Pavel Vaněk: Od zítřka zvyšujeme úroky z vkladů na 3 % ročně

Stavební spoření se mění. Mění se poměrně dost. A
vláda připravuje ještě další opatření , která mohou ohrozit stavební spoření a stavební spořitelny. Jak vnímáte změny ve stavebním spoření?

Změny, o kterých se jedná v posledních dvou letech, vnímají všechny stavební spořitelny dosti negativně. Vnášejí velký pocit nejistoty jak mezi stávající klienty stavebních spořitelen, tak mezi potenciální zájemce o stavební spoření. Uvědomme si, že v systému stavebního spoření je 5 milionů občanů, kteří mají uzavřenou smlouvu o stavebním spoření, případně mají úvěr.

Stavební spoření je velmi stabilní systém, který zde funguje 18 let. Za tu dobu stavební spořitelny poskytly 1,9 milionu úvěrů ve výši přes 560 mld. Kč, které šly jak na pořízení nového bydlení, tak na opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu.

Zájem o stavební spoření plyne především ze státního příspěvku. Když stát musí šetřit, protože má hluboké deficity, tak
hledá úspory i v oblasti stavebního spoření a snižuje státní příspěvek . Do jaké míry snížení státního příspěvku může ovlivnit zájem klientů o stavební spoření?

Domnívám se, a plyne to z našich dlouhodobých zkušeností i zkušeností z Německa a Rakouska – mateřských zemí stavebního spoření, že státní podpora samozřejmě hraje určitou motivační roli. Lidé ale vidí ve stavebním spoření především jistotu, která jim dává možnost využít úvěr ze stavebního spoření.

Nikdy nevíte, co bude za 2, za 3 roky. A i když stavební spoření uzavíráte s tím, že si budete jenom spořit, v případě potřeby máte kdykoliv možnost požádat o úvěr na bytové potřeby. Za 6 let si zase můžete vytvořit finanční základ pro řešení vlastního bydlení. To vám usnadňuje situaci, když žádáte například o hypoteční úvěr, protože máte vlastní kapitál. Máme i zkušenosti, že lidé kolem 50 let si naspoří na rekonstrukci bytového jádra, výměnu oken. Jsou to lidé, kteří se v předdůchodovém věku již nechtějí zadlužit. A na uvedené účely jim stačí úspory.

Určitě nepochybuji, že lidé, kteří jen spoří se stavebním spoření, z velké části naspořené prostředky použijí na zlepšení svého bydlení. O tom není sporu. Otázka spíš zní, jestli nespoří přes stavební spořitelny právě jenom díky státnímu příspěvku, a v případě, kdy by nebylo stavební spoření dotováno, hledali by jiné cesty jak spořit a prostředky by stejně použili na zlepšení bydlení.

Předností stavebního spoření je skutečnost, že jak úroku z úspor, tak úrok z úvěru je garantován po celou dobu trvání smlouvy. Ve srovnání s trhem vkladových a spořicích produktů je výše úroku velmi srovnatelná. Obzvláště od 1. listopadu, kdy budeme u nově sjednaných smluv nabízet 3% úrok.

Navzdory novele zákona, která byla loni na podzim loňského roku schválena ve stavu legislativní nouze a v současné době se znovu projednává, protože podle usnesení Ústavního soudu musí být projednána do konce roku, aby nabyla platnosti, zájem o stavební spoření trvá a počet smluv i klientů naší stavební spořitelny je díky tomu stabilní.

To zní překvapivě. Alespoň podle
Asociace českých stavebních spořitelen celkově trh přichází o klienty… Už jste naznačil produktové novinky a s nimi související zvýšení úrokových sazeb z vkladů. Bude zvýšení úroků nějakým způsobem podmíněno, nebo vyšší úrokovou sazbu budou moci dostat všichni klienti?

Jedná se o zvýšení úrokové sazby z úspor u nově uzavíraných smluv ze současných 2,5 % na 3 % ročně. Bude platit pro všechny druhy stavebního spoření, které nabízíme, tedy i u našeho velmi úspěšného produktu pro děti a mladé do 18 let Kamarád+, který v letošním roce ocenili odborníci Zlatou korunou za nejlepší produkt.

Úvěrové varianty stavebního spoření budou ve své spořicí fázi úročeny 1 % jako dosud, nebo se zvýší úroková sazba i zde?

U nás má klient možnost vybrat si při uzavření smlouvy z kombinace dvou úrokových sazeb: 3 % p. a. z vkladů a 5,7 % p. a. z řádného úvěru, nebo 1 % p. a. z vkladů a následný úvěr úročený 3,7 % p. a. Ale i pokud si klient zvolí nižší, 1% úrokovou sazbu, tak po přidělení cílové částky může přejít na sazbu vyšší a vklady jsou mu přeúročeny zpětně.

Pro spoření lze na finančním trhu najít finanční produkty nabízející srovnatelné i vyšší zhodnocení než stavební spoření. Ale stavební spoření je výhodné zejména pro úvěrové klienty. Co pro tyto klienty chystáte nového?

Od 1. listopadu budeme žádosti o překlenovací úvěr fyzických i právnických osob vyřizovat zdarma. Překlenovací úvěry tak budou bez poplatku za poskytnutí.

Připravujete i úpravu úrokových sazeb? Přeci jen při současných velmi nízkých úrokových sazbách z hypoték tyto velmi konkurují právě úvěrům ze stavebního spoření.

V poslední době jsme snížili úrokovou sazbu u překlenovacího úvěru Partner, což je překlenovací úvěr pro nové klienty bez akontace, na 5,9 % p. a., a snížili jsme také úrokové sazby u úvěru pro právnické osoby Revit.

Do jaké míry vnímáte
konkurenci stavebního spoření a hypoték v rámci finanční skupiny?

V rámci finanční skupiny si samozřejmě nekonkurujeme. Úvěrová činnost je řízena koordinovaně. Na jaře jsme přišli s velkou kampaní na prodej hypoték, což se projevilo rekordním meziročním nárůstem v prvních třech čtvrtletích, a to v objemu schválených hypoték o 167 procent. Náš podíl na trhu hypoték na bydlení tím vzrostl na 8 %.

Projevilo se to na poklesu úvěrové aktivity stavební spořitelny?

Ano, počet úvěrů, který poskytla naše stavební spořitelna, ve srovnání s loňským rokem poklesl, ale jak již jsem uvedl, bylo to v důsledku naší strategie.

Jedním z opatření, které vláda chystá, je
„produktové řešení“ stavebního spoření , kdy by stavební spoření jako produkt mohly nabízet i jiné finanční instituce – banky a družstevní záložny. Jak byste si s touto variantou legislativy dokázali poradit v rámci vaší finanční skupiny?

Právě toto opatření pokládají stavební spořitelny za velmi nešťastné. Takové řešení by pro ně bylo velmi diskriminační a možnost pro univerzální banky vstoupit na trh stavebního spoření by znamenala narušení celého uzavřeného systému a vedla by k postupné likvidaci stavebního spoření.

Proč myslíte?

Systém stavebního spoření je uzavřený. A však podle návrhu zákona, který mám k dispozici, by banky nebyly limitovány ve způsobu použití vkladů stavebního spoření. Banky jsou obchodníci a pravděpodobně by s penězi, které plynou do stavebního spoření, disponovaly i jinými způsoby než stavební spořitelny.

O této možnosti se jednu dobu diskutovalo i v Německu a po podrobných analýzách tam dospěli k závěru, že je nutné zachovat autonomii stavebních spořitelen a specifičnost toho systému.

Na druhou stranu, kdyby se bankám zákonem nařídilo, že s prostředky získanými z produktu stavebního spoření se státním příspěvkem budou muset nakládat stejně, jako dnes musí nakládat stavební spořitelny, tzn. především poskytovat úvěry na bydlení a teprve přebytek peněz poskytnout na mezibankovním trhu, tak v tom okamžiku by v rámci banky vzniklo oddělené „účetnictví“ stavebního spoření a nedocházelo by k tomu, že by banky využívaly peníze jiným způsobem.

Pane redaktore, novela zákona o stavebním spoření, kterou připravilo ministerstvo financí, je nyní v připomínkovém řízení, a pokud je mi známo, připomínek k ní bylo poměrně hodně. Takže není vůbec zřejmé, jak bude vypadat definitivní návrh.

Děkuji za rozhovor.

Autor úvodní fotografie: Vojtěch Vlk