Do banky, nebo pod polštář? Lidé v krizi řešili, kam s úspory

Podle barometru obliby spoření za druhý kvartál lidé stále nejvíce preferovali stavební spoření, drahé kovy a penzijní spoření. Jenže za poslední tři měsíce všechny sledované kategorie na preferencích ztratily. Češi ve srovnání s prvním kvartálem více holdovali tak zvanému spoření do matrace.
Na první příčce barometru bylo s 58 procenty stavební spoření společně s drahými kovy. Oblíbenost drahých kovů mezikvartálně zůstala na stejné úrovni, kdežto stavebko pokleslo o čtyři procentní body.

„Nejistá doba posledních měsíců donutila některé lidi přestat spořit a spíš na úspory sáhnout, proto nás pokles zájmu o spoření nijak zvlášť nepřekvapil. Tato doba ukázala, že se vyplatí naslouchat doporučením, která radí spořit a mít rezervu na horší časy, které mohou přijít lusknutím prstů,“ vysvětluje Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.

Barometr obliby spoření je založen na otázce:
Bez ohledu na to, jak vy sami v tuto chvíli spoříte, uveďte prosím, kterou z těchto možností ukládání nebo spoření peněz považujete nyní za obzvláště zajímavou.

Spoření pod polštář má svá úskalí

Není divu, že lidé v době finanční nestability chtějí mít své finance pod kontrolou. Zvlášť, když situace uplynulých měsíců nahrávala konspiračním teoriím, kterými se mnozí mohli nechat strhnout. Ale spoření do domácí kasičky není zrovna vhodný způsob, jak své úspory zhodnotit.

„Nouzová opatření ovlivnila i přemýšlení celé společnosti. V nejisté době lidé věřili více spoření takzvaně do matrace, jenže toto chování nechrání úspory před inflací. Peníze sice mají lidé k dispozici a pod kontrolou, ale jejich kupní síla se v čase snižuje kvůli inflaci, která je navíc nyní poměrně vysoká,“ dodává Jiří Šedivý.

^REKLAMA

Vklady v bankách rostly

Data České bankovní asociace (ČBA) o vývoji úspor ukázala, že lidé v době krize opravdu více šetřili.  U vývoje depozit se krize již do statistik propisuje, a to tím, že úspory rostou. Tvorba finanční rezervy pro firmy, OSVČ, ale i běžné zaměstnance je typická pro počátek finanční krize. Zvlášť, když budoucnost je nejistá, krize byla náhlá a může se stát, že se s podobnou situací budeme potýkat znovu na konci letošního roku.
Podle bankovní statistiky České národní banky (ČNB) od ledna do konce dubna stouply zůstatky na depozitních účtech domácností o téměř 55 miliard korun.

„Ukazuje se, že domácnosti se chovaly přesně podle učebnic. Ty, jimž to finanční situace dovolovala, se snažily splácet svoje spotřebitelské půjčky a zároveň posílit svoje rezervy“, říká analytik ČBA Miroslav Zámečník a dodal, že situace domácností je velmi různá a nemalé procento z nich již pociťuje akutní nedostatek financí. Jsou domácnosti, jejichž rodinný rozpočet koronakrize zasáhla citelně, ale někteří ji v podstatě ani nepostřehli a jiní na krizi dokonce vydělali.

Šetřit se vyplatí, potraviny zdražují

Kdo šetřil na horší časy, dobře udělal, a to nejen kvůli finanční krizi související s nouzovým stavem. Citelně totiž zdražují některé potraviny, ale i nájemné. Naopak v pátém měsíci letošního roku klesly ceny pohonných hmot.

„Evergreenem“ zdražování posledních měsíců a čtvrtletí je růst cen bydlení a energií. Nicméně i v případě nájemného či elektřiny tlak na růst cen postupně zmírňuje. Koronakrize postupně způsobí stagnaci cen elektřiny a pokles cen plynu, neboť po energiích kvůli hospodářskému útlumu celosvětově klesá poptávka,“ predikuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech fund.

^REKLAMA

Hotovost na účtu vlády rekordně vzrostla

Podle ČBA zásoba hotovosti na účtech vlády rekordně stoupla. Jen u takzvaných „ústředních vládních institucí“ (kam patří například ministerstva a další ústřední úřady nebo veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce) činil tento růst bezmála 588 miliard korun a vrostl na téměř 650 miliard korun.

„To v přepočtu představuje ekvivalent téměř dvanácti procent ročního HDP České republiky“, uvádí Miroslav Zámečník a dodává, že „jde o logickou snahu využít příznivých tržních podmínek a levně získat zdroje na krytí vysokého očekávaného schodku a refinancování letos splatných státních dluhopisů“.