Chcete příspěvek na bydlení? Potřebujete trvalé bydliště!
Proč získat trvalé bydliště
Lidé se stěhují. Dokonce častěji, než jak často si mění trvalé bydliště. Proč také. Vždyť bydlet se dá i bez něj, bankám a jiným institucím se nahlásí „korespondenční adresa“, a tak ani pošta nebude bloudit, zato může bloudit případný neodbytný exekutor, který mezi prvními adresami navštíví právě tu, kde je trvalé bydliště hlášené.
Obava z návštěvy exekutora je zpravidla jednou z hlavních, proč se občas majitelé domů a bytů zdráhají svému nájemníkovi svolit s přenesením trvalého bydliště na jejich adresu. Na druhou stranu i pro pronajímatele bytů může být souhlas užitečný – zejména jsou-li příjmy nájemníka nízké tak, že by mohl mít nárok na příspěvek na bydlení.
Nárok na příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení má pomoci lidem s nízkými příjmy uhradit náklady spojené s bydlením. Nerozhoduje přitom, zda bydlí v nájemním bytě (mohou jen získat vyšší příspěvek) nebo v družstevním či osobním vlastnictví (příspěvek je nižší). Rozhodující je přitom výše příjmů domácnosti, do nichž se započítávají i příspěvek na děti a rodičovský příspěvek, počet členů domácnosti a velikost obce.
Na příspěvek na bydlení mají nárok domácnosti, jejichž 30 % (v Praze 35 %) příjmů nestačí na pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30 % (resp. 35 %) příjmů nižší než „normativní náklady na bydlení“. Jinými slovy: Pro přiznání nároku na příspěvek na bydlení nerozhoduje, jak vysoké je nájemné, které domácnost platí. Ostatně – nárok mohou mít i majitelé bytu, kteří nájemné neplatí.
Do nákladů na bydlení pro zjištění nároku na příspěvek na bydlení nevstupuje pouze nájemné či srovnatelné náklady pro družstevní byty a byty v osobním vlastnictvím podle zákona o státní sociální podpoře, ale také energie, vodné a stočné, svoz odpadu a vytápění. Stejně jako u příjmů jsou rozhodující náklady za předcházející čtvrtletí.
Normativní náklady na bydlení se liší podle titulu, na základě kterého je byt užíván (nájemní smlouva vs. podíl v bytovém družstvu s právem nájmu nebo vlastnictví bytu).
Tabulka 1: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009
Počet osob v rodině |
Počet obyvatel obce |
||||
Praha |
nad 100 tis. obyvatel |
50 000 – 99 999 obyvatel |
10 000 – 49 999 obyvatel |
do 9 999 obyvatel |
|
1 |
5 088 Kč |
4 045 Kč |
3 804 Kč |
3 380 Kč |
3 165 Kč |
2 |
7 380 Kč |
5 952 Kč |
5 622 Kč |
5 042 Kč |
4 747 Kč |
3 |
10 140 Kč |
8 274 Kč |
7 842 Kč |
7 083 Kč |
6 698 Kč |
4 a více |
12 737 Kč |
10 487 Kč |
9 966 Kč |
9 051 Kč |
8 587 Kč |
Zdroj: MPSV
Tabulka 2: Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009
Počet osob v rodině |
Počet obyvatel obce |
||||
Praha |
nad 100 tis. obyvatel |
50 000 – 99 999 obyvatel |
10 000 – 49 999 obyvatel |
do 9 999 obyvatel |
|
1 |
3 109 Kč |
3 109 Kč |
3 109 Kč |
3 109 Kč |
3 109 Kč |
2 |
4 719 Kč |
4 719 Kč |
4 719 Kč |
4 719 Kč |
4 719 Kč |
3 |
6 654 Kč |
6 654 Kč |
6 654 Kč |
6 654 Kč |
6 654 Kč |
4 a více |
8 516 Kč |
8 516 Kč |
8 516 Kč |
8 516 Kč |
8 516 Kč |
Zdroj: MPSV
Výše příspěvku na bydlení
Výše příspěvku na bydlení je závislá na výši placeného nájemného i na dalších nákladech na bydlení. Pokud skutečně vydané náklady na bydlení nejsou vyšší než normativní náklady pro danou velikost obce a počet osob trvale žijících v domácnosti, využijí se pro výpočet skutečné náklady. Jsou-li skutečné náklady vyšší než normativní, použijí se normativní.
Příspěvek se vypočítá jako rozdíl nákladů na bydlení (skutečných nebo normativních) minus 30 % (v Praze 35 %) příjmu domácnosti.
Jak využít příspěvku na bydlení z pohledu pronajímatele?
Cílem pronajímatele je (mimo jiné) získat co nejvyšší výnos z nájemného. Pro nájemníka naopak platit co nejnižší nájemné. Jsou-li ovšem celkové náklady na bydlení (nájemné plus další služby) nižší než administrativně stanovené a zároveň má domácnost nárok na příspěvek na bydlení, může pronajímatel zvýšit nájemné tak, aby se celkové náklady na bydlení rovnaly normativním – nájemník zdražení nepocítí a pronajímatel získá vyšší výnos z nájemného.
Naopak pokud nájemník žádá slevu z titulu tíživé finanční situace, i když mu chce vyjít pronajímatel vstříc, nemá smysl klesnout s nájemným pod úroveň normativních nákladů po snížení o další placené služby – ani v tomto případě by nájemník pobírající příspěvek na bydlení slevu nepocítil, a pouze by se pronajímatel připravil o nájemné.