„Zákon o sociálním bydlení patří mezi moje priority, a proto chceme proces vzniku a schválení zákona urychlit. Pokud se nám podaří najít politickou shodu, mohl by vejít v platnost dřív, než je uvedeno v legislativním plánu vlády,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Důvodem pro vysokou prioritu zákona o sociálním bydlení je skutečnost, že náklady na bydlení rostou v posledních letech rychleji než mzdy. Zároveň se zvyšuje počet lidí pobírajících sociální dávky. „Příspěvek na bydlení pobíralo v loňském roce v průměru téměř 194 tisíc lidí, doplatek na bydlení 65 tisíc občanů,“ sdělila Zuzana Jentschke Stőcklová, náměstkyně ministryně pro sociální a rodinnou politiku.
Příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení jsou dvě dávky, které jsou vypláceny na zajištění bydlení osobám a domácnostem, které se ocitly ve finanční nouzi. Každá z uvedených dávek má odlišné příjemce.
Příspěvek na bydlení
Na příspěvek na bydlení mají nárok lidé, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % (v Praze 35 %) jejich příjmu. Náklady na bydlení přitom nesmí přesahovat tzv. normativní náklady, které mají reprezentovat přiměřené náklady na bydlení.
Tabulka 1: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty (v Kč)
|
Počet osob v rodině |
Počet obyvatel obce |
||||
|
Praha |
nad 100 tis. |
50 000 – 99 999 |
10 000 – 49 999 |
do 9 999 |
|
|
1 |
7 711 |
6 156 |
5 873 |
5 028 |
4 809 |
|
2 |
11 081 |
8 952 |
8 566 |
7 409 |
7 110 |
|
3 |
15 096 |
12 312 |
11 807 |
10 294 |
9 903 |
|
4 a více |
18 899 |
15 542 |
14 932 |
13 108 |
12 636 |
Zdroj: MPSV.cz
Tabulka 2: Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty v osobním vlastnictví (v Kč)
|
Počet osob v rodině |
Počet obyvatel obce |
||||
|
Praha |
nad 100 tis. |
50 000 – 99 999 |
10 000 – 49 999 |
do 9 999 |
|
|
1 |
4 448 |
4 448 |
4 448 |
4 448 |
4 448 |
|
2 |
6 644 |
6 644 |
6 644 |
6 644 |
6 644 |
|
3 |
9 263 |
9 263 |
9 263 |
9 263 |
9 263 |
|
4 a více |
11 792 |
11 792 |
11 792 |
11 792 |
11 792 |
Zdroj: MPSV.cz
Při výpočtu výše příspěvku na bydlení jsou nejprve porovnány skutečné a normativní náklady na bydlení. Jsou-li normativní náklady vyšší, použijí se skutečné náklady, jsou-li nižší, použijí se normativní náklady.
Ve druhém kroku se porovná 30 % příjmu (v Praze 35 % příjmu) se skutečnými či normativními náklady. Je-li příjem vyšší, na příspěvek na bydlení nemá domácnost nárok. Je-li nižší, vypočítá se příspěvek jako rozdíl mezi náklady na bydlení a 30 % (35 %) příjmu.
Na příspěvek na bydlení má domácnost nárok „pouze“ 84 měsíců (7 let) v posledních 10 kalendářních letech. Výjimku mají lidé starší 70 let a osoby zdravotně postižené, které bydlí v bytech pro ně postavených či upravených.
Doplatek na bydlení
Doplatek na bydlení mohou pobírat lidé, které mají nárok na příspěvek na živobytí. Výjimečně ho může získat i člověk, který na příspěvek na živobytí nemá nárok. „Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí,“ uvádí MPSV. Za přiměřené náklady na bydlení se považují odůvodněné náklady na bydlení, nejvýše však 30 % (v Praze 35 %) příjmu domácnosti.
Částka na živobytí se odvíjí od životního minima. Např. pro čtyřčlennou rodinu se dvěma dětmi ve věku do 6 let činí 9 450 Kč.
Tabulka 3: Životní a existenční minimum
|
Životní minimum |
Částky v Kč za měsíc |
|
Jednotlivec |
3 410 |
|
První osoba v domácnosti |
3 140 |
|
Druhá a další osoba v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem |
2 830 |
|
Dítě do 6 let |
1 740 |
|
Dítě od 6 do 15 let |
2 140 |
|
Dítě od 15 do 26 letx) |
2 450 |
|
Existenční minimum |
2 200 |
Zdroj: MPSV.cz
Doplatek na bydlení je vyplácen v takové výši, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zbyla domácnosti částka na živobytí. Doplatek na bydlení často pobírají domácnosti a jednotlivci, kteří nemají nárok na příspěvek na bydlení. K tomu stačí bydlet v podnájmu nebo na ubytovně, na které se příspěvek na bydlení nevztahuje.
Stejně jako u příspěvku na bydlení je omezena doba pobírání doplatku na bydlení na 84 měsíců (tedy 7 let) v posledních 10 kalendářních letech. Výjimku mají pouze senioři starší 70 let a osoby se zdravotním postižením bydlící ve speciálních bytech.
Sociální bydlení
Pojmem „sociální bydlení“ se rozumí nejčastěji byty určené k bydlení lidem ve finanční nouzi. V současné době je sociální bydlení organizováno nejčastěji obcemi, které vlastní svůj bytový fond – a přidělují jednotlivé byty podle určitého klíče.
Vstoupit do diskuze
1 komentář
