ČNB bude také pokračovat v trendu zvětšování hmotnosti a ceny mincí a rozhodla se je rovnou zdvojnásobit. Důvodem také může být skutečnost, že mince tak budou o poznání větší, což zaručuje lepší vyobrazení detailů. Půjde tedy o mince o hmotnosti půl unce (15,55 g), průměru 28 milimetrů a nominální hodnotě 5 000 Kč.
Špatnou zprávou pro spekulanty je skutečnost, že ČNB se rozhodla zvýšit limitní náklad na jednu minci na 25 000 kusů. Mohlo by se zdát, že ČNB samotná spekuluje a chce využít zájem investorů, ona sama to ale odmítá. Je rovněž možné, že vhledem k podstatně vyšší ceně mincí (předběžná emisní cena je vyšší než 12 000 korun) vydá na začátku nižší počet mincí, tak jako tomu bylo u předešlých cyklů. Vše prý záleží od poptávky.
Gotický most v Písku
Přestože podle původního plánu měl být na první minci most v Lenoře, definitivní pořadí bylo poněkud změněno. Na první minci, emitované v květnu 2011, bude vyobrazen gotický most v Písku. Nazýván také Jelení most je nejstarším kamenným mostem zachovaným v původním stavu u nás. Přesné datum výstavby není známo a existuje několik teorií, ale nejpravděpodobněji to bylo ve třetí čtvrtině 13. století za vlády Přemysla Otakara II., i když první písemné známky pocházejí z roku 1348.
Most je dlouhý 109,75 metru (původní délka byla 123 metrů) široký 6,25 metru (vozovka je široká 5,7 metru). Má šest půlkruhových 8metrových oblouků a jeden 13metrový segmentový, který byl postaven po povodni v roce 1767. Most měl dvě věže, jedna ale byla zničena při povodni 1767, druhá byla zbourána v roce 1825. Původní výzdoba mostu byla tvořena kamennými kyticemi na vrcholech pilířů, dnešní barokní výzdoba pochází z konce 17. století.
Renesanční most ve Stříbře
Druhým mostem na zlatých mincích bude renesanční most ve Stříbře. Dominantou tohoto mostu je věž, která most rozděluje na renesanční tříobloukový most a dvouobloukový most zdobený plastikou. Mosty nejsou souosé, světlost obou oblouků u dvouobloukového mostu je odlišná a tříobloukový most je poměrně nízký, aby umožnil průtok vody při zvýšení hladiny řeky Mže. Most má celkovou délku 60 metrů a je široký 6 metrů.
REKLAMA
Most byl postaven Benediktem Volchem ze španělského Ferrolu v letech 1555 až 1560. Zmiňovaná věž je velkým unikátem, protože podobné věže na mostech se vyskytují již pouze v Praze, v italské Veroně nebo francouzském Cahorsu. Brána stojí na 5,15 metrů širokém návodním pilíři a jsou na ní vidět pozůstatky psaníčkových sgrafit. Patro věže brány má originální šestibokou jehlancovou stanovou střechu krytou prejzy.
Barokní most v Náměšti nad Oslavou
Třetím mostem v cyklu bude barokní most v Náměšti nad Oslavou na minci vydané v květnu 2012. Je podobný Karlovu mostu, s nímž má podobnou výzdobu (20 soch, které byly vysvěceny v roce 1744). Autorem osmi soch byl Josef Winterhalter, který byl žákem Ferdinanda Maximiliána Borkoffa, jenž vyzdoboval Karlův most. Další plastiky pak udělal Alexandr Jelínek. Most dal postavit roku 1737 hrabě Václav Adrian z Enckevoirtu. Sochařská výzdoba mostu pak byla dokončena v roce 1744.
Most byl postaven na místě tehdejšího brodu a podle kroniky jej stavěly „šelmy bezprsté“, což byli mladí poddaní, kteří se useknutím prstů snažili vyhnout vojenské službě. Most téměř zničila ve válce německá armáda, když jej podminovala, ale čtyři odvážlivci odpalovací dráty přestřihli a bomby odkutáleli do blízkého objektu. Do roku 1986 to byl jediný most ve městě přes řeku Oslavu.
Negrelliho viadukt
Čtvrtá mince s vyobrazením mostu, konkrétně Negrelliho viaduktu, bude vydána v říjnu 2012. Byl postaven v letech 1846 až 1849 a do provozu byl uveden v roce 1850. Na projektu tohoto empírového kamenného viaduktu se podíleli Jan Perner a Alois Negrelli, který spolupracoval s Francouzem Lessepsem na stavbě Suezského průplavu. Most má délku 1 110 metrů, šířka je 7,6 metru a most má celkem 85 kleneb, z nichž 76 je polokruhových, ostatní byly segmentové.
REKLAMA
Ve své době bylo účelem mostu spojit Severní státní dráhu z Drážďan s pražským Masarykovým nádražím. Na svou dobu šlo o největší železniční stavbu v Evropě, čemuž odpovídaly i náklady (do roku 1910 byl nejdelším mostem v Evropě). I když byl viadukt postupně dostavován a upravován, je dodnes původním a unikátním dílem. Promyšlenost a vyváženost stavby dokladuje i skutečnost, že bez poškození přežil povodně (byl stavěn bezprostředně po povodních).
Dřevěný most v Lenoře
Pátá mince, vydaná v květnu 2013, bude nést vyobrazení dřevěného mostu v Lenoře. Most dlouhý 25 metrů a široký 1,8 metru je tvořen dřevěnou krytou lávkou postavenou na třech kamenných pilířích ve druhé polovině 19. století.
Účelem lávky byla pomoc při splavování dřeva z lesů na Šumavě z oblasti Boubína po Kaplickém potoce a Teplé Vltavě. V otvorech na podlaze mostu se spouštěly při nízkém stavu vody tyče, které zachycovaly dřevo až do doby, než byla z okolních jezírek uvolněna vyšší vlna, která pak zadržené dřevo odnesla až do papíren ve Větřním nebo Loučovicích. I když dnes lávku využívají spíše rybáři, jde o jedinečnou památku a připomínající historii plavení dřeva po Vltavě a taktéž život místního obyvatelstva.
Most v Žampachu
Na šesté minci, vydané v říjnu 2013, bude vyobrazen železniční most v Žampachu. S výškou 41,7 metrů (jen o jeden metr nižší než Nuselský most) jde o jeden z nejvyšších kamenných viaduktů u nás i ve střední Evropě. Je vystavěn nad roklí zvanou Kocour, proto se mu někdy říká také Kocourský viadukt. Má sedm oblouků, které mají rozpětí 12,5 metru a je dlouhý 109,3 metru. Jeho podélná osa není vedena přímo, ale v oblouku s poloměrem 180 metrů.
REKLAMA
Most byl postavěn za dva roky mezi lety 1898 a 1900 a i přes poměrně časté využití ještě nebyl od svého vzniku opravován. Při pohledu zespoda jsou vidět vičnívající krakorce, které nesly příčné trámy, na něž se stavěly dřevěné obloukové výztuže pod fošnové bednění. Krakorce tam byly po dokončení ponechány prý kvůli narušení fádnosti pilířů a také aby oddělily pilíř od patky oblouku. Tuto metodu používali již staří Řimané (na mostě pracovali většinou dělníci z Itálie).
Jizerský viadukt
V květnu 2014 vyjde mince zobrazující další viadukt, konkrétně jizerský viadukt na trati Tanvald-Harrachov. Jde o jeden z mála ocelových obloukových mostů s horní mostovkou u nás. Stojí na mohutných kamenných pilířích a je součástí 12 km dlouhé "kořenovské Zubačky", původně 59 kilometrové rakousko-pruské spojnice mezi Tanvaldem a Hirschbergem.
26,5 metru vysoký viadukt přemosťuje hluboké údolí řeky Jizery a tvoří spojnici mezi Jizerskými horami a Krkonošemi na trati, na níž se nachází pět tunelů a 4,43 km dlouhá dvoupásová Abtova ozubnice v ose koleje na sedmikilometrovém úseku Tanvald – Kořenov. Ta překonává výškový rozdíl 235 metrů maximálním stoupáním až 58 promile, které je největším v České republice.
Most v Karviné-Darkově
Na osmé minci v pořadí, kterou ČNB vydá v říjnu 2014, je vyobrazen železobetonový most v Karviné-Darkově. Prakticky každý zdroj o tomto mostu napíše především jedno: při stavbě mostu bylo použito unikátní, úsporný, ale technicky velmi náročný Vierendeelův nosník v horním oblouku s prostorově velmi působivým příčným ztužením, které má podobu tří trojic vodorovných prutů nad sebou, proložených svislým středním prutem. Je dlouhý 55,8 metru a šířka i výška jsou 6,25 metru.
Most byl postaven v roce 1925, ale v letech 2003 až 2004 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a sanací, při níž dostal novou fasádu. Od té doby je navíc používán pouze pěšími a cyklisty, do té doby byl intenzivně využíván osobní i nákladní dopravou k blízkému Dolu Darkov a hosty lázní. Při rekonstrukci musel být most kvůli zkušenostem s velkou vodou zvednutý.
Žďákovský most
Předposlední mince s tématem mostu bude vydaná v květnu 2015 a bude zobrazovat Žďákovský obloukový most v Jižních Čechách. Jeho výstavba trvala od roku 1957 do roku 1967 (s přestávkou od 1960 do 1964) a po dokončení byl považován za největší prostý plnostěnný dvoukloubový ocelový obloukový most na světě. Původně byl projektován již v roce 1941, ale stavba Orlické přehrady změnila plány, protože hladina Vltavy se zvýšila o 19 metrů.
Primát největšího mostu ve své třídě sice ztratil, ale přesto jsou jeho rozměry úctyhodné. Celková délka je 542,91 metru a rozpětí oblouku podepírajícího dvouproudou vozovku je 379,60 metru. Výška nad hladinou dosahuje 50 metrů. Hmotnost oblouku je 3 100 t, hmotnost veškeré použité oceli pak 4 116 tun. Autory projektu byly společnosti Pragoprojekt a Hutní projekt Praha. Stavbu provedl podnik Hutní montáže Ostrava-Vítkovice.
Mariánský most
Nejmladším a posledním mostem zobrazeným na minci z října 2015 bude Mariánský most v Ústí nad Labem. Jde o jeden z nejhezčích a nejmodernějších mostů u nás, který je novou dominantou města (to bylo také záměrem při vypsání soutěže). Autorem zavěšené konstrukce na dvou šedesátimetrových pylonech, z nichž dvakrát 15 lan nese 179 metrů dlouhou mostovku, je architekt Roman Koucký. Nosná lana vybíhají z pylonů pouze jednostranně, což je u nás unikátem a vypočtení přesných ohybových momentů pylonu bylo poměrně náročnou úlohou.
Most byl otevřen v roce 1998, získal několik ocenění a odolal také velké povodni v roce 2002. Je zčásti ocelový a zčásti železobetonový. Po estetické stránce tvoří most zajímavou protiváhu Mariánské skále v místě zvaném Ústecká brána. Most váží 3500 tun a výška pylonů by měla být shodná s výškou ústeckého kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Vstoupit do diskuze
0 komentářů