Příběh: Sankce za předčasné splacení úvěru ze stavebního spoření 49 tisíc korun

Petr si v roce 2009 sjednal u jedné z předních stavebních spořitelen meziúvěr ve výši 1 000 000 korun a úvěr ze stavebního spoření ve výši 600 000 korun za účelem výstavby rodinného domu. Na konci roku 2013, ještě ve fázi meziúvěru, se rozhodl, že úvěr předčasně splatí. To mu ovšem spořitelna odmítla povolit. Místo toho Petrovi nabídla, že mu po dobu splácení meziúvěru sníží úrokovou sazbu, takže by splácel stejně dlouho, ale méně. Klient však trval na tom, že chce splatit celou částku najednou a zbavit se tak celého dluhu. Spořitelna mu následně za předčasné odstoupení od smlouvy ke splácené částce připočítala smluvní pokutu ve výši 49 000 korun.

S touto částkou klient nesouhlasil, protože mu stavební spořitelna pokutu naúčtovala podle aktuálního sazebníku, která byla 10× vyšší než částka, která by vycházela ze sazebníku platného v době uzavření smlouvy (0,5 % × 5 %). I přes svůj nesouhlas však poplatek pro jistotu uhradil, aby případně nenastaly další problémy. Poté se obrátil na společnost Vaše nároky.cz. Spolupracující právník v předžalobní výzvě stavební spořitelnu vyzval k vrácení poměrné části zaplacené částky (49 000 Kč – 4900 Kč, což byl původně smluvený poplatek za předčasné splacení). Spořitelna poté klientovi celou požadovanou částku vrátila, aniž by bylo nutné přistoupit k soudnímu řízení.

„V tomto případě bylo na místě, že se klient nesmířil se zaplacením požadovaného poplatku. Sazebník totiž nebyl nedílnou součástí smlouvy. Navíc se zcela zásadním způsobem změnilo znění sazebníku, aniž by s tím klient souhlasil. Navíc klient nebyl o změně ani nijak informován. Proto banka musela vycházet z původní verze sazebníku a klientovi velkou část zaplaceného poplatku vrátit,“ uvedl Oto Strmiska, specialista na odškodnění z Vaše nároky.cz.

„Požadování poplatků, které mají postihnout klienta, nemusí být oprávněné. Podobné poplatky totiž mohou mít funkci smluvní pokuty. Takováto smluvní pokuta pak může být nedůvodná hned z několika samostatných důvodů. Klienta totiž není možné sankcionovat za výkon svého práva, které není porušením žádné povinnosti. Jestliže klient nic neporušil a rozhodl se pouze vykonat své právo, které mu umožňuje smlouva, tak po něm není možné nárokovat pokutu. Další důvod může spočívat v tom, že smluvní pokuta nebyla součástí smlouvy. V rámci spotřebitelských smluv totiž nemůže být smluvní pokuta součástí všeobecných obchodních podmínek, ale musí být na samostatné listině podepsané klientem. Jestliže by se tedy smluvní pokuta schovávala za poplatek uvedený v sazebníku, který klient nepodepsal a bylo na něj pouze ve smlouvě odkázáno, tak jej není možné požadovat,“ dodal Oto Strmiska.