„Oceňujeme, že se konečně řeší dlouholetá otázka sociálního bydlení a že jsou do přípravy koncepce města a obce zapojeny,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Bohužel ne na všechny praktické podněty samospráv gestor sociálního bydlení – Ministerstvo práce a sociálních věcí – slyší a fakt, že resort nevyšel vstříc zásadním připomínkám Svazu v pracovních skupinách MPSV, by mohl vést k podpoře „obchodu s chudobou“. Meziresortní vypořádání připomínek přitom končí právě dnes.“
Podle Koncepce sociálního bydlení by města a obce v kontextu se zamýšleným povinným vyčleněním 5 % bytového fondu na sociální bydlení mohla uzavírat smlouvy se soukromým pronajímatelem. Automaticky by však přebírala odpovědnost za vše, co s takto zajištěným sociálním bydlením souvisí. Odpovídala by tedy například za placení nájemného, sociální práci, dodržování dobrých mravů apod. Přenesením odpovědnosti na samosprávu by se vytvořily dokonce lepší podmínky pro „obchod s chudobou“ než jsou dnes kritizované ubytovny. Mohlo by to vést až k tomu, že podnikatelé budou hromadně kupovat bytové jednotky a s téměř nulovou odpovědností je provozovat jako společenství vlastníků.
V materiálu o sociálním bydlení se rovněž problematickým způsobem používá pojem „právo občana“. Lidé v obtížné sociální situaci by ho mohli chápat jako okamžitou povinnost města či obce přidělit jim byt. To jednak neodpovídá stávajícím kapacitám bytového fondu měst a obcí a navíc: Koncepce se nijak nezabývá otázkou nezaviněné (například senioři, mladé rodiny apod.) a zaviněné (nepřizpůsobiví občané, lidé závislí na drogách aj.) bytové nouze. Neřeší se tak sociální napětí, které je už dnes v některých oblastech České republiky velmi vysoké, ani otázka bezpečnosti v případě větších skupin potenciálně problematických obyvatel pohromadě.
Zcela stranou také zůstává dorovnání nákladů mezi tržním a sociálním nájemným. Koncepce počítá pouze s možnými náklady na investice.
Z výše uvedených důvodů Svaz měst a obcí ČR považuje stávající znění koncepce za neakceptovatelné. Spolu s Občanským sdružením majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR proto nedávno podepsal prohlášení, v kterém oba subjekty žádají o přepracování materiálu a posunutí termínů pro předložení zákona o sociálním bydlení. Uložením povinností městům a obcím v oblasti bytové politiky materiál zasahuje do samostatné působnosti, které samosprávám zaručuje Ústava.
REKLAMA
Pro úplnost je třeba dodat, že sociální oblast jako taková potřebuje komplexní a provázané řešení. Aby se lidé dostali z obtížné životní situace a nedocházelo k jakémusi začarovanému kruhu, stát by měl – ve spolupráci s územní samosprávou – efektivně využívat nástroje pro zvýšení zaměstnanosti. Jsou totiž lepší státem dotované veřejně prospěšné práce či veřejná služba, díky kterým lidé neztratí pracovní návyky a zvýši si tak šanci k samostatnému uplatnění na trhu práce bez pomoci státu a samosprávy, než sociální dávky a sociální bydlení, které často vedou jen k zakonzervování stavu.