Pojištění majetku: Hrubě podceňováno!

Zájem o pojištění: Roste po katastrofách

„Po bitvě je každý generál,“ říká staré přísloví. Bezezbytku platí i u pojištění majetku. Než se lidé setkají s pojistnou událostí, zpravidla pojištění hrubě podceňují. Jsou to teprve škody, které je vedou k zamyšlení o uzavření a správném nastavení pojistné smlouvy. Tomu odpovídá i vývoj předepsaného pojistného.

Graf 1: Vývoj předepsaného pojistného

Zdroj: ČAP

Vývoj předepsaného pojistného udává, kolik lidé souhrnně platili (či měli platit) na uzavřené smlouvy. Na grafu stojí za pozornost červená křivka, která udává vývoj předepsaného pojistného u majetkového pojištění (vč. pojištění domácností a nemovitostí). V posledních 5 letech se výše předepsaného pojistného neměnila, ale zůstávala řádově na stejných objemech. Přitom hodnota majetku domácností vyjádřená v nominálních cenách (tedy cenách bez očištění o inflaci, které jsou pro pojištění rozhodující) nepochybně rostla. Důsledkem je tzv. podpojištění majetku – a jeho nedostatečné krytí pro případ pojistné události.

K většímu nárůstu předepsaného pojistného došlo v letech 1997 a poté především 2000 až 2003 – a vždy růstu předcházely nebo ho doprovázely velké povodně.

^REKLAMA

Graf 2: Vývoj předepsaného pojistného pojištění majetku a katastrofy

Zdroj: ČAP

Při prvních velkých novodobých povodních v roce 1997 dosahovaly škody astronomických 62,6 mld. Kč. Přitom pojišťovny vyplatily na 117 tisících hlášených pojistných událostech pouhých 9,8 mld. Kč. Pojištěním tak bylo kryto necelých 15,7 % škod. Ostatní škody museli uhradit vlastníci majetku z vlastních úspor.

Březnové povodně v roce 2002 již měly z pohledu pojištění lepší účet. Celkové škody se spočítaly na 73 mld. Kč, ovšem na pojistném plnění bylo při 81 tisících pojistných událostech vyplaceno 34,7 mld. Kč. Pojištění tehdy zaplatilo přes 47,5 % škod.

Jak se lidé pojišťují?

Česká asociace pojišťoven nechala u agentury Hauska a partner zpracovat průzkum, jak se lidé pojišťují. Jeho závěry, které odpovídají zkušenostem pojišťoven, nejsou zrovna příznivé. Naprostá většina respondentů (71 %) má sjednáno pojištění déle než 5. Přitom ale přes 62 % respondentů uvádí, že smlouvu nikdy neupravovala.

^REKLAMA

Graf 3: Délka sjednaného pojištění majetku

Zdroj: Průzkum Hauska a partner, ČAP

I ze statistik pojišťoven vyplývá, že průměrná délka trvání pojištění je 8 – 10 let. I kdyby hodnota majetku rostla jen mírou inflace (řekněme v průměru 3 % ročně), vzroste za 8 let o 26,7 % a za 10 let o 34,4 % – a o tuto částku bude majetek podpojištěn.

Přestože s uplatňováním náhrady škody má zkušenost 42 % respondentů, tedy téměř polovina, naprostá většina lidí si dokumentaci k pojištěným věcem buď vůbec neukládá (23 %), nebo si ji uschovává jen k něčemu (51 %). Pojišťovny v případě nedostatečného doložení hodnoty zničené věci mohou pojistné plnění krátit nebo odmítnout zcela. Dokumentaci (doklad o nabytí vč. ceny, fotografie) vyžadují zpravidla u všech cennějších věcí, u uměleckých předmětů požadují i znalecký posudek.

Na co dát pozor při uzavírání majetkového pojištění

Rady týkající se uzavírání majetkového pojištění se opakují stále dokola tytéž – uzavírejte pojištění na cenu novou (ukradnou-li vám televizor, budete si chtít pořídit nový, nikoli starý), stanovte správně pojistnou částku (hodnotu majetku), posuďte objektivně hrozící rizika (povodeň na Sněžce zřejmě nehrozí, zato vichřice a sněhové kalamity mohou být časté), čtěte obchodní podmínky a smlouvu…

Většinu smluv majetkového pojištění ovšem s klientem uzavírají zprostředkovatelé. Byť by se mělo jednat o lidi sběhlé v oboru, a mnozí nepochybně jsou, mohou s cílem uzavřít alespoň nějaký obchod přistoupit na hru klienta: „Udělejte mi to co nejlevnější.“ A to se nemusí vyplácet. V případě pojistné události pak pojištění mnohdy zjišťují, že jejich smlouva nepomůže opravit střechu poškozenou vichřicí a že mohou leda použít její pevné desky místo deštníku.