Penzijko, nebo stavebko: Co je lepší?

Vklad střadatele maximalizující státní příspěvek stavebního spoření je v současnosti 20 tis. Kč ročně. U penzijního připojištění je z pohledu státního příspěvku optimální vkládat 500 Kč měsíčně. Při průměrné měsíční platbě 2 167 Kč měsíčně získá střádající občan „od státu“ zpátky 3 800 Kč ročně ze zaplacených daní.

Zejména lidé v penzijním věku ale velmi často nemohou odkládat měsíčně téměř 2 200 Kč ze svého důchodu, který v průměru činí přibližně 10 tis. Kč. Pokud „na jejich rodné číslo“ nebudou spořit jejich příbuzní (či známí, ale to nebývá příliš časté), musí volit mezi stavebním spořením a penzijním připojištěním – případně jejich optimální kombinaci. Jak?

Pro osoby starší 55 let je volba poměrně jednoduchá. Veškeré klady směřují k penzijnímu připojištění: je levnější, má vyšší sazbu státního příspěvku, mívá i vyšší zhodnocení, byť není zcela garantované, jako je tomu u stavebního spoření. Podívejme se na jednotlivé body blíže.

Náklady penzijního připojištění a stavebního spoření

Pochopitelně ani penzijní připojištění není produkt, který by byl zcela zdarma. Sice účastník penzijního připojištění neplatí žádné poplatky (s výjimkou poplatku při předčasném výběru či změně fondu), i tak správa prostředků ve fondu něco stojí. Penzijní fond náklady odečítá od výnosů, čímž činí zhodnocení nižší. Navíc může ze zhodnocení připsat účastníkům jen 85 % – a zbytek rozdělí mezi akcionáře a rezervní fond.

U stavebního spoření jsou poplatky poměrně transparentní. Za založení smlouvy střadatel zaplatí zpravidla 0,5 % až 1 % z cílové částky, tedy z objemu prostředků, které chce naspořit nebo které bude chtít půjčit formou úvěru ze stavebního spoření. V rámci nejrůznějších akcí lze sice získat část zaplaceného poplatku zpět, zpravidla ale nejprve musí klient poplatek zaplatit a vybrat si ho bude muset až za šest let. Dalším poplatkem je poplatek za vedení účtu a za zaslání ročního výpisu, které stojí dohromady řádově kolem 300 Kč ročně.

Výhodou penzijního připojištění tak je z pohledu poplatků zejména to, že při založení smlouvy nemusí klient vydávat jednorázově další částku peněz. U rozumně nastavené cílové částky stavebního spoření kolem 150 tis. Kč, které jsou za šest let naspořené vč. zhodnocení a státního příspěvku, se jedná o částku až 1 500 Kč.

Sazba státního příspěvku

Státní příspěvek u stavebního spoření činí po nedávných úpravách 10 % maximálně z 20 tis. Kč ročně. Sice je absolutní výše státního příspěvku vyšší než u penzijního připojištění, kde dosahuje nejvýše 1 800 Kč, čili o 200 Kč méně, k získání maximální výše příspěvku ovšem stačí jen 6 tis. Kč ročně.

Tabulka 1: Současná výše státního příspěvku k penzijnímu připojištění

V současnosti se uvažuje o zvýšení státního příspěvku penzijního připojištění až na 230 Kč (při platbě 1000 Kč měsíčně) zároveň se zvýšením minimální částky vkladu účastníka pro získání státního příspěvku ze 100 Kč na 300 Kč, kdy klient dostane příspěvek 90 Kč (místo současných 120 Kč).

Tabulka 2: Navrhovaná výše státního příspěvku k penzijnímu připojištění

Po změně státního příspěvku na penzijní připojištění bude moci účastník získat až 2 760 Kč za vložených 12 tis. Kč, tedy 23 % (srovnejte s 10 % u stavebního spoření).

I u stavebního spoření uvažuje vláda o změně státního příspěvku. Spekuluje se o jeho dalším snížení či zrušení a zároveň bude jeho vyplacení účelově vázáno. To dále naklání pomyslné váhy ve prospěch penzijního připojištění.

Nevýhodou penzijního připojištění je nezbytná pravidelnost. Pokud v konkrétním měsíci účastník peníze na účet penzijního připojištění nepošle, příspěvek nedostane, i kdyby nakrásně v dalších měsících peníze doplatil. Stejně tak je nezbytné spořit tolik, kolik je uvedeno ve smlouvě o penzijním připojištění. Sjedná-li účastník, řekněme, částku 300 Kč měsíčně a pošle-li na účet v daném měsíci 500 Kč, dostane státní příspěvek jen za vložených 300 Kč – a 200 Kč budou použity pro získání příspěvku v příštích měsících. U stavebního spoření je jedno kdy a v jaké výši je vklad zaslán.

Zhodnocení penzijního připojištění a stavebního spoření

Stavební spořitelny nabízejí fixní úročení. To se pohybuje od 1 % ročně u úvěrových typů smlouvy, kde má klient následně výhodnější podmínky úvěru, po 2,5 % u jedné a 2 % u ostatních stavebních spořitelen (pokud se nejedná o mimořádné akční nabídky.

Zhodnocení penzijních fondů se odvíjí od jejich hospodaření. Mají tak roky hubené i roky tučné. Zpravidla ale výnos nepřesahuje 3 % za rok. Ty za loňský rok připsal nejúspěšnější penzijní fond Allianz. Nejméně naopak zhodnotil prostředky účastníků ČSOB PF Progres – jen o 1,04 %. Penzijní fond Aegon jako již několik let rozdává z vlastního a připisuje víc, než kolik vydělal. Je to zkrátka investice do marketingu, kdy chce přilákat nové účastníky na vysoké „papírové“ zhodnocení.

S penzijním připojištěním tak lze dosáhnout jak vyššího, tak nižšího výnosu než u stavebního spoření. Jedná se ale již o čistý připsaný výnos, u stavebních spořitelen je nezbytné pro srovnatelná čísla odečíst poplatky.

Rizika

Penzijní připojištění musí garantovat nezáporné zhodnocení. Garance sice vychází ze zákona, ale leží na bedrech samotných penzijních fondů. Když některý bude hospodařit až ke krachu, účastníci nemusí dostat nic.

Stavební spořitelny jsou specializovanými bankami. Jako u takových jsou vklady v nich garantovány Fondem pojištění vkladů. V případě krachu stavební spořitelny budou z Fondu vyplaceny náhrady v plné výši až do hodnoty 100 tis. EUR, čili na stavební spoření dostačující.

Rizika jsou ale i jinde. Oba srovnávané produkty jsou podporované státem na základě zákona. A jak vláda již u obou produktů ukázala, zákony se mohou měnit. U obou jsou v současnosti připravovány změny, které s sebou nesou legislativní riziko.

Na druhou stranu – rizika v sobě nese sám život. V každodenní realitě se rozhodujeme podstoupit větší či menší míru rizika: Od volby tučné snídaně zvyšující riziko „civilizačních chorob“, po přecházení vozovky. Vždy je ale dobré rizika znát, rozumět jim a správně je vyhodnocovat.

Článek vyšel na ČeskéReformy.cz