Schyluje se k další bitvě o zákonné pravomoci ČNB
Česká národní banka (ČNB) svůj boj o zákonné pravomoci nevzdává. Novelu zákona o ČNB, která má posílit pravomoc centrální banky především v oblasti regulace hypoték, poslalo ministerstvo financí znovu do připomínkového řízení. Jaké má novela šance na úspěch?
Novelu zákona o ČNB schválila již na začátku roku 2017 předchozí vláda. Poslanecká sněmovna se ale k projednávání návrhu před loňskými volbami již nedostala. Novela, která zvedla vlnu nevole z řad poslanců i finančních institucí, tak šla na chvíli k ledu.
Centrální banka ale boj nevzdávala a na novele nadále spolupracovala s ministerstvem financí, které minulý týden předložilo návrh znovu do připomínkového řízení. Kola legislativní procesu se tak znovu roztočila.
Doporučení ČNB nestačí
ČNB usiluje o zákonné pravomoci především kvůli hypotékám. V současné době mají omezení, kterými centrální banka určuje pravidla na hypotečním trhu, formu doporučení. To ale centrální bance nestačí a dodržování omezení hypoték si chce vynucovat zákonem.
Návrh počítá s možností závazně určovat horní hranice tří ukazatelů, které ČNB již v současné době pro omezení poskytování hypoték využívá. S omezování hypoték formou doporučení začala centrální banka již na podzim roku 2016, kdy “zakázala“ tzv. stoprocentní hypotéky.
V loňském roce pokračovala ČNB v omezení výše úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti (ukazatel LTV). Postupně doporučila bankám, aby neposkytovali úvěry nad 90 procent zástavní hodnoty nemovitosti a v rozmezí od 80 do 90 procent LTV poskytovali maximálně 15 procent nových úvěrů během kalendářního čtvrtletí.
Naposledy udeřila ČNB proti hypotékám v červnu, kdy v rámci svých doporučení stanovila limity tzv. dluhových ukazatelů. Výše celkového dluhu žadatele o hypotéku nebude smět od října překročit devítinásobek jeho ročního příjmu (ukazatel DTI) a zároveň měsíční splátka dluhu musí být nižší než 45 procent jeho čistého měsíčního příjmu (ukazatel DSTI).
Bankám sice chvíli trvá, než si na nová doporučení zvyknou, nakonec je ale vesměs dodržují. ČNB ale vadí, že si jejich dodržování nemůže vynutit. Bankám za nedodržování doporučení hrozí, že ČNB zvýší požadavky na jejich rezervy, případně může v bance provést hloubkovou kontrolu.
Novela zákona o ČNB počítá s pokutou za překročení stanovených limitů až 10 milionů korun. Výše sankce se podle návrhu bude odvíjet „od závažnosti jednotlivý skutkových podstat nových přestupků“.
Refinancovaní opatření neomezí
Úvěrové ukazatele se nebudou týkat refinancovaných a refixovaných úvěrů, nesmí ale dojít k navýšení zůstatkové hodnoty úvěru. Navíc budou mít banky možnost ve specifických případech poskytnou až pět procent úvěrů nad stanovené horní hranice jednoho či více úvěrových ukazatelů.
„Tato výjimka zohledňuje zejm. výjimečné případy spotřebitelů, u kterých je požadavek dodržení horní hranice jednoho nebo více úvěrových ukazatelů zcela nedůvodný, např. vzhledem k jejich nestandardním majetkovým poměrům, které sice způsobují překročení horní hranice jednoho nebo více úvěrových ukazatelů, nicméně schopnost řádně splácet, resp. splatit úvěr, tedy návratnost z pohledu banky, je dostatečně spolehlivě zajištěna,“ uvádí návrh.
Zároveň ČNB bude muset minimálně dvakrát ročně přezkoumat podmínky nastavených limitů. Pokud se na trhu změní podmínky a dojde ke zmírnění rizik, musí centrální bezprostředně uvolnit či zrušit stanovené horní hranice úvěrových ukazatelů. Naopak při zpřísnění limitů má ČNB povinnost oznámit opatření minimálně čtyři měsíce dopředu.
ČNB usiluje o zákonné pravomoci zejména kvůli omezení rizik pro finanční stabilitu. Obává se především vzniku spirály mezi růstem cen nemovitostí a úvěrů na jejich pořízení. Navrhovaná opatření mají podle důvodové zprávy přispět „k ochraně trhu obytných nemovitostí před vznikem spekulativních bublin a současně přispět k omezení rizika nadměrného zadlužování domácností.“
Podle důvodové zprávy mohou výše uvedená opatření ovlivnit „rozsah a podmínky možného čerpání úvěrů spotřebiteli a může dojít k situaci, že některým spotřebitelům nebude úvěr poskytnut, a bude tak ovlivněna jejich sociální situace.“
A právě i tyto důvody vyvolaly vlnu odporu již v loňském roce, když se novela projednávala. Proti novele se postavila řada poslanců a odborníků z finančních institucí i zprostředkovatelských společností. Kritizovali především vliv na dostupnost vlastního bydlení, přesun zájemců o bydlení do šedé sféry a minimální vliv na vývoj situace na nemovitostním trhu.
REKLAMA
Jaké jsou šance ČNB?
Postoj odpůrců se za poslední rok nezměnil a přibyla k nim dokonce i Česká bankovní asociace (ČBA), která ještě v té době zastávala neutrální stanovisko. „Zákonnou pravomoc by měla mít ČNB jen na maximální výši hypotéky k hodnotě nemovitosti a v tomto smyslu budeme aktivně vystupovat, například v debatách, které se k novému zákonu povedou. Snažíme se, aby další dva příjmové ukazatele v zákoně nebyly,” uvedl již v červnu Vladimír Staňura, poradce výkonného ředitele ČBA.
Pokud by novela prošla legislativním procesem podle plánu, měla by nabýt účinnosti září 2019. Proti centrální bance ovšem kromě kritiků stojí i statistiky, které ukazují, že hypoteční trh se začal ochlazovat a rostoucí ceny nemovitostí může zastavit jen větší výstavba bytů. ČNB tak bude mít nelehký úkol přesvědčit poslance, aby pro novelu zvedli ruku.