Výhodou příjmu z pronájmu je skutečnost, že se v případě příjmu z pronájmu neplatí povinné zdravotní a sociální pojištění. Právě povinné zdravotní a sociální pojištění přitom výrazně prodražuje cenu práce.
Níže v textu si porovnáme zdanění u příjmu ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti a pronájmu. Ve všech třech případech bude celkový příjem občana shodný, celkové zdanění však rozdílné.
Porovnání je potřeba provádět opatrně, neboť výpočet je odlišný. Např. u celkového zdanění ze závislé činnosti (práce) je potřeba zohlednit i povinné pojistné placené zaměstnavatelem.
1) Příjem ze závislé činnosti
Zaměstnanec pan Zelený stojí svého zaměstnavatele ročně 643 200 Kč (jeho měsíční hrubá mzda je 40 000 Kč a dalších 13 600 Kč měsíčně zaplatí za pana Zeleného jeho zaměstnavatel na povinném pojistném). Pan Zelený neuplatňuje žádné nezdanitelné položky ani slevy na dani. Kolik zaplatí pan Zelený za rok na povinných odvodech, včetně sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem? Jak se liší mzdové náklady zaměstnavatele a čistý roční disponibilní příjem pana Zeleného?
Text |
Částka |
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů (40 000 Kč x 12 měsíců) |
480 000 Kč |
Úhrn povinného pojistného (480 000 Kč x 34 %) |
163 200 Kč |
Dílčí základ daně (480 000 Kč + 163 200 Kč) |
643 200 Kč |
Daň z příjmu (643 200 Kč x 15 %) |
96 480 Kč |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Daň z příjmu FO po slevě (96 480 Kč – 24 840 Kč) |
71 640 Kč |
Zdravotní pojištění (480 000 Kč x 4,5 %) |
21 600 Kč |
Sociální pojištění (480 000 Kč x 6,5 %) |
31 200 Kč |
Celkový čistý disponibilní příjem (480 000 Kč – 71 640 Kč – 21 600 Kč – 31 200 Kč) |
355 560 Kč |
Daňové zatížení celkem (643 200 Kč – 355 560 Kč) |
287 640 Kč |
Celkové zdanění (287 640 Kč: 643 200 Kč) |
44,7 % |
Zdroj: vlastní výpočet autora
2) Příjem ze samostatně výdělečné činnosti
OSVČ pan Modrý má roční příjem 643 200 Kč a skutečné výdaje 257 280 Kč. Rovněž pan Modrý neuplatňuje žádné nezdanitelné položky. Jaké je zdanění na straně OSVČ pana Modrého?
Text |
Částka |
Příjem ze samostatné výdělečné činnosti |
643 200 Kč |
Výdaje ze samostatné výdělečné činnosti |
257 280 Kč |
Dílčí základ daně ze samostatné činnosti (643 200 Kč – 257 280 Kč) |
385 920 Kč |
Zaokrouhlený základ daně na sta dolů |
385 900 Kč |
Daň z příjmu (385 900 Kč x 15 %) |
57 885 Kč |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Daň z příjmu FO po slevě (57 885 Kč – 24 840 Kč) |
33 045 Kč |
Zdravotní pojištění (385 920 Kč x 50 % x 13,5 %) |
26 050 Kč |
Sociální pojištění (385 920 Kč x 50 % x 29,2 %) |
56 345 Kč |
Celkový čistý disponibilní příjem (385 920 – 33 045 Kč – 26 050 Kč – 56 345 Kč) |
270 480 Kč |
Daně celkem (33 045 Kč + 26 050 Kč + 56 345 Kč) |
115 440 Kč |
Zdanění celkem (115 440 Kč: 385 920 Kč) |
29,9 % |
Zdroj: vlastní výpočet autora
3) Příjem z pronájmu
Zaměstnanec pan Černý stojí svého zaměstnavatele ročně 160 800 Kč (jeho měsíční hrubá mzda je 10 000 Kč a dalších 3 400 Kč měsíčně zaplatí za pana Zeleného jeho zaměstnavatel). Dále měl pan Černý příjem z pronájmu ve výši 482 400 Kč a výdaje 144 720 Kč. Jaké je zdanění na straně pana Černého?
Text |
Částka |
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů (10 000 Kč x 12 měsíců) |
120 000 Kč |
Úhrn povinného pojistného (120 000 Kč x 34 %) |
40 800 Kč |
Dílčí základ daně (120 000 Kč + 40 800 Kč) |
160 800 Kč |
Příjem z pronájmu |
482 400 Kč |
Výdaj z pronájmu |
144 720 Kč |
Dílčí základ daně z pronájmu |
337 680 Kč |
Základ daně zaokrouhlený na sta dolů (160 800 Kč + 337 680 Kč) |
498 400 Kč |
Daň z příjmu (498 400 Kč x 15 %) |
74 760 Kč |
Sleva na poplatníka |
24 840 Kč |
Daň z příjmu FO po slevě (74 760 Kč – 24 840 Kč) |
49 920 Kč |
Zdravotní pojištění (120 000 Kč x 4,5 %) |
5 400 Kč |
Sociální pojištění (120 000 Kč x 6,5 %) |
7 800 Kč |
Celkový čistý disponibilní příjem (120 000 Kč + 337 680 – 49 920 Kč – 5 400 Kč – 7 800 Kč) |
394 560 Kč |
Daňové zatížení celkem (40 800 Kč + 49 920 Kč + 5 400 Kč + 7 800 Kč) |
103 920 Kč |
Celkové zdanění (103 920 Kč: 498 480 Kč) |
20,8 % |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Závěrem
Zdanění u pronájmu je citelně nižší než u zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Situace se může samozřejmě v jednotlivých případech lišit, záleží na zvolených údajích, vždy však bude platit, že zdanění u pronájmu je nízké, neboť se ze zisku z pronájmu neodvádí sociální a zdravotní pojištění.
Ve zvoleném příkladu jsme navíc počítali se skutečností, že skutečné výdaje u pronájmu jsou na úrovni 30 %. Pokud by v praxi byly skutečné výdaje nižší a při výpočtu daňové povinnosti se přesto uplatní zákonných 30% výdajový paušál, v těchto případech by bylo efektivní zdanění u pronájmu ještě nižší.
Stejně nižší by mohlo být i nepatrně nižší zdanění na straně OSVČ, pokud by skutečné výdaje byly nižší, než je výdajový paušál pro danou činnost (výdajový paušál se pohybuje od 40 % do 80 %).