Pojištění nemovitosti a domácnosti: Víte, co pojišťujete?

Lidé pojištění majetku podceňují. Jaký by byl asi výsledek, pokud by trh nezachraňovaly hypoteční banky s požadavkem na povinné pojištění zastavené nemovitosti?
Pojištění nemovitosti je poměrně komplikovaný produkt. V žádném případě nelze doporučit, aby bylo uzavření smlouvy dokončeno při první návštěvě pojišťovacího zástupce libovolné pojišťovny. Každá pojišťovna má odlišný přístup a jiný soubor pojistných rizik Proto by správný výběr pojistky neměl začínat výběrem pojišťovny, ale seznamem pojistných událostí, které si přejeme pojistit, událostí, které mohou ohrozit náš majetek.
Další na řadě by měl být seznam objektů a věcí, jejichž poškození, zničení nebo ztrátu hodláme pojistit. Od věci není ani ujasnit si obvyklé rozmístění těchto věcí v objektu. Typický příklad je kolo, u kterého záleží, kde bylo v okamžiku ztráty uskladněno.
Zájemce o pojištění by měl mít jasno, jaká je hodnota pojišťovaného majetku. Ale ani to ještě není vše. Právě v posledním bodě se skrývá asi to nejpodstatnější: Jakou nemovitost hodláme chránit? Co chceme pojistit?

Předmět pojištění

Obecně řečeno poskytuje pojištění nemovitostí pojistnou ochranu obytných budov a souvisejících staveb, přičemž se rozlišuje trvale obývaná budova a budova určená k rekreaci.
Související stavba nemusí být jen budova, ale mohou to být např. skleník, plot, bazén. Stavba také nemusí být zkolaudovaná, může jít o rozestavěnou stavbu. V tom případě se pojistná ochrana může vztahovat také na stavební materiál, zařízení staveniště a dočasné objekty.
Druhým nezávislým předmětem pojištění je domácnost. V rámci pojištění domácnosti je pojištěno vybavení a zařízení vlastní domácnosti, stavební součásti, pronajatý a osobní majetek pojištěného a rodinný majetek.
Významný pojem jsou „stavební součásti“. Jsou to prvky, které tvoří vnitřní prostor bytu. Tj. příčky, schodiště, dveře, okna, malby, tapety, podlahy, veškeré rozvody, sanitární zařízení atp. Dále sem patří např. zabezpečovací zařízení a trezory.
V konkrétních možnostech a nabídce různých pojišťoven se může výčet lišit a výše uvedené přímo do pojištění patřit nemusí, nebo je nabízeno formou připojištění. Problém může být např. se zařízením stavenišť, s věcmi umělecké nebo historické hodnoty a s mnoha dalšími. Většinou se však najde pojišťovna, která pojištění specialit dokáže zajistit.
Pojištění budovy a pojištění domácnosti jsou dvě samostatná pojištění. Je-li ale uživatel bytu zároveň jeho vlastníkem, bývají sjednána společně.
Důležité je také místo pojištění, které musí být ve smlouvě specifikováno. Praskne-li přívod k pračce, pojišťovna škody způsobené vodou ve vašem bytě zaplatí. Nezaplatí však škody způsobené stejnou vodou v bytě souseda. Sousedův byt není zahrnut do pojištěných míst. Ke krytí těchto škod je třeba sjednat pojištění odpovědnosti.

Co do předmětu pojištění nepatří

Co do předmětu pojištění nepatří, nelze jednoznačně vyjmenovat. Seznam se liší podle pojišťovny. Běžně však není předmětem pojistky majetek podnájemníka a budovy, které si vlastním nákladem postavil.
Dále to bývají věci, které slouží k výkonu povolání a věci převzaté do úschovy. Také jsou to věci, které jsou předmětem jiné pojistky. To platí zcela obecně a zvláště pak pro motorová vozidla, lodě a jejich motory atp.

Pojistná rizika

Kompletní výčet rizik je uveden obecně ve Všeobecných pojistných podmínkách a detailně pak ve Zvláštních pojistných podmínkách pro jednotlivé typy nemovitostí. Většinou zahrnuje požár, výbuch a úder blesku, povodeň nebo záplavu, náraz letadla nebo dopravního prostředku, vichřici, krupobití, sesuv půdy, pád stromu, poškození tíhou sněhu nebo ledu, vodu vytékající z potrubí, elektrický zkrat, krádež, rozbití skla, vandalismus.
Výčet bývá dlouhý, stejně jako výčet pojistných událostí, které nespadají do pojištěných rizik.
Výčet samotný je ale pouze základní informace. Pro úplné pochopení obsahu pojištění rizika je nutné znát ještě definice.
Jste pojištěni proti škodám způsobeným vichřicí? Je to pěkné, ale příliš se neradujte. Vichřice není velký vítr. Za vichřici je považováno proudění vzduchu o rychlosti min. 75 km/hod. Pokud tuto skutečnost prokážete, pak je tu ještě problém s rozsahem škody. Většinou půjde jenom o poškození budovy, nelze uplatnit škody vzniklé vniknutím srážek do budovy.
Je součástí pojistných rizik zemětřesení? Opět není žádný důvod k optimismu. Za prvé je to v našich končinách výjimečná záležitost a za druhé se dá škoda uplatnit pouze tehdy, pokud zemětřesení překročí 6. stupeň makroseismické stupnice.
Úplné pojmové eldorádo je spojeno se škodami způsobené vodou. Rozlišují se povodně, záplavy, proniknutí vody do budovy kanalizací, škody na vodovodním zařízení, vstoupení atmosférických srážek do budovy, průsak vody konstrukcí budovy a ještě mnoho dalších případů. Pokud některé riziko není uvedeno ve smlouvě nebo je dokonce ve výjimkách z pojistného plnění, má pojištěnec smůlu.
Pro pochopení složitosti problému se pokusme odpovědět na otázky: Je dešťový okap nebo svod vodovodní zařízení? Je jím otevřený vodovodní kohoutek? A co takový věčný společník vody, tj. vlhkost, plíseň a nebo dokonce houby? Vztahuje se pojistka i na tyto případy? Připusťme některé výjimky, ale běžná odpověď je ne! Nevztahuje!
V souvislosti se záplavami je dobré seznámit se s povodňovými mapami, zveřejněnými na webu České asociace pojišťoven. Mapy se v současné době upravují, digitalizují a doplňují o místa opakovaných dešťových záplav. Zvýší se také perioda rizik z dvaceti let na padesát. Ve výsledku pak může být rozsah ohrožených území výrazně větší, než je u současné verze.
Tyto mapy by si měl prohlédnout každý, kdo si pořizuje nemovitost nebo se chystá stavět. Umístění budovy mimo záplavovou oblast má zásadní význam pro bezpečnost majetku a zejména pro možnost pojištění nemovitosti. S tím může v druhém plánu souviset například možnost získání hypotéky.
Nelze zde vyjmenovávat všechna možná rizika. Nejde nalézt universální odpověď, protože přístup jednotlivých pojišťoven se liší a navíc se liší přístup pojišťovny v závislosti na druhu pojistky. Snad ještě příklad, který by se mohl zdát jednoduchý. Pojištění skel. To by mohlo být velice užitečné, sklo je drahé a snadno se rozbije.
Jenže, co je to sklo? Může to být pouze okno na vnějším plášti budovy. Nejde již o skla ve dveřích, zrcadlové stěny, skleníky atp. Sklo se musí rozbít, nestačí jen poškrábání nebo jiné podobné mechanické poškození. Pokud se vám to zdá málo, pojišťovna hned nabídne za drobný příplatek výborné připojištění.

Krádež

Krádež vloupáním by měly být svým obsahem samostatná kapitola. Za prvé se rozlišuje objekt, ve kterém došlo ke krádeži. Jde-li o vedlejší budovy, sklep, garáž, komoru na chodbě nebo třeba lodžii, mohou nastat s plněním problémy.
Krádež musí nastat po prokazatelně násilném vniknutí do objektu. „Půjčí-li“ si zloděj klíče od bytu (udělá si jejich kopii), ukradne-li, co se dá, a klíče pak nepozorovaně vrátí, je to pro pojišťovnu (přesněji pro vás) problém. Pro ni to není krádež podle interních definic, a tudíž nelze vyplatit pojistné plnění.
Navíc musí být objekt před krádeží dostatečně zajištěn. Na stupni zabezpečení objektu pak závisí výše plnění. Uvědomme si, že pojišťovací zprostředkovatel většinou stav zabezpečení nekontroluje, účtuje se až po činu. Není-li objekt zajištěn podle požadavků ve zvláštních pojistných podmínkách, plnění se krátí.
Byl by to samozřejmě správný přístup, kdyby v posuzování zabezpečení nebyly, podle mého názoru, logické trhliny. Zabezpečeny musí být vstupní dveře, které vedou do pojištěného bytu. Mezi vstupní dveře se ale nepočítá třeba francouzské okno, které násilně překonat je velice snadné.

^REKLAMA