Tou jinak legální možností, kterou lze zneužít pro byznys, je od roku 2008 tzv. osobní bankrot. Na internetu dnes lze najít desítky společností, které nabízejí jednoduché řešení v podobě oddlužení a nového života formou osobního bankrotu (sepsání insolvenčního návrhu). Slibují zrušení dražby, ukončení exekucí a splacení pouhých 30 % dluhu, jinými slovy odpuštění 70 % – to zní přece lépe.
Jaká je ale skutečnost? Pokud není insolvenční návrh sepsán profesionálně a především pravdivě, dlužník zaplatí za tuto „službu“ desítky tisíc korun zbytečně, přerušená exekuce se obnoví a v nejhorším případě je na dlužníka uvalen konkurz. Pohádka končí, začíná realita.
Opět bohužel platí nepřímá úměra – čím zoufalejší situace, tím větší tendence uvěřit na zázračnou záchranu prostřednictvím všehoschopných vykuků. Jak tedy funguje osobní bankrot? Pomůžeme si pořekadlem: „Na každém konci je krásné to, že něco nového začíná.“ O tom to totiž je, o možnosti nového začátku.
No a nyní k samotnému popisu. Předně osobní bankrot není pro každého – lze ho vyhlásit v momentě, kdy má dlužník více věřitelů a svoje závazky není schopen hradit. Pokud nejde o tzv. majetkovou podstatu (prodej nemovitosti a okamžité vypořádání dluhu), dlužník splácí pět let v maximální možné výši, takže mu zbývá pouze tzv. nezabavitelné minimum, vypočtené podle počtu členů v domácnosti, které se mění každý rok (aktuálně činí na jednotlivce částku 6 118 korun), a minimálně musí splatit 30 %.
Výši splaceného dluhu určuje soud po projednání s věřiteli, a to podle příjmů a možností dlužníka. Nelze ji dopředu odhadnout a spoléhat se na to, že půjde právě a jen o pouhých 30 %. S tím souvisí i podmínka, že zároveň musí mít žadatel o osobní bankrot práci se stabilním, pravidelným a předpokládaným příjmem.
REKLAMA
Schválením osobního bankrotu se zastavují všechny exekuce a dluh se nezvyšuje o jinak permanentně nabíhající úroky. To se ale netýká zajištěných pohledávek, česky řečeno, těch úvěrů, které jsou jištěné například nemovitostí.
Všechny mimořádné příjmy – výhra, zvláštní příjem, dědictví, dar – musejí směřovat přednostně na splácení dluhu a nelze je před soudem, ani v průběhu oněch pěti let, zatajovat.
Může nastat i situace, kdy dlužník po započtení všech očekávaných příjmů nedosáhne v pětiletém horizontu ani na splacení 30 % dluhu. V takovém případě soud uvalí na dlužníka konkurz (o dlužníkovi jsou oprávněni rozhodovat pouze věřitelé) a celá snaha vyjde, kromě zaplacené zbytečné služby, naprázdno.
Seznam dlužníků, proti kterým byl zahájen konkurz, tzv. evidence úpadců, lze najít na stránkách ministerstva spravedlnosti Justice.cz v sekci Ostatní. Od zavedení insolvenčního zákona do praxe v roce 2008 neustále stoupá počet podaných návrhů na osobní bankrot: v roce 2008 to bylo 5 354 a v roce 2014 už sedmkrát tolik, 35 140.
REKLAMA
Bavil jsem se na jedné ze svých přednášek s pánem, který prochází osobním bankrotem. Už má za sebou několik let v tomto režimu a osobní bankrot se pro něj stal velkým poučením pro zbytek života. Úvěry už nechce ani vidět. Zeptal jsem se ho, jak to vlastně všechno vzniklo, a čekal vyprávění o složité rodinné situaci, nečekaných obrovských výdajích, náhlé ztrátě zaměstnání, a tedy lukrativních příjmů. Nikoliv. Bylo to prostinké. Začalo to prachobyčejnou a celkem drobnou půjčkou na autorádio. Na tuto nevinnou patálii se postupně nabalily další a další a z nevýznamné drobnosti se nakonec stal závažný problém, který ovlivnil zbytek života. I takto si s námi může „úvěrový život“ zahrávat.
Článek je ukázkou z knihy „Konec finančních negramotů v Čechách“ Patrika Nachera, která je ke koupi v nakladatelství Plot.
Vstoupit do diskuze
1 komentář
