EUR 25.330

USD 24.057

REPO sazba ČNB 4.0 %

Inflace 2.8 %

EUR 25.330

USD 24.057

Slováci si půjčují méně než Češi, měsíčně ale splácí stejně

 


 

Slováci si berou nižší hypotéky

Slováci si v průměru půjčují nižší částky než Češi. Nejnižší úvěry na bydlení si v loňském roce na Slovensku brali lidé v Prešovském kraji, a to v přepočtu 1,1 milionu korun. Zatímco v Česku dosahovala nejnižší průměrná výše hypotéky v hodnotě 1,4 milionu korun v Karlovarském kraji. Vyplývá to z českých a slovenských údajů ČSOB a Hypoteční banky.

Nejvyšší průměrná výše hypotečního úvěru, s výjimkou Bratislavy, dosáhla na Slovensku 1,3 milionu korun v Trnavském kraji. V Česku to bylo 1,8 milionu korun v kraji Plzeňském. Samozřejmě pokud nepočítáme Prahu a Středočeský kraj, kde si lidé půjčovali přibližně 2,3 milionu korun. 

V Trenčanském kraji si pořizovali lidé hypoteční úvěr v průměrné výši 1,17 milionu korun, přičemž jen o kousek vedle přes hranice ve Zlínském kraji si lidé půjčovali v průměru 1,52 milionu korun. Podobná situace je u hranic mezi Moravskoslezským krajem a Žilinskem. Na Žilinsku byla průměrná výše hypotečního úvěru pouze 1,23 milionu korun, zatímco na opačné straně hranic dosahoval průměrný hypoteční úvěr 1,61 milionu korun.

Češi platí nižší měsíční splátky   

Měsíční splátky hypotéky na Slovensku dosahují více než 9 000 korun. Dokonce i v Praze, kde jsou splátky hypotéky nejvyšší z celé České republiky, splácí lidé méně, a to přibližně 8 500 korun. S měsíční splátkou 5 844 korun platí v Česku nejméně obyvatelé Olomoucka. Na Slovensku je krajem s nejnižší splátkou ve výši 5 908 korun kraj Prešovský.

Pokud bychom nebrali v úvahu průměrné výše měsíční splátky v Bratislavě, pak by Slováci nejvíce platili v Trnavském kraji (6 748 korun). V Česku je to se splátkou 6 826 korun Plzeňský kraj, samozřejmě pokud opomeneme Prahu.   

REKLAMA

Nejbližší jsou si kraje kolem hranic

Ceny bydlení kolem česko-slovenských hranic jsou si nejbližší. Ve Zlínském kraji byla měsíční splátka hypotéky prakticky stejná jako u sousedů z Trenčínského kraje. Úvěr na bydlení v téměř stejné výši si pořizovali lidé v Bratislavském kraji a Jihomoravském kraji. 

„Ukázalo se, že lidé v bezprostředně sousedících regionech platí za bydlení v obou zemích stejně, což je poměrně zajímavý fakt. V Jihomoravském kraji byla loni průměrná výše hypotečního úvěru 1,76 milionu korun, v sousedním Bratislavském 1,79 milionu korun (při kurzu 28 CZK/EUR),“ říká Marie Mocková, tisková mluvčí Hypoteční banky.

Ceny nemovitostí mírně rostou i u sousedů

Slovensko zažívalo realitní boom stejně tak jako Česká republika v roce 2008. Od té doby ceny všech nemovitostí klesaly. Bydlení bylo možné pořídit o 15 až 20 procent levněji než v době před krizí. Již třičtvrtě roku ale ceny nemovitostí na Slovensku pozvolna rostou. V prvním čtvrtletí ceny vzrostly o 8 EUR/m2 na 1 226 EUR/m2, což představuje meziroční zvýšení o 0,4 procenta. V České republice byl růst o něco vyšší, jen za poslední kvartál ceny bytů vzrostly v průměru o jedno procent. Kromě Prahy, která rostla pouze o 0,6 procenta.

Hypoteční trh se vyvíjí podobně

Vývoj hypotečního trhu je v obou zemích podobný. Rekordy lámou jak úrokové sazby, tak objemy úvěrů na bydlení i u našich sousedů. Vysokým objemům sjednaných úvěrů na bydlení na Slovensku stejně tak jako v Česku nahrávají nejen nízké úrokové sazby a pozitivní vývoj reálné ekonomiky, ale také růst poptávky po novém bydlení.

REKLAMA

Objem úvěrů na bydlení dosáhl na Slovensku na konci března rekordních 539 milionů eur (přibližně 15 miliard korun) po meziročním nárůstu o 16 procent. V Česku se objem sjednaných hypotečních úvěrů za první čtvrtletí vyšplhal na více než 38,4 miliard korun.

Průměrná úroková sazba se na Slovensku počítá trochu jinak než v Česku, i tak jsou úrovně úrokových sazeb v obou zemích velmi nízké. Průměrná úroková sazba v Česku měřená Fincentrum Hypoindexem poklesla z březnových 2,16 procenta dokonce na 2,11 procenta v dubnu. Na Slovensku klesla průměrná úroková sazba na konci března z 2,75 procenta na 2,66 procenta. Reálně je však možné získat na Slovensku hypotéku již od 1,49 procenta, kterou nově začala nabízet UniCredit Bank i v Česku. Tato úroková sazba je ale podmíněna zřízením dalších služeb banky.

Co ale v Čechách rozhodně nenalezneme jsou hypotéky s nulovou sazbou. Slovenská vláda zavedla tyto hypotéky, aby postrčila k nákupu vlastního bydlení mladé lidi, kteří stále ještě bydlí se svými rodiči. Tzv. „hypotéky pro mladé“ zlevňují mladým do 35 let hypotéky procentem, jehož výši stanovuje stát na každý kalendářní rok. V současné době dosahuje tato sleva 3 procenta. 

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.32 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%

5.57%

5.52%

5.51%

5.49%

5.42%

5.38%

5.34%

5.32%
Historie vývoje

 

 


Související články

Starší rodinné domy zdražují, někde až o 13 procent

V Praze vzrostla cena u starších domů meziročně téměř o 5 tisíc korun za metr čtvereční. V Brně a Plzni dokonce o osm tisíc korun. V případě Plzně se jednalo o 13% meziroční růst. Cenovému vzestupu vytvořila prostor výrazná poptávka v kombinaci s nedostatečnou nabídkou na trhu. Vyplývá to z analýzy společnosti FérMakléři.cz.

Text: redakce hypoindex.cz

Foto: Shutterstock

22. 11. 2024

Pařížská ulice se umístila opět mezi 20 nejdražšími nákupními třídami světa

V letošním 34. ročníku žebříčku realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield Main Streets Across the World se Česká republika, zastoupena Pařížskou ulicí, umístila na 20. místě. Nejdražší ulicí světa se poprvé stala evropská ulice Via Montenapoleone v Miláně, která předběhla americkou Upper 5th Avenue v New Yorku. Nejdražší ulicí v Asii se stává Tsim Sha Tsui v Hong […]

Text: redakce hypoindex.cz

Foto: Shutterstock

20. 11. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • hypo

    30 května, 2015

    Slováci si půjčují méně než češi. Úroky Slováků jsou o něco větší a platí více. Počítají se trochu jinak.

    Co tím chtěl autor říci? Nebo snad čeká autor, že mu to někdo objasní?

    Odpovědět