Půjčte bance na hypotéky

Hypoteční zástavní listy jsou považovány za zajímavou investiční příležitost zejména pro konzervativní investory, kteří chtějí kromě výnosu také vysokou úroveň bezpečí investovaných peněz. Bankám, které je emitují, slouží k získání prostředků potřebných k poskytování hypoték, dalo by se tedy říci, že si od investorů půjčují peníze, které pak půjčují klientům na hypotékách. Největšími emitenty HZL jsou Česká spořitelna a Hypoteční banka, poměrně pravidelně emitovala HZL také Raiffeisenbank, své HZL pak vydaly také Wüstenrot Hypoteční banka, UniCredit Bank, Komerční banka a Volksbank.

Pro investory jsou zase zajímavým a hlavně bezpečným investičním nástrojem. HZL jsou, na rozdíl, od běžných dluhopisů často vydávány i v nízkých jmenovitých hodnotách (tisíc až deset tisíc korun), což z nich dělá zajímavý nástroj také pro retailové investory, kteří pak nemusí nakupovat tyto cenné papíry prostřednictvím fondů apod.

Hlavní je bezpečnost

Bezpečí HZL spočívá v krytí jak pohledávkami bank z hypotečních úvěrů, tak i zástavním právem na dané nemovitosti. Tyto nemovitosti ale musí být na území ČR, nebo EU a poskytnutý úvěr na jednu nemovitost nesmí překročit 70 % hodnoty zastavené nemovitosti. Závazky z HZL nemusí být kryty hypotékami úplně, minimálně to ale musí být 90 %. Náhradní krytí, jako jsou státní dluhopisy, nebo vklady v národní bance, tvoří pouze 10 %.  

I když je většina HZL emitována s pevným úrokem, který platí po celou dobu trvání HZL a je vyplácen každoročně, vydávají se emise také s pohyblivým úrokem, který se mění v závislosti na změně úrokových sazeb. Obecně se dá říct, že tento způsob úročení HZL je pro investory výhodnější v časech nízkých úrokových sazeb, kdy se dá očekávat jejich růst v budoucnu, pevný úrok je zase lepší v době vysokých úroků.

Nízké úroky v poslední době nejsou vzhledem k možné inflaci v následujících letech velkým ternem, protože i když úroky HZL překonávají úroky termínovaných vkladů a spořicích účtů, reálný výnos po odečtení inflace může být záporný.

^REKLAMA

Nejvýhodnější bylo nakupovat HZL ještě před rokem 2008, kdy byly jejich výnosy do splatnosti poměrně vysoké, a také byly osvobozeny od daně z příjmů. Bohužel dnes neplatí ani jedno ani druhé. Výnosy jsou zdaněny 15% srážkovou daní od začátku roku 2008 a úroky u nových tranší hypotečních zástavních listů rovněž nepatří k nejvyšším. Většina bank navíc v nejbližší době neplánuje vydávat nové HZL kvůli drastickému propadu objemu hypoték za poslední roky a vystačí si s vlastními zdroji.

Cena je důležitá

Při koupi HZL je dobré si kromě roční úrokové sazby dávat pozor na cenu, za níž dluhopis kupujeme. Některé dluhopisy se již při emisi neprodávají za obvyklý emisní kurz 100 % emisní ceny, ale vyšší. To samozřejmě snižuje efektivní úrok, a to tím více, čím je doba splatnost dluhopisu kratší. Výnos do splatnosti HZL tedy může být na první pohled velmi zajímavý, ale v konečném důsledku to nemusí být nic moc. Pokud HZL nekupujeme při emisi přímo od emitenta, je rovněž nutné sledovat aktuální cenu, která se pohybuje v závislosti na pohybu úrokových sazeb.

Snižování úrokových sazeb zvýšilo ceny dluhopisů s vyššími úroky na sekundárním trhu a nakupování dnes již nemusí být nejvýhodnější.  Teoreticky je možné nakoupit HZL od několika emitentů na pražské burze nebo RM-Systému, ve skutečnosti je však likvidita na tomto trhu prakticky nulová a ne každý broker tuto službu svým klientům nabízí. Stejné je to s prodejem, kdy investor nemusí čekat až do doby splatnosti, ale může HZL prodat před dobou splatnosti a realizovat tak kapitálový výnos, i zde je však problémem likvidita na burze. Většinou je pak jednodušší odprodat HZL rovnou emitentovi.