…a nebude to procházka růžovým sadem. Relativně nejjednodušší je prosazení vlastních zájmů ještě před samotným prvním schválením územního plánu. Ve fázi příprav je příslušný úřad povinnen návrh na zadání územního plánu předložit k připomínkování svým občanům.
Úřad veřejné projednávání návrhu územního plánu oznámí občanům veřejnou vyhláškou a zajistí, aby od doby zveřejnění vyhlášky byl návrh nového územního plánu alespoň 30 dní přístupný k veřejnému nahlídnutí. Poté do 15 dnů od veřejného projednání má každý, včetně vlastníků jednotlivých pozemků, právo uplatnit své připomínky. K pozdějším námitkám se již nepřihlíží. K návrhu se mohou vyjádřit také sousední obce, avšak samotné schválení podléhá odsouhlasení ze strany nadřízeného úřadu, kterým je buď krajský úřad (pro obce a města) nebo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (pro kraje).
V současné době však velká část obcí má svůj vlastní územní plán schválen. Z tohoto důvodu je vždy potřeba žádat o změnu územního plánu. V České republice se při územním plánování vychází z tzv. stavebního zákona, který k 1. 1. 2007 prošel významnou novelizací. Konkrétně se jedná o zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Podání žádosti (oprava 10. 12 2010)
O změnu územního plánu může zažádat jak fyzická, tak právnická osoba, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Žádost se podává písemně na příslušný městský nebo obecní úřad, na jehož území se pozemek nachází. Ve větších městech se žádostmi zabývá zpravidla odbor regionálního rozvoje.
Návrh na pořízení změny územního plánu musí obsahovat náležitosti uvedené v § 46 odst. 1 stavebního zákona, tj.: a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce, b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce, c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele, d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny, e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.
REKLAMA
Vyřízení žádosti
O pořízení změny rozhoduje zastupitelstvo obce a není na ni právní nárok. Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradně potřebou žadatele, může obec podmínit pořízení změny částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její pořízení navrhovatelem. Pořízení změny územního plánu je dáno § 43 až 57 stavebního zákona a má dané lhůty projednání. Celý proces je poměrně dlouhodobou záležitostí.
Závěr
Změna územního plánu je časově a finančně náročnou operací (jednotlivé kroky jsou v podstatě stejné, jako při schvalování nového územního plánu), proto obce se do nich příliš nehrnou (a je to tak správně). Územní plány se zpravidla zpracovávají alespoň na deset let dopředu a měly by mít povahu obecně závazného předpisu a ke změnám by se mělo přistupovat pouze ojediněle. Z tohoto důvodu by měl žadatel o změnách přemýšlet v dostatečném časovém předstihu, komunikovat se zastupiteli a zajímat se o dění na příslušném úřadě.
Bohužel v praxi se nezřídka stává, že individuální žadatelé jsou dlouhou dobu odmítáni s tím, že změny územního plánu nejsou možné a v nejbližší době obec podobnou operaci neplánuje. A následně se na obzoru objeví se svým komerčním záměrem finančně zajímavější žadatel (stavební, výrobní nebo obchodní společnost), která zastupitelům města naslibuje hory-doly a zastupitelé z čista jasna změní svůj názor. I s tím je potřeba počítat.
Poznámka: článek byl aktualizován 10 . 12. 2010