Standardní postup při pronájmu bytu by se dal popsat následujícím způsobem: Pronajímatel připraví byt k pronájmu a nabídne ho na trhu. Nájemník si byt prohlédne, a pokud odpovídá jeho požadavkům na lokalitu, dopravní obslužnost, kvalitou provedení, dispozicemi, velikostí i cenou, uzavře s pronajímatelem nájemní smlouvu. Pokud některý parametr nevyhovuje, může se s pronajímatelem dohodnout o nápravě či slevě na nájemném. Předávacím protokolem, v němž se zaznamenají případné vady, se byt předá do užívání nájemníkovi, který zpravidla složí kauci ve výši jednoho až tří nájmů, a začíná klasický nájemní vztah.
Postup je stejný i v případě „profesionálních neplatičů nájemného“. Snad s jedinou výjimkou: Jejich nároky mohou být nižší než nároky standardního nájemníka uvažujícího o dlouhodobém pronájmu bytu. Neplatiči dokonce mnohdy zaplatí kauci i první nájemné. Tím ale pouze ukolébají pronajímatele, který si mne ruce, že se mu podařilo rychle obsadit prázdný byt.
| Tip: |
|---|
První problémy s neplatičem – profesionálem se zpravidla objevují již u prvních plateb nájemného. Nájemník jednoduše nezaplatí. Majitel bytu si toho může všimnout hned, to mu ale příliš platné není. Upozorní nájemníka, že nezaplatil, ten se vymluví nějakou banální příčinou: Nešlo internetové bankovnictví (u sofistikovanějších nájemníků, kteří vědí, co to internetové bankovnictví je), nedostal(a) jsem se do banky, napsal(a) jsem asi špatné číslo účtu… vše v duchu: „Peníze mám, jen je problém s jejich převodem. Vše ale dám neprodleně do pořádku a do konce týdne (příští týden nejpozději) budete mít nájem na účtu.“
Jenže pronajímatel se nedočká peněz ani za týden, ani za čtrnáct dní. Na další výzvy (zpravidla již písemné) nájemník reaguje. Tentokráte ale v duchu: „Peníze mi přijdou, jen se zpozdily sociální dávky. To víte, stěhování, změna údajů na úřadu…“ Případně se může vymlouvat na potíže s výplatou od zaměstnavatele.
Snaha o smírnou domluvu s nájemníkem se často protáhne do dalšího měsíce, kdy má uhradit již druhou platu nájemného. Byť se dušuje, že tentokrát zaplatí, a snaží se pronajímatele ukolébat nejrůznějšími (zpravidla lživými) sliby, nájemné na účet opět nedorazí. A pronajímateli roste pohledávka.
Teprve po třech nezaplacených nájmech je možné nájemníka vystěhovat. Chybou ze strany pronajímatele by bylo započtení kauce, kterou neplatič (v některých případech) před uzavřením nájemní smlouvy uzavřel. Tím by se problém pouze oddálil – a další peníze by z nájemníka majitel bytu beztak nedostal.
Vystěhování ovšem není zdaleka snadná záležitost. JUDr. Klára Veselá Samková na semináři k zákonné úpravě sociálního bydlení uvedla případ, kdy neplatící nájemník za vyklizení bytu je%
Vstoupit do diskuze
13 komentářů
