Rodina s větším počtem dětí nepochybně potřebuje větší byt či dům. Potřeba je ale v přímém rozporu s finančními možnostmi. Protože výchova jednoho děcka vychází přibližně na cenu luxusního sportovního vozu, na větší bydlení již často nezbývá dost peněz. A tak se hledají kompromisy.
V rodinných domech žijí v průměru větší rodiny než v bytech. To nemusí nutně plynout jen ze skutečnosti, že rodinné domy bývají prostorově rozlehlejší než byty, ale také z možnosti uspořádat rodinné sídlo pohodlněji jako vícegenerační bydlení. A tak zatímco průměrná velikost domácnosti čítá v Česku 2,26 členů, domácnosti v rodinných domech mají členů 2,45.
Tabulka 1: Počty členů domácnosti podle právního důvodu užívání bytu
|
|
Domácnosti podle právního důvodu užívání bytu |
|||
|
vlastní |
nájemní |
družstevní |
osobní vlastnictví |
|
|
Průměrný počet členů na domácnost |
2,45 |
2,11 |
2,20 |
2,14 |
|
– pracujících |
1,07 |
0,94 |
1,07 |
0,96 |
|
– nezaopatřených dětí |
0,61 |
0,58 |
0,53 |
0,53 |
|
– nepracujících důchodců |
0,62 |
0,39 |
0,45 |
0,51 |
|
– ostatních osob |
0,15 |
0,20 |
0,15 |
0,14 |
Zdroj: ČSÚ
Zajímavostí je, že více dětí mají lidé v nájemním bydlení. To může vycházet i ze scoringu banky, která upravuje příjem domácnosti o životní minimum (pro posouzení žádosti o hypotéku snižují banky příjem domácnosti o částku nezbytnou k životu), a to mají pochopitelně rodiny s více dětmi vyšší. Na úvěr tak dosáhnou hůře a nezbývá jim, než aby setrvávaly v nájmu.
I obecné doporučení hovoří o tom, že pro vlastní bydlení se vyplácí kupovat byty větší, pro nájemní bydlení pořizovat byty menší. A tak není divu, že v nájemních bytech žijí menší domácnosti než v družstevních či v osobním vlastnictví. Nepřekvapuje ani menší počet nepracujících důchodců.
Nejméně dětí mají domácnosti žijící v městech mezi 10 a 50 tisíci obyvatel, ale zdatně jim konkurují i města větší. Naopak čím menší obec, tím je počet dětí v domácnostech vyšší. Souviset to může i se skutečností, že na vesnicích a v menších městech je větší podíl rodinných domů oproti bytům, které dětem příliš nesvědčí.
Tabulka 2: Počty členů domácnosti podle velikosti obce
|
|
Domácnosti v obci s počtem obyvatel |
|||
|
do |
2 000 – |
10 000 – |
50 000 |
|
|
Průměrný počet členů na domácnost |
2,47 |
2,40 |
2,11 |
2,15 |
|
– pracujících |
1,09 |
1,02 |
0,95 |
0,98 |
|
– nezaopatřených dětí |
0,66 |
0,65 |
0,50 |
0,52 |
|
– nepracujících důchodců |
0,56 |
0,54 |
0,50 |
0,50 |
|
– ostatních osob |
0,16 |
0,19 |
0,16 |
0,15 |
Zdroj: ČSÚ
Přestože domácnosti v rodinných domech mají v průměru nižší příjem na osobu než domácnosti v bytech, jejich celkový příjem je statisticky vyšší – jen se dělí mezi více členů rodiny. Nejnižší příjmy přitom mají domácnosti v nájemních bytech. Ostatně i proto mnohdy nedosáhnou na hypotéku.
Tabulka 3: Peněžní příjmy podle typu bydlení
|
|
Domácnosti podle právního důvodu užívání bytu |
|||
|
vlastní |
nájemní |
družstevní |
osobní vlastnictví |
|
|
Čisté příjmy na osobu |
140 031 Kč |
145 445 Kč |
154 538 Kč |
153 550 Kč |
|
Čisté příjmy na domácnost |
343 076 Kč |
306 889 Kč |
339 984 Kč |
328 597 Kč |
Zdroj: ČSÚ
