Dostane-li se člověk do situace, kdy se nemůže postarat o své bydlení sám, přichází na pořad dne sociální dávky. Ty bývaly zaměřené především na domácnosti s dětmi, neboť sloužily též jako prorodinná podpora. Časy se ale mění a přibývá bezdětných podporovaných domácností.
Příspěvek na bydlení byl ještě v roce 2006 počítán z jiné konstrukce životního minima, které výrazně zvýhodňovalo vícečetné domácnosti – tedy především rodiny s dětmi. V té době tuto dávku přijímalo přes 160 tisíc rodin s dětmi, což představovalo více než 70 % všech příjemců této sociální podpory.
S novou konstrukcí příspěvku na bydlení počet příjemců podpory klesl – a to celkově o více než 125 tisíc. Zároveň ale klesá podíl podporovaných rodin s dětmi, který v roce 2010 činil již jen 57 %.
Tabulka 1: Počet domácností s příspěvkem na bydlení
Rok |
Rodiny (domácnosti) |
||
bez dětí |
s dětmi |
celkem |
|
absolutní počty |
|||
2006* |
65 283 |
164 553 |
229 835 |
2007 |
38 791 |
65 670 |
104 460 |
2008 |
32 893 |
53 590 |
86 482 |
2009 |
39 072 |
58 819 |
97 891 |
2010 |
52 539 |
69 624 |
122 164 |
relativní zastoupení (v %) |
|||
2006 |
28,4 |
71,6 |
100,0 |
2007 |
37,1 |
62,9 |
100,0 |
2008 |
38,0 |
62,0 |
100,0 |
2009 |
39,9 |
60,1 |
100,0 |
2010 |
43,0 |
57,0 |
100,0 |
* původní konstrukce dávky vázaná na dvojsložkové životní minimum
Zdroj: MPSV, OSMD
Doplatek na bydlení na rozdíl od příspěvku na bydlení vždy přijímalo více bezdětných rodin než rodin s dětmi. Důvodem je především zacílení této dávky, kterou mohou čerpat i obyvatelé ubytoven, které zpravidla nejsou využívány rodinami – a mnohdy to ani není umožněno. I u této dávky v hmotné nouzi ale podíl domácností s vyživovanými dětmi nadále klesá.
Tabulka 2: Počet domácností s doplatkem na bydlení
Rok |
Rodiny (domácnosti) |
||
bez dětí |
s dětmi |
Celkem |
|
absolutní počty |
|||
2007 |
15 140 |
12 200 |
27 340 |
2008 |
12 069 |
8 189 |
20 258 |
2009 |
12 174 |
7 711 |
19 885 |
2010 |
14 538 |
8 397 |
22 935 |
relativní zastoupení (v %) |
|||
2007 |
55,4 |
44,6 |
100,0 |
2008 |
59,6 |
40,4 |
100,0 |
2009 |
61,2 |
38,8 |
100,0 |
2010 |
63,4 |
36,6 |
100,0 |
Zdroj: MPSV, OSMD
A co víc, roste podíl jednotlivců, kteří sociální dávky na bydlení pobírají. Jednočlenné domácnosti jsou především domácnosti důchodců. Proč roste jejich podíl? Důvody jsou nasnadě. V prvé řadě za růstem podílu jednočlenných domácností mezi příjemci dávek stojí demografický vývoj, kdy roste podíl penzistů. A v druhé řadě to odpovídá vývoji penzí, které zpravidla rostou pomaleji než náklady na bydlení.
Tabulka 3: Podíl jednotlivců na příjemcích příspěvku na bydlení
Rok |
Rodiny (domácnosti) |
||
jenotlivců |
ostatní |
celkem |
|
absolutní počty |
|||
2006* |
47 752 |
182 083 |
229 835 |
2007 |
29 760 |
74 700 |
104 460 |
2008 |
26 484 |
59 998 |
86 482 |
2009 |
31 679 |
66 212 |
97 891 |
2010 |
42 140 |
80 024 |
122 164 |
relativní zastoupení (v %) |
|||
2006 |
20,8 |
79,2 |
100,0 |
2007 |
28,5 |
71,5 |
100,0 |
2008 |
30,6 |
69,4 |
100,0 |
2009 |
32,4 |
67,6 |
100,0 |
2010 |
34,5 |
65,5 |
100,0 |
Zdroj: MPSV, OSMD
Ostatně rostoucí podíl penzistů ukazují i přímé statistiky příspěvku na bydlení. Mezi příjemci vzrostl podíl penzistů z necelých 12 % na více než 20 % za pouhých 5 let.
Tabulka 4: Podíl penzistů na příjemcích příspěvku na bydlení
Rok |
Rodiny (domácnosti) |
||
důchodců |
ostatní |
celkem |
|
absolutní počty |
|||
2006* |
26 844 |
202 992 |
229 835 |
2007 |
14 101 |
90 359 |
104 460 |
2008 |
13 799 |
72 684 |
86 482 |
2009 |
17 678 |
80 213 |
97 891 |
2010 |
24 571 |
97 593 |
122 164 |
relativní zastoupení (v %) |
|||
2006 |
11,7 |
88,3 |
100,0 |
2007 |
13,5 |
86,5 |
100,0 |
2008 |
16,0 |
84,0 |
100,0 |
2009 |
18,1 |
81,9 |
100,0 |
2010 |
20,1 |
79,9 |
100,0 |
Zdroj: MPSV, OSMD
V domácnostech důchodců převažují starobní důchodci z přibližně 70 %. A mezi starobními důchodci pobírajícími příspěvek na bydlení žije přes 95 % v jednočlenných domácnostech.
Podobná situace je u doplatku na bydlení, Jehož příjemci jsou jednotlivci z větší části. Zde se ale jedná pravděpodobně především o lidi z ubytoven, nikoli o penzisty. Lidé v ubytovnách a v podnájmech nemají možnost získat příspěvek na bydlení, a tak jsou v případě finanční tísně odkázáni právě na doplatek na bydlení.
Tabulka 5: Podíl jednotlivců na příjemcích doplatku na bydlení
Rok |
Rodiny (domácnosti) |
||
jenotlivců |
ostatní |
celkem |
|
absolutní počty |
|||
2007 |
12 422 |
14 918 |
27 340 |
2008 |
10 335 |
9 923 |
20 258 |
2009 |
10 577 |
9 308 |
19 885 |
2010 |
12 701 |
10 234 |
22 935 |
relativní zastoupení (v %) |
|||
2007 |
45,4 |
54,6 |
100,0 |
2008 |
51,0 |
49,0 |
100,0 |
2009 |
53,2 |
46,8 |
100,0 |
2010 |
55,4 |
44,6 |
100,0 |
Zdroj: MPSV, OSMD
Starobní důchodci přitom mezi příjemci doplatku na bydlení představují pouze zanedbatelné necelé jedno procento.
Tabulka 6: Podíl jednotlivců na příjemcích doplatku na bydlení
Rok |
Rodiny (domácnosti) |
||
důchodců |
ostatní |
celkem |
|
absolutní počty |
|||
2007 |
180 |
27 160 |
27 340 |
2008 |
182 |
20 076 |
20 258 |
2009 |
182 |
19 703 |
19 885 |
2010 |
206 |
22 729 |
22 935 |
relativní zastoupení (v %) |
|||
2007 |
0,7 |
99,3 |
100,0 |
2008 |
0,9 |
99,1 |
100,0 |
2009 |
0,9 |
99,1 |
100,0 |
2010 |
0,9 |
99,1 |
100,0 |
Zdroj: MPSV, OSMD
V dohledné době se ale statistiky opět změní. Vláda nyní připravuje novelu sociálních dávek na bydlení a svůj návrh zákona připravilo i Občanské sdružení majitelů bytů, domů a dalších nemovitostí. Důraz by potom měl být kladen na větší adresnost sociálních dávek a na tlak na řešení vlastní bytové situace domácnostmi ve finanční tísni.