V loňském roce přiznala Česká správa sociálního zabezpečení 31 482 invalidních důchodů, z nichž bylo 10 786 invalidních důchodů třetího stupně. Průměrná výše invalidního důchodu dosahovala 7 361 Kč a při nejvyšším postižení v průměru 10 889 Kč. Výše invalidního důchodu se liší podle příjmu před jeho přiznáním, ovšem s rostoucím příjmem klesá náhradový poměr. Zejména lidé s vyššími příjmy a podnikatelé by si tak hypotéku měli pojistit i proti riziku poklesu příjmů v případě invalidity.
Bohužel až příliš často se lidé stále uchylují k „náhradě“ levnějšího pojištění trvalých následků úrazu či pojištění invalidity úrazem místo dražšího pojištění invalidity z jakýchkoli příčin. To je ale zdaleka nedostačující. Např. v roce 2012 podíl přiznaných invalidních důchodů 3. stupně následkem úrazu a otravy činil 4,05 %! Kdo byl pojištěn pouze pro případ úrazu, nekryl téměř 96 % (!) hrozících rizik. Významné jsou ale i další výluky a rozhodně se nevyplácí brát nejlevnější pojištění.
Pojišťovny do výluk pojištění invalidity zahrnují celou řadu diagnóz. Nejčastěji se jedná o individuální diagnózy založené na nemocech, kterými pojišťovaný trpí již v době uzavírání pojistné smlouvy. Pokud kupříkladu již v minulosti člověk prodělal infarkt, pravděpodobně nenalezne pojišťovnu, která by ho pojistila pro případ kardiovaskulárních onemocnění. V takovém případě nepomůže ani pojištění, k němuž není potřeba lékařská prohlídka ani vyplněný zdravotní dotazník.
Nepožaduje-li pojišťovna kontrolu zdravotního stavu z důvodu nízké pojistné částky, neznamená to, že pojištěný bude pokrytý i pro případ invalidity vzniklé z chorob, které měl již před uzavřením pojistky. Naopak, v takovém případě může být nemile překvapen, protože pojišťovna bude jeho zdravotní stav zkoumat zpětně po pojistné události – a pokud ve zdravotní dokumentaci pojištěného najde příslušnou diagnózu, může odmítnout plnění.
Výluky ovšem bývají i plošné. Pojišťovny se kupříkladu často zdráhají krýt invaliditu vzniklou duševní poruchou. Takovou pojistku je vhodné spíše neuzavírat. V roce 2012 bylo mezi nově přiznanými invalidními důchody 3. stupně více než 18 % invalidit v důsledku duševní poruchy či poruchy chování. Na celkovém počtu vyplácených invalidních důchodů 3. stupně se tyto diagnózy podílejí dokonce více než 29 %.
Tabulka 1: Podíl nově přiznaných a celkově vypláceních invalidních důchodů 3. stupně v roce 2012
Nově přiznané důchody |
|
Celkem vyplácené důchody |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
I. Některé infekční a parazitární nemoci |
0% |
1% |
0% |
1% |
1% |
1% |
|
II. Novotvary |
36% |
29% |
45% |
9% |
7% |
11% |
|
III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy mechanismu imunity |
0% |
0% |
0% |
0% |
0% |
0% |
|
IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek |
2% |
3% |
1% |
4% |
4% |
3% |
|
V. Poruchy duševní a poruchy chování |
18% |
18% |
19% |
29% |
28% |
31% |
|
VI. Nemoci nervové soustavy |
6% |
6% |
6% |
9% |
8% |
10% |
|
VII. Nemoci oka a očních adnex |
1% |
1% |
1% |
2% |
2% |
2% |
|
VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku |
0% |
0% |
0% |
1% |
1% |
1% |
|
IX. Nemoci oběhové soustavy |
12% |
17% |
6% |
12% |
15% |
8% |
|
X. Nemoci dýchací soustavy |
2% |
2% |
1% |
3% |
3% |
3% |
|
XI. Nemoci trávicí soustavy |
4% |
4% |
4% |
2% |
3% |
2% |
|
XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva |
0% |
0% |
0% |
1% |
0% |
1% |
|
XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
10% |
10% |
11% |
18% |
17% |
19% |
|
XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy |
2% |
2% |
1% |
1% |
1% |
1% |
|
XV. Těhotenství, porod a šestinedělí |
0% |
0% |
0% |
0% |
0% |
0% |
|
XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období |
0% |
0% |
0% |
0% |
0% |
0% |
|
XVII. Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality |
1% |
1% |
1% |
1% |
1% |
1% |
|
XVIII. Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde |
0% |
0% |
0% |
0% |
0% |
0% |
|
XIX. Poranění a otravy |
4% |
5% |
2% |
3% |
5% |
2% |
|
Neudáno |
1% |
1% |
1% |
5% |
5% |
4% |
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Duševní choroby mezi nově přiznanými invalidními důchody 3. stupně překonají pouze invalidity v důsledku novotvarů, nejčastěji rakoviny. Novotvary tvoří přibližně 36 % nově přiznaných nejvážnějších invalidit, u žen dokonce 45 %. Smutnou zprávou ovšem také je, že invalidita v důsledku novotvarů netrvá zpravidla příliš dlouho. Proto se na celkovém počtu vyplácených invalidních důchodů 3. stupně podílí pouhými 9 %.
Třetím nejčastějším důvodem přiznání nejvyššího stupně invalidity jsou nemoci oběhové soustavy. Ty se podílejí na nově přiznaných i vyplácených důchodech 12 %.
Pozor na karenční doby
U invalidity z některých nemocí bývají stanoveny „čekací doby“, než je pojišťovna začne krýt. Důvodem je snaha pojišťoven předejít spekulaci, kdy pojišťovaný již ví o nadcházející nemoci a s ní spojeným rizikem.
Karenční doby se zpravidla pohybují kolem 2 let. Jeden až dva roky zpravidla trvá řízení o přiznání invalidního důchodu.
Pozor na přezkum doktorem pojišťovny
Přestože státní systém přiznávání invalidity není dokonalý, přeci jen představuje jakousi jistotu. Některé pojišťovny se proto drží státního rozhodnutí o přiznání invalidity, jiné ale ještě mohou vyžadovat přezkum svým posudkovým lékařem. Z pohledu pojištěného je vždy lepší, pokud se pojišťovna „bezhlavě“ drží rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, než když může mít vlastní názor na pracovní schopnost pojištěného. V pojistných podmínkách vedle důležitých výluk proto hledejte i pravidla pro výplatu pojistného plnění.