Stavební spoření pro novorozence? Raději ne…

Stavební spoření je atraktivním spořicím produktem díky státnímu příspěvku. Přestože klesl na 10 % z naspořené částky a dosahuje tak maximální roční výše 2 000 Kč, konzervativní Češi v něm stále vidí příležitost „bezpečně zhodnotit prostředky“. Při nepřekročení 6leté vázací doby může být při averzi k riziku zhodnocení skutečně zajímavé. Jako spořicí produkt na delší dobu je ale naprosto nevhodné. Proč?

Stavební spořitelny nabízejí dlouhodobě úrokové sazby v maximální výši 2 %, přičemž úroky dále podléhají zdanění 15% sazbou daně z příjmů stejně jako úspory v univerzálních bankách. Banky ovšem nabízejí i vyšší než 2% úrok – a to dokonce na vkladech bez výpovědní lhůty a bez jakýchkoli poplatků. Jen bez státního příspěvku. Bez podpory státu by si zřejmě nikdo nenechal úspory uvázat na šest let a ještě za to platil nemalé poplatky stavební spořitelně.

Státní příspěvek je hlavní (a zpravidla jedinou) motivací pro uzavření stavebního spoření pro lidi, kteří nechtějí čerpat úvěr. Jen díky němu je zhodnocení prostředků vyšší než na spořicích účtech – a to i po zaplacení poplatků. Jenže státní příspěvek je významný zejména při kratším spoření. Důvodem je, že se připisuje jen z objemu nově vložených prostředků. Při delším spoření již jeho význam na celkové naspořené částce klesá a roste význam úrokové sazby.

Tabulka 1: Váha státních příspěvků na vkladech klienta

Po 5 letech spoření činí váha státního příspěvku již jen 2 % z vložených prostředků klientem, po 10 letech činí již jen 1 %. To má samozřejmě vliv na efektivní zhodnocení.

Další faktory, které ovlivňují celkové zhodnocení stavebního spoření, jsou poplatky. Standardně si stavební spořitelny účtují 1 % z cílové částky, které musí klient zaplatit předem, a řádově 300 Kč ročně za vedení účtu. Chce-li klient spořit déle, musí si zvolit adekvátní cílovou částku. Cílovou částku lze sice i následně navyšovat, ovšem kromě poplatku ve výši 1 % z navýšení se může dostat do situace, kdy bude muset zaplatit poplatek za změnu tarifu.

Při pravidelném měsíčním spoření ve výši 1 700 Kč a optimální cílové částce 140 tis. Kč dosahuje po šesti letech efektivní výnos 3,95 %. Ten lze samozřejmě zvýšit tím, že jsou peníze vkládány do spořitelny jednou ročně na konci roku a v sedmém roce na začátku je proveden další vklad – a následně jsou peníze vybrány.

Tabulka 2: Efektivní roční zhodnocení při pravidelném vkladu 1 700 Kč, cílové částce 140 tis. Kč a 2% zhodnocení

Poznámka: Tabulka obsahuje efektivní zhodnocení se započítáním zaplacení poplatku za zřízení účtu a prvního ročního poplatku za vedení účtu navíc nad pravidelný měsíční vklad – pokud by k mimořádné platbě nedošlo, byl by nižší státní příspěvek.

V prvních šesti letech nelze stavební spoření bez sankcí vypovědět a peníze vybrat. Údaje v Tabulce 2 za prvních 5 let jsou tedy pouze teoretické výnosy, které klient nikdy nedosáhne. Ukazují ale velmi dobře, jak výnos zejména v prvním roce ovlivní zaplacené poplatky a následně jak roční efektivní výnos klesá se snižující se váhou státního příspěvku.

Chce-li klient spořit delší dobu, efektivní výnos dále klesá. V Tabulce 2 je nastavena optimální cílová částka, u níž by v 7. roce spoření došlo k přespoření. Při delší době spoření je tak nezbytné uzavřít smlouvu na vyšší cílovou částku, která významně ovlivní nejen výnosy v prvních letech.

Tabulka 3: Efektivní roční zhodnocení při pravidelném vkladu 1 700 Kč, cílové částce 500 tis. Kč a 2% zhodnocení

Poznámka: Ve 20. roce spoření dojde k přespoření cílové částky. Bylo by tedy nezbytné cílovou částku buď navýšit, čímž se sníží výnos v daném roce, nebo ji uzavřít vyšší od počátku, čímž by byly ovlivněny efektivní výnosy ve všech letech spoření.

Rozhodnou-li se rodiče uzavřít novorozenci stavební spoření, kterým mu chtějí spořit až do dospělosti, musí uzavřít smlouvu s cílovou částkou 500 tis. Kč. Taková smlouva je první dva roky ztrátová a nejvyššího výnosu dosáhne po šesti letech spoření (2,91 % p.a.). Vydrží-li smlouva až do 18. roku věku dítěte, dosáhne efektivní roční zhodnocení pouhých 2,38 %.

Dlouhodobý průměr inflace od roku 1996 do roku 2011 je podle dat Českého statistického úřadu 3,79 %. Pokud vynecháme první tři roky řady, kdy dosahovala inflace enormních čísel, a podíváme se na průměrnou inflaci od roku 1999 do roku 2011, dosahovala inflace 2,55 %. 18leté zhodnocení stavebního spoření je tedy reálně záporné.

Stavební spoření je schopné zhodnotit prostředky na období šesti let. Pokud ale klient zůstane u stavební spořitelny déle, jeho efektivní zhodnocení klesá. Pro dlouhodobé spoření pro děti či na penzi se stává zcela nevýhodné. Sice garantuje určité zhodnocení, ovšem to bude s největší pravděpodobností nižší než míra inflace.