dTest: Smlouvu uzavřenou s podomním obchodníkem lze vypovědět hned, ne až po zahájení dodávek, jak tvrdí dodavatelé

„Dodavatelé energií bohužel často místo plnění svých zákonných povinností hledají cesty, jak se jim vyhnout nebo je obejít. Vymýšlí nejrůznější kličky, kterými spotřebitele krátí na jejich právech. Jednou z nich je i nesmyslný výklad počátku lhůty pro výpověď smlouvy,“ komentuje situaci Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Již před novelou energetického zákona bylo možné odstupovat od smluv uzavíraných bez současné fyzické přítomnosti dodavatele a spotřebitele (tzv. distančních smluv) a od smluv uzavíraných mimo obvyklé obchodní prostory. Jde o smlouvy sjednané například prostřednictvím internetu či telefonu a o smlouvy uzavřené s podomním či pouličním prodejcem. Od takových smluv je možné odstoupit ve lhůtě 14 dnů od jejich uzavření. Smlouva se tím ruší od počátku.

Od 1. ledna 2016 přibyla ještě možnost ukončit distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obvyklé obchodní prostory i výpovědí podanou ve lhůtě do 15 dnů od zahájení dodávek. Spornou se ukázala otázka, od kdy je možné smlouvu vypovědět. Někteří dodavatelé totiž odmítají výpověď od zákazníků přijmout s tím, že může být podána až po zahájení dodávek.

Energetický regulační úřad vydal 28. dubna 2016 stanovisko, že lhůta pro podání výpovědi smlouvy uzavřené na dálku či s podomním obchodníkem běží ode dne uzavření smlouvy, i když energetický zákon výslovně neuvádí počátek lhůty pro podání výpovědi. Stejný názor má i Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Lhůta končí 15. den po zahájení dodávky. Výpovědní doba činí 15 dnů a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli. „Dodavatel v tomto případě nemůže vůči spotřebiteli uplatňovat v souvislosti s výpovědí smlouvy žádnou sankci, tedy například smluvní pokutu či poplatek za ukončení smlouvy,“ vysvětluje Lukáš Zelený. A dodává: „Jsme rádi, že Energetický regulační úřad vyložil počátek výpovědní lhůty stejně, jako ho vykládáme od počátku my. Jiný výklad by byl nejen nelogický, ale zhoršil by i postavení spotřebitelů, což jistě nebylo účelem novely energetického zákona.“

Tisková zpráva: dTest

^REKLAMA