Líbí se vám fond Miloše Zemana? Neuzavírejte stavební spoření
Souvislost mezi státním dluhem a stavebním spořením je pro mnohé skryta. Ale je. Stavební spoření je podporované státem a zvyšuje státní výdaje přibližně o 5 mld. Kč ročně. Státní rozpočet zdaleka není přebytkový a tyto výdaje tak zvyšují jeho deficit. A deficit státního rozpočtu se překlápí do státního dluhu.
Nejedná se pochopitelně pouze o stavební spoření, jehož neuzavřením je možné část státního dluhu splatit, resp. nezvyšovat ho takovým tempem. Jedná se o veškeré státní výdaje. Kterýkoli ušetřený výdaj státu vede k nižšímu deficitu – a tím opět pomáhá řídit státní dluh.
Každá mince má dvě strany. Tou druhou od státních výdajů jsou státní příjmy. Zaplacení daní zvyšuje příjmy a tím působí ve prospěch snižování deficitu. Příkladem může být ministr financí a multimilionář Andrej Babiš, který prezidentovu fondu přispěl 500 tis. Kč. Ovšem „na splacení státního dluhu“ přispěl mnohem víc. On sám zaplatil jen na dani z příjmů 39 mil. Kč a jeho společnosti přispěly dalšími 608 mil. Kč.
Nadační fond Prezidenta republiky Ing. Miloše Zemana nastřádal k 13. 4. 2014 částku 1 739 561,77 Kč. Ve srovnání se státním dluhem se jedná přibližně o jednu tisícinu promile. Aby fond mohl splatit celý dluh, musel by nastřádat částku milionkrát vyšší. Státní dluh aktuálně dosahuje cca 1 716 mld. Kč.
Proč zrovna stavební spoření?
Stavební spoření je jen příkladem výdajů, u nichž lze snadno ušetřit. A zejména – u kterých si každý, kdo státní příspěvek pobírá, může rozhodnout sám, že se státního příspěvku vzdá. Obdobným produktem se stejným principem státního příspěvku je ještě doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění). Ostatní výdaje státu lidé nemohou mít tak snadno pod kontrolou.
Tabulka 1: Státní příspěvek stavebního spoření
|
Reálně vyplacená státní podpora |
|
Objem (mld. Kč) |
Přírůstek (%) |
|
2004 |
15,337 |
15,7 |
2005 |
16,086 |
4,9 |
2006 |
15,772 |
–2,0 |
2007 |
14,976 |
–5,0 |
2008 |
14,220 |
–5,0 |
2009 |
13,262 |
–6,7 |
2010 |
11,743 |
–11,5 |
2011 |
10,729 |
–8,6 |
2012 |
5,290 |
–50,7 |
2013 |
4,953 |
–6,4 |
Zdroj: AČSS
Sociálních dávek se lidé, kteří je potřebují, mohou jen obtížně vzdát. A pokud by se jich vzdali, dostali by se ještě do větších finančních potíží. U lidí, kteří je zneužívají a vytvořili si z jejich pobírání lukrativní byznys, by očekával pouze naivní člověk, že by mohli být ochotni dobrovolně se vzdát svého příjmu.
Výdaje na státní zakázky opět nemá moc lidí pod kontrolou. Pouze zpětně se daří některé předražené a korupcí zasažené odhalovat a (naštěstí již i) trestat. Rozhodnutí jednotlivce, který nemá vyhodnocení výběrových řízení v pravomoci, že se ušetří na předražených zakázkách, také nepřinese kýžený efekt.
Stavební spoření je produkt určený pro střední příjmové kategorie. Lidé s nízkými příjmy si ho dovolit nemohou, nemají peníze na spoření. Pro lidi s vyššími příjmy je produkt nezajímavý pro malé výnosy a malé částky, které jsou státem podporované. Ovšem je to právě středně příjmová skupina obyvatel, která platí nejvíce daně. Lidé s nízkými příjmy daně (z příjmů, např. DPH platí) neplatí a ještě pobírají sociální dávky. Bohatí lidé naopak využívají nejrůznější daňové optimalizace a daním se do značné míry vyhýbají.
Státní příspěvek stavebního spoření tak zjednodušeně funguje tím způsobem, že střední třída peníze odevzdá státu v podobě daní a zaplatí stavebním spořitelnám za otevření stavebního spoření. Stát mezitím zaměstná úředníky na administraci státního příspěvku a část peněz odvede na účet stavebního spoření, o který by bez státní podpory nebyl zájem, jak připouštějí i samy stavební spořitelny. Na vyplacení peněz si daňový poplatník musí počkat až šest let, během kterých leží na účtech úročených často pod úrovní inflace.
Tabulka 2: Čistý zisk po zdanění stavebních spořitelen
2012 |
2011 |
|
ČMSS |
1 835 081 000 Kč |
2 072 722 000 Kč |
MPSS |
1 122 737 000 Kč |
1 050 659 000 Kč |
RSTS |
551 000 000 Kč |
703 000 000 Kč |
SSČS |
789 000 000 Kč |
1 028 000 000 Kč |
WSTS |
250 570 000 Kč |
244 987 000 Kč |
Celkem |
4 548 388 000 Kč |
5 099 368 000 Kč |
Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých stavebních spořitelen
Výsledkem státní podpory stavebního spoření je poměrně zajímavý byznys pro stavební spořitelny. Jejich zisky i na klesajícím trhu v důsledku snížení státního příspěvku dosahují řádově 4,5 mld. Kč, tedy přibližně stejné částky, jakou stát aktuálně vyplácí na státním příspěvku.