V posledním čtvrtletí roku 2009 průměrná česká domácnost zaplatila za bydlení, související služby a energie 20,2 procenta svých výdajů. Druhou největší položku mezi výdaji Čechů představují potraviny a nealkoholické nápoje – 19,4 % měsíčních výdajů. Zbývajících zhruba 60 % lidé utratili za zábavu, dopravu, rekreaci a sport. V porovnání s obdobím „před krizí“ vykazují české domácnosti mnohem zřetelnější příklon ke spoření a častěji si nyní odpouští zbytné výdaje, nebo se snaží na těchto položkách více ušetřit (dovolená, zábava).
Tabulka 1: Struktura výdajů českých domácností
| Spotřební výdaje | Podíl na celkových výdajích | |
| % | Kč* | |
| Potraviny a nealkoholické nápoje | 19,4% | 5 820 Kč |
| Alkoholické nápoje, tabák | 3,0% | 900 Kč |
| Odívání a obuv | 6,2% | 1 860 Kč |
| Bydlení, voda, energie, paliva | 20,2% | 6 060 Kč |
| z toho: základní bydlení | 18,4% | 5 520 Kč |
| Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy | 7,4% | 2 220 Kč |
| Zdraví | 2,7% | 810 Kč |
| Doprava | 9,9% | 2 970 Kč |
| Pošty a telekomunikace | 4,6% | 1 380 Kč |
| Rekreace a kultura | 10,0% | 3 000 Kč |
| Vzdělávání | 0,5% | 150 Kč |
| Stravování a ubytování | 4,5% | 1 350 Kč |
| Ostatní zboží a služby | 11,6% | 3 480 Kč |
Zdroj: ČSÚ
*Poznámka: tabulka zobrazuje strukturu výdajů českých domácností včetně korunového vyjádření nákladů pro modelovou domácnost, jejíž měsíční spotřební výdaje činí 30 000 Kč (= 1180 eur; 25,42 CZK/EUR)
ČSÚ kromě souhrnných statistik publikuje také bližší údaje pro vybrané kategorie. Strukturu vydání v kategorii bydlení uvádí následující tabulka. Údaje jsou navíc členěny v závislosti na velikosti obce a typu vlastnictví.
Tabulka 2: Struktura výdajů na bydlení
| Struktura vydání v % | Domácnosti celkem | Domácnosti v obci s počtem obyvatel | Domácnosti podle právního důvodu užívání bytu | ||||||
| do 1 999 |
2 000 – 9 999 |
10 000 – 49 999 |
50 000 a více |
vlastní rodinný dům | nájemní | družstevní | osobní vlastnictví | ||
| Bydlení/celkové výdaje | 20,2 | 16,3 | 19,4 | 21,5 | 22,5 | 17,6 | 26,0 | 22,1 | 20,2 |
| BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 |
| Nájemné z bytu | 23,7 | 4,9 | 16,1 | 23,9 | 36,2 | 0,6 | 49,5 | 34,2 | 29,3 |
| Běžná údržba a drobné opravy bytu | 8,9 | 15,3 | 9,1 | 10,3 | 4,9 | 15,2 | 2,1 | 7,1 | 6,9 |
| Dodávka vody a jiné služby související s bydlením | 9,3 | 6,6 | 9,1 | 9,8 | 10,5 | 7,9 | 9,2 | 10,3 | 10,9 |
| Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva | 58,1 | 73,2 | 65,8 | 56,0 | 48,4 | 76,3 | 39,1 | 48,4 | 52,9 |
Zdroj: ČSÚ
Do kategorie "nájemné" ČSÚ započítává v případě vlastnického nebo družstevního bydlení také anuitní splátku úvěru, který posloužil na pořízení bytu nebo práv k jeho užívání. Podle předpokladu za tuto položku zaplatili ve 4. čtvrtletí více lidé žijící v pronájmu, než vlastníci nemovitostí. Ti však musí naopak počítat s výdaji na údržbu nemovitosti a drobné opravy. Pro všechny typy vlastnictví platí, že relativně objemnou položku v nákladech na bydlení představuje úhrada za energie. V případě bydlení ve vlastním rodinném domě tato položka podle statistik ČSÚ představuje více než 3/4 všech výdajů souvisejících s bydlením.
Jak jsou na tom obyvatelé okolních zemí?
Strukturou výdajů domácností v zemích střední a východní Evropy se v polovině loňského roku zabýval průzkum společnosti Regioplan Consulting. Z výsledků tohoto průzkumu vyplynulo, že výdaje domácností zemí Visegrádské čtyřky se pohybují na úrovni 900 až 1 000 eur za měsíc, přičemž dosud se tyto hodnoty vyznačovaly určitou dynamikou a v posledních letech stabilně rostly přibližně 10% tempem. S příchodem ekonomické krize doprovázené snižováním mezd se tato dynamika vytratila.
Graf 1: Struktura výdajů domácností ve vybraných zemích CEE
Zdroj: Regioplan Consulting
Z grafu č. 1 vyplývá, že mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy panují celkem velké rozdíly v poměru výdajů na bydlení a potraviny. Na rozdíl od ČR, kde se již struktura výdajů více méně ustálila a výdaje domácností na bydlení činí dlouhodobě 20 % všech výdajů, země jako Ukrajina a Rumunsko prochází vývojem a poměry jednotlivých položek vydání se budou ještě měnit. Česká republika se strukturou výdajů resp. podílem výdajů na bydlení mnohem více podobá zemím západní Evropy, jako je například Německo, Belgie a Nizozemí.
Kolik utrácí za bydlení Holanďané?
Souhrnné statistiky za celou EU zatím nejsou k dispozici, nicméně před několika dny vydal nizozemský statistický úřad studii, která se zabývala tamním realitním trhem a situací nizozemských domácností.
Z čerstvých údajů nizozemské statistického úřadu (www.cbs.nl) vyplývá, že nájemníci v pronajatých bytech v roce 2009 utratili 23 procent svého čistého disponibilního příjmu za nájemné. Jen pro porovnání v roce 2006 to bylo 24 procent. Při započtení nákladů na energie a další služby, činily náklady holandských nájemníků 37 % čistých příjmů domácnosti, což zhruba odpovídá výši 600 euro za měsíc.
Lidé bydlící ve vlastním vynaložili v roce 2009 v průměru na splátky hypotéky 16 procent svých příjmů (stejně jako v roce 2006) Jejich celkové měsíční náklady na bydlení, včetně nákladů na energie, majetkové daně a jiné sazby, avšak s výjimkou údržby, činily 810 euro/měsíc. To odpovídá zhruba čtvrtině disponibilního příjmu lidí, kteří mají vlastní bydlení. Jak je z obou odstavců patrné, v Nizozemsku je celkem velký rozdíl mezi průměrnými disponibilními příjmy lidí bydlících v nájmu a lidí bydlících ve vlastním bytě nebo domě.
Poznámka: nizozemští statistici na rozdíl od svých českých kolegů sledovali strukturu výdajů v poměru k celkovým disponibilním příjmům domácností nikoliv celkovým výdajům.
