného domku či bytu s sebou nese mnohem více rizik, než si jsou budoucí šťastní majitelé ochotni připustit. Sen o levném bydlení v penzi se může rozplynout rychleji než pára nad hrncem.
Exekuce. Exekuce je rizikem visícím nad majitelem čehokoli. Je-li člověk bez majetku a podaří-li se mu předlužit a nesplácet své závazky, kromě nelegálně operujících skupin si na něm nikdo nic nevezme. Jak se říká, kde nic není…
A zatímco z nájemního bytu lze obtížně vyhostit i nájemníka, který řádně neplatí, zabavit a prodat nemovitost pod cenou v exekuci lze poměrně snadno. Původní šťastný majitel se rázem ocitne bez střechy nad hlavou i bez peněz, které investoval do vysněného bydlení i do splátek hypotéky.
REKLAMA
„Nepřizpůsobiví“. Lidé jsou různí. Někteří jsou slušní a spořádaní, nezaplatit jakýkoli dluh jim přijde nemyslitelné a ke svému okolí se chovají s náležitou úctou a péčí. Jiní jsou závislí na drogách, „hrají“ třetí poločas fotbalového utkání či pořádek se jim vyhýbá mílovými oblouky. Nikdo šťastnému majiteli útulného bytu nezajistí, že se do jeho okolí nepřistěhují lidé z druhé uvedené skupiny.
Získat do svého okolí „nepřizpůsobivé“ spoluobčany libovolné národnosti lze přitom snáze, než by se na první pohled mohlo zdát. Není třeba ani rozhodnutí obecního úřadu o zřízení ubytovny pro lidi bez přístřeší v sousedním domě. Stačí kupříkladu pouhé zvýšení počtu pronajímatelů v domě – a v rámci jejich podnikatelského záměru zaměření na vybrané sociální skupiny, s jejichž příchodem roste míra hluku a nepořádku a klesá cena bytů. O následném prodeji za vysokou cenu a koupi menšího (levnějšího) bydlení nebo rodinného domku na penzi si pak může jeho majitel nechat zdát.
Chátrání. O nájemní bydlení se stará jeho majitel. Pokud nájemníkovi nevyhovuje, najde si lepší bydlení, dá výpověď a sbohem majiteli. O vlastní bydlení se také stará majitel. Ovšem v domě s více byty je k větším zásahům potřeba společných peněz společenství vlastníků jednotek – a souhlas jeho členů.
Někteří lidé se narodili dříve než jiní a do penze odešli tudíž dříve. Svůj byt si koupili na hypotéku před dvaceti lety a před penzí ji horkotěžko splatili. Nyní si chtějí užívat levného nájmu a v bytě „dožít“. Nemají chuť ani peníze k investicím do společných částí domu. Pokud se k nim přidají pronajímatelé, kteří chtějí byt „vytěžit“ na nájemném a pak ho za zůstatkovou cenu zdevastovaný prodat (s čímž se postupně zvyšuje i pravděpodobnost infiltrace „nepřizpůsobivých“), zodpovědný majitel jednoho z bytů společné rekonstrukce neprosadí. Může se pak jen smutně dívat, jak hodnota jeho majetku klesá a s ním se rozplývá i sen o poklidném stáří.
REKLAMA
Katastr nemovitostí. Ukrást byt je poměrně snadné. Majitel bytu odjede na několik týdnů na dovolenou k tropickému moři a než ho pojišťovna po zkrachovalé cestovní kanceláři dopraví zpět domů, nalezne vyměněné zámky, ve dveřích cizího člověka a v katastru nemovitostí jeho, nikoli své jméno.
Jistě, původní majitel se může soudit, ale nový majitel má všechny dokumenty v pořádku (vše koupil od podvodníka, který na sebe byt přepsal podvodem) a než se vše uvede na pravou míru, může to trvat i několik let. A při fungování českých soudů, je výsledek pře přinejmenším nejistý.
Daně a stát. Český stát je proslulý politickou i daňovou stabilitou. Daně se nemění celé roky a i při výměně politické garnitury řídící český stát a jeho finance dochází spíše ke kosmetickým úpravám. Navíc všechny významné změny jsou konzultovány s odbornou veřejností… tak toto by byl ideální případ.
V Česku to bohužel funguje zcela jinak. Co prosadí jedna politická reprezentace, druhá smete ze stolu a při první příležitostí otáčí kormidlem o 180°, daně se mění rychleji než roční období a ještě dnes je ve hvězdách, jaké daně a jak budeme platit od příštího roku. O loňském roce, kdy byla letošní sazba DPH schválena koncem prosince, raději ani nemluvit.
REKLAMA
Daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí jsou daně, kterým se majitel vyhnout nemůže. Evidence nemovitostí je na to příliš dobrá. Nikdo přitom nezaručí, že v případě touhy politiků po vyšším podílu přerozdělování nesáhnou právě k těmto daním. A u nich nepomůže ani změna daňové rezidentury.
Možnost znárodnění ponechme stranou. Důl je díra v zemi, ten vám nikdo nevezme…
Prodám větší, koupím menší
Rodina s dětmi optimálně potřebuje byt větší, na penzi je vhodnější menší. Pro děti je vhodné více prostoru, penzisté uvítají nižší náklady na vytápění a méně prostoru na uklízení. Proto se v plánech mnoha domácností vyskytuje: „Teď si koupíme větší byt, na důchod ho prodáme a koupíme menší.“
Svízel řešení koupě menšího bytu či rodinného domku na vesnici je právě ve významné preferenci dnešních lidí v produktivním věku a budoucích důchodců. A v jejich množství. Se stárnutím populace bude ubývat lidí, kteří chtějí koupit větší byt pro rodinu, a naopak přibývat lidí, kteří chtějí koupit menší byt na penzi. Ceny velkých bytů tak budou spíše klesat, ceny menších porostou.
Nic není černobílé
Stejně jako paleta důvodů zvyšujících riziko koupi vlastního bydlení, na druhou misku vah lze položit nespočet výhod, které vlastnické bydlení přináší. Na nevýhody se ale zapomíná mnohem častěji – a koupě vlastního bydlení, které má sloužit desítky let, bývá prováděno na základě emocí, nikoli na základě zvážení přínosů, záporů a rizik.