Celopražský developerský fond pro veřejné investice: Pomůže výstavbě nebo prodraží byty?

Příspěvek výměnou za jasná pravidla pro schvalování nové výstavby

Někteří developeři jsou připraveni do fondu přispívat, ale pod podmínkou, že veřejná správa nebude následně podmiňovat schválení projektu dalšími podmínkami ani realizaci projektu následně bránit, typicky při změně politické reprezentace. Podle představ Sdružení pro architekturu a rozvoj by příspěvky spravoval magistrát.
Příspěvky developerů na infrastrukturu nejsou v Praze nic nového, již dnes jednotlivé městské části uzavírají s developery smlouvy o spolupráci, přičemž postup městských částí je v tomto ohledu nejednotný.
Zásady spolupráce mezi městem a investory jako dokument popisující pravidla těchto investic mají v tomto okamžiku vytvořena jen některá česká města (například Jihlava) nebo městské části v Praze (například Praha 5). Nejednotnost přístupu k této problematice vede k nemožnosti odhadnout výši celkových nákladů spojených s projektem ze strany developerů.
Také si přečtěte: Jak se developerům líbí nový stavební zákon

Dobrovolná investice nebo sektorová daň?

Do fondu by developeři přispívali podle předem určeného klíče. „Adekvátní příspěvek od bytových developerů by byl 500 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy (HPP), tedy zhruba 50 tisíc korun za byt. Při 5 600 prodaných nových bytech v loňském roce by tak Praha mohla získat jen od bytových stavitelů kolem 280 milionů korun na veřejné investice,“ uvedl šéf Central Group Dušan Kunovský. S obdobnou výší příspěvku počítají pravidla pro finanční účast developerů již nyní v některých městských částech.
U dalších typů projektů by příspěvek mohl být dokonce ještě vyšší. Za metr čtvereční hrubé podlažní plochy komerčních prostor se hovoří o částce 750 korun, u průmyslových objektů by mohlo jít dokonce o částku 1 000 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy. Sdružení pro architekturu a rozvoj nevylučuje ani nefinanční plnění, například převod nemovitostí v odpovídající hodnotě do majetku města či městské části.

„Tento nápad je nutné odmítnout hned v počátku, protože by šlo fakticky o sektorovou daň trestající úspěšné firmy, které se dokázaly prokousat neuvěřitelným byrokratickým martyriem povolovacího procesu,“ míní šéf developerské společnosti EKOSPOL Evžen Korec.
„Navíc by to dopadlo hlavně na zájemce o nové byty, protože vyšší náklady by investor zcela logicky promítl do vyšší ceny bytu,“ upozorňuje Korec.

Budovat infrastrukturu by měl stát, který z výstavby profituje nejvíce

Podle Korce se rentabilita výnosů developera pohybuje okolo deseti procent. Státní rozpočet přitom z téhož projektu neinkasuje pouze daň z přidané hodnoty (15 procent, v některých případech dokonce 21 procent), ale i daň z příjmů od všech společností podílejících se na výstavbě.
Odborníci se shodují na tom, že je potřeba dát k dispozici obecním samosprávám větší podíl na daňových výnosech souvisejících s výstavbou. „Je nutné, aby stát dával obcím více prostředků na financování veřejné infrastruktury jako jsou například školy. Stát a veřejná správa jsou tady přece od toho, aby tyto klíčové prvky občanské vybavenosti zajišťovaly,“ uvádí pražská radní Hana Kordová Marvanová.
Největší zátěž spojenou s novou výstavbou nesou právě samosprávy, zatímco finanční prostředky pro rozvoj dopravní infrastruktury a občanské vybavenosti v souvislosti s výstavbou jim chybí.
Povinný příspěvek do fondu by tedy museli zafinancovat opět kupující. „Developer by totiž tyto vícenáklady musel promítnout do ceny bytu, takže by nové dětské hřiště, chodník či osvětlení v konečném důsledku zaplatili noví majitelé,“ upozorňuje Evžen Korec. „Zavedení speciálního poplatku pouze pro developery by jen zhoršilo už tak katastrofální dostupnost vlastního bydlení,“ uzavírá.

^REKLAMA