Územní plán: K čemu slouží a co když obec územní plán vůbec nemá?
Územně plánovací dokumentace
Souhrnným názvem územně plánovací dokumentace se označuje soubor dokumentů, které určují, jak se má využívat a rozvíjet určité území. Vyplývá z ní, zda je možné na pozemcích v daném území postavit nové stavby a jakým způsobem mohou být využívány ty stávající.
Součástí územně plánovací dokumentace jsou podle stavebního zákona:
- Zásady územního rozvoje na úrovni kraje jsou závazné při pořizování územních a regulačních plánů. Zásady územního rozvoje vydává krajské zastupitelstvo jako opatření obecné povahy.
- Územní plán se vztahuje na území určité obce, stanovuje zastavěné území, plochy a koridory a podmínky pro jejich využití. Je závazný při vydávání regulačních plánů a rozhodování v území. Jako opatření obecné povahy vydává územní plán zastupitelstvo obce a uveřejňuje ve elektronické podobě na webových stránkách obce. Územní plány obcí v ČR je možné dohledat také na Portálu územního plánování.
- Regulační plán potom stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků a pro umisťování staveb. Je závazný při rozhodování o stavebních záměrech na daném území. Regulační plán vydává zastupitelstvo (obce či kraje) formou opatření obecné povahy.
Územní plán
Územní plán je prvním dokumentem, do kterého musíte nahlédnout, chcete-li zjistit, zda lze na daném území stavět. Podle prováděcí vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti obsahuje územní plán část textovou a grafickou.
Textová část (mimo jiné) obsahuje
REKLAMA
- vymezení zastavěného území
- koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
- urbanistickou koncepci včetně kompozice, vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně
V grafické části (mimo jiné) naleznete
- výkres základního členění území s vyznačením hranic zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině, ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci, zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu, a vymezení části územního plánu s prvky regulačního plánu
- hlavní výkres obsahující urbanistickou koncepci, vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, koncepci uspořádání krajiny a veřejné infrastruktury
- etapizaci (pořadí změn v území)
Územní plán určuje, jak je možné dané území využít a zda je možné postavit zde nové stavby. Stanovuje i to, jak vysoké stavby lze postavit, maximální plošnou zástavbu, počet podlaží budov a další požadavky na podobu staveb. V grafické části územního plánu v podobu mapy naleznete barevně odlišené plochy. Barevné značení se však může v jednotlivých obcích lišit.
Co když obec nemá územní plán?
Ačkoliv by územní plán měla mít zpracovaný každá obec, zákon připouští, aby místo územního plánu obec požádala o tzv. vymezení zastavěného území.
Ustanovení § 188a stavebního zákona umožňovalo na území obce, která nemá platný územní plán do doby vydání územního plánu (nejpozději však do 31. prosince 2020) umisťovat mimo jiné také stavby pro bydlení, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území.
REKLAMA
„Ustanovení § 188a mělo sloužit jako přechodné ustanovení, které dá čas obcím bez územního plánu si jej obstarat, a zároveň nestagnovat. Tyto obce se tak mohly dále rozvíjet, i když územní plán neměly. Logicky se tedy počítá s tím, že v této době si již obce územní plán obstaraly,“ vysvětlují advokáti Štěpán Ciprýn a Pavel Kiršner.
V nezastavěných plochách v obcích bez platného územního plánu tak nadále od 1. ledna 2021 není možné umisťovat stavby. Podle metodické pomůcky Ministerstva pro místní rozvoj je „pro umisťování staveb nezbytné vymezit zastavitelnou plochu územním plánem nebo je umisťovat v zastavěném území obce (například v prolukách)“.
Ustanovení § 188a stavebního zákona bylo přechodným ustanovením, a z tohoto důvodu bylo časově omezeno. „Principiálně totiž stavební zákon v souladu s Evropskou úmluvou o krajině zakotvil zvýšenou ochranu nezastavěného území a omezil rozšiřování zástavby do nezastavěného území jednotlivými rozhodnutími o umístění stavby,“ uvádí ministerstvo.
„Obyvatel obce může podat návrh na vypracování územního plánu. Rozhodnutí už je však na obci. Pokud si jej však obce neobstará, tak se může opravdu dostat do příjemné situace, ve které nebude moct nikdo stavět nezastavěných plochách,“ uzavírají Ciprýn a Kiršner.