Kolik kdo čerpá sociálních dávek na bydlení

Nemáte dostatečný příjem? Pak si můžete zažádat o sociální dávky či dávky v hmotné nouzi. Mezi nimi jsou i příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. První je určen osobám v nájemních, družstevních či vlastnických bytech a jeho výše se odvíjí především od příjmu, obce a nákladů na bydlení. Druhý lze využít i při bydlení podnájemním či v ubytovnách – a je určen lidem s příjmy na hranici přežití. A i těch je podle statistik dost.

Příspěvek na bydlení je součástí státní sociální podpory. Jen v roce 2010 na jeho výplatu stát vydal přes 3,5 mld. Kč, což ovšem tvořilo pouhých 8,6 % veškerých dávek státní sociální podpory. Největší díl z této kategorie státní pomoci občanům zaobírá rodičovský příspěvek s výdaji přes 27,7 mld. Kč.

Doplatek na bydlení je součástí dávek v hmotné nouzi. S výdaji 686 mil. Kč za rok 2010 tvoří jen 17,7 % souhrnu výdajů na dávky v hmotné nouzi, kde největší díl tvoří s téměř 2,9 mld. Kč příspěvek na živobytí.

Příspěvek na bydlení i doplatek na bydlení se v průměru pohybují kolem 2 500 Kč. Jejich výše ovšem každoročně stoupá spolu s růstem nájemného a cen energií. Významně se na jejich průměrné výši i počtu příjemců dávek podílí hospodářská recese spojená s růstem nezaměstnanost.

Tabulka 1: Vývoj průměrné výše dávek na bydlení

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Výše příspěvku na bydlení se liší podle velikosti obce, neboť právě podle velikosti obce jsou stanoveny tzv. „normativní náklady“, z nichž se určuje jak nárok na dávku, tak jeho výše. Normativní náklady jsou každoročně zvyšovány, což se projevuje i v růstu příspěvku na bydlení.

Graf 1: Průměrná výše příspěvku na bydlení podle velikosti obcí 

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Zvyšuje se ale také výplata doplatku na bydlení. I ta je závislá na velikosti obce, neboť ve větších obcích jsou náklady na bydlení zpravidla vyšší.

Graf 2: Průměrná výše doplatku na bydlení podle velikosti obcí

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Nový způsob výpočtu sociálních dávek na bydlení byl zaveden v roce 2007. Tehdy došlo ke změně počtu příjemců dávek, kdy se počet příjemců příspěvků na bydlení snížil na méně než polovinu. V roce 2008 došlo ještě k poklesu počtu příjemců dávek, což bylo zapříčiněno ještě růstem příjmů domácností (zejména v prvním pololetí, kdy tvořil základ rozhodný příjem z roku 2007). Následovala finanční krize a s ní rostl počet příjemců dávek.

Tabulka 2: Počty příjemců dávek na bydlení

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Zajímavostí je, že zatímco v malých obcích jsou příjemci dávek ze všech typů domácností podle počtu členů, s rostoucí velikostí obce roste podíl jednočlenných domácností s nárokem na příspěvek na bydlení. Extrémem je pak Praha, kdy jednočlenné domácnosti tvoří více než polovinu všech příjemců.

Graf 3: Počty příjemců příspěvku na bydlení podle počtu členů domácnosti a velikosti obce

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Jednočlenné domácnosti jsou hlavním příjemcem také u doplatku na bydlení. V tomto případě přitom příliš nerozhoduje velikost obce. Důvodem je, že doplatek na bydlení lze čerpat i jako podporu bydlení v ubytovnách, kde hledají útočiště především jednotlivci v bytové nouzi.

Graf 4: Počty příjemců doplatku na bydlení podle počtu členů domácnosti a velikosti obce

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Příspěvek na bydlení mohou čerpat i vlastníci a družstevníci. Přesto většinu (58,76 %) tvoří příjemci dávek z řad nájemníků. I v tomto případě lze důvod nalézt v konstrukci dávky, zejména v normativních nákladech, které jsou pro vlastníky a družstevníky stanoveny níže a navíc nejsou upravovány podle velikosti obce. Mezi příjemci příspěvku na bydlení je tak 30,03 % vlastníků a 11,21 % družstevníků.

Nejvíce lidí získává příspěvek na bydlení v malých obcích. S růstem velikosti obce podíl klesá. To ale nemusí být dáno pouze sociální situací menších měst a vesnic, ale i pouhým podílem počtu obyvatel, které v dané obci žijí. Dokladem je kupříkladu Praha, v níž žije 12 % obyvatel a podíl příjemců příspěvku na bydlení činí 10 %.

Tabulka 3: Počet příjemců příspěvku na bydlení podle právní formy užívání bytu a velikosti obce

Zdroj: Data MPSV a OSMD

Vysoký podíl vlastnického bydlení mezi příjemci příspěvku na bydlení v malých obcích je dán historicky vysokým podílem vlastnického bydlení na vesnicích.

Při výpočtu výše příspěvku na bydlení se vychází z normativních nákladů. Jsou-li ale skutečné náklady nižší, použijí se skutečné. A skutečné náklady se používají pro výpočet mnohem častěji ve všech velikostech obcí – s výjimkou Prahy.

Tabulka 4: Počet vyplácených dávek podle použitých nákladů (normativní/skutečné)

Zdroj: Data MPSV a OSMD